Jiří Gruntorád

Disidenti Jiří Gruntorád a John Bok po více než týdnu ukončili hladovku, kterou drželi kvůli penzím disidentů. Podle Gruntoráda jim vláda vyšla vstříc. Jejich požadavku na odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však kabinet nevyhověl. V neděli dopoledne obdrželi disidenti písemně rozhodnutí vlády, kterým v sobotu odvolala své loňské usnesení, jímž se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii.

Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala v sobotu hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě Úřad vlády.

Češi a Češky se nevyrovnali s komunistickou minulostí, i když si to většina společnosti přeje, řekl v Interview ČT24 ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Klíčem je podle něj vzdělávání, a to zejména mladé generace. Vyjádřil se i k situaci kolem penzí disidentů, kvůli nimž držel protestní hladovku Jiří Gruntorád.

Kontroly na hranicích se Slovenskem budou po středeční půlnoci pokračovat nejméně do 3. ledna, rozhodla vláda podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Zdůraznil, že krok reaguje na „migrační domino“ ve střední Evropě a že se Česko vzhledem k rozhodnutím okolních států nemůže zachovat jinak. Kabinet se zabýval i systemizací, která od ledna upravuje počty služebních a pracovních míst na ministerstvech a úřadech.

Třiatřicet účastníků třetího odboje od ministerstva obrany získalo pamětní odznaky za svou činnost proti komunistickému režimu. V Armádním muzeu Žižkov si ocenění převzali například politolog Alexander Tomský, Věra Zemanová, která distribuovala samizdatový a exilový tisk, nebo Dušan Pořízka za sběr podpisů pod petici Několik vět.

Sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku disidentům, kteří dostatečně dlouho platili odvody. V úterý to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort práce poté připraví také novelu zákona, aby odpůrci komunistického režimu bez potřebné doby důchodového pojištění nemuseli o zmírnění podmínek a dopočítání malého důchodu žádat. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) průměrná penze činila na konci září 20 254 korun.

Někdejší disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v pondělí v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko v nucené emigraci. Jurečka zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi. Za Jurečku se přimluvil například Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Situace kolem nízkých penzí disidentů v Česku je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v Otázkách Václava Moravce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že koalice se bude problémem zabývat. Chce tak reagovat na hladovku Jiřího Gruntoráda.

Každodenní šikana, ústrky a neustálá hrozba návratu do vězení – tak vypadal takzvaný ochranný dohled, který komunistická justice využívala proti svým politickým a ideovým odpůrcům. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková před rokem slíbila, že se zasadí o jejich odškodnění, k tomu ale dodnes nedošlo. Pro Reportéry ČT natáčeli Klára Filipová a Karel Vrána.

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) v Událostech, komentářích řekla, že při setkání s prezidentem Milošem Zemanem odmítne kandidaturu na post veřejné ochránkyně práv. Prohlášení učinila v průběhu diskuse s bývalým disidentem Jiřím Gruntorádem.

Během čtyřiceti let vlády komunistů vycházela v zahraničí řada česky psaných časopisů. Do Československa se ale musely dovážet ilegálně. Některé články přitom cestovaly přes střežené hranice hned dvakrát – zahraniční časopisy totiž vydávaly i příspěvky autorů, kteří do exilu neodešli. Jak složitá byla jejich cesta? Exilové časopisy jsou dalším tématem seriálu Mediální revoluce, který vysílá pořad Newsroom ČT24, tentokrát mimořádně v pondělí ve 21:30.

V polovině října 1989 se disidenti z různých opozičních skupin sešli na pískovišti. Na „bábovičky“ je pozvala Společnost za veselejší současnost, aby happeningem „Každý na svém písečku“ pomohla urovnat rozdílné názory a napomohla tak společnému postupu proti režimu.

Dosud neznámé informace o československém samizdatu představuje nová kniha Akademie věd. Nabízí příběhy stovek edic, které umožňovaly vydávání zakázaných knih za minulého režimu. Čtenářům by se jinak texty nepovolených spisovatelů nikdy nedostaly do rukou. Devět autorů na knize s názvem Český literární samizdat pracovalo čtyři roky.