Šternberk

Budování pěti větrných elektráren u Jívové na Olomoucku může pokračovat. A to i přesto, že soud částečně uznal žalobu odpůrců – spolku Nízký Jeseník. Soud ani krajský úřad ale nerozhodly o odkladném účinku stavby. Krajští úředníci však budou znovu posuzovat odvolání spolku, který upozorňuje na to, že turbíny naruší pohledy do krajiny a stavba poškodí zemědělskou půdu.

Hasiči mají po středečních silných bouřkách na kontě stovky výjezdů po celém Česku. Středočeští hasiči vyjížděli ve středu večer a v noci na čtvrtek nejčastěji k popadaným stromům a odčerpávání vody. V Tuhani na Mělnicku zapálil ve středu večer blesk stodolu, škoda je 3,5 milionu korun. Požáry v souvislosti s úderem blesku likvidovali také hasiči na Olomoucku. Ve Šternberku hořela střecha dílny u rodinného domu a v Uničově – Dolní Sukolomi střecha zemědělského objektu. V Pardubickém kraji spadlé stromy zastavily vlakovou dopravu a stovky domácností byly kvůli poruchám na vedení vysokého napětí bez proudu.

Vlaky na zmodernizované trati mezi Olomoucí a Šternberkem výrazně zrychlily. Železničáři ji zprovoznili v zimě. Od té doby tu ale řeší i komplikace. Jde o nouzové brzdění vlaků. Podle Správy železnic to souvisí se zabezpečovacím systémem ETCS.

Novou magnetickou rezonanci dokončila Nemocnice AGEL ve Šternberku, jejíž pacienti tak už nebudou muset na toto vyšetření jezdit do okolních zdravotnických zařízení. Stavební úpravy a investice do vybavení a přístrojových technologií si v součtu vyžádaly téměř šedesát milionů korun. Pracoviště zprovozní v dubnu, řekla místopředsedkyně představenstva AGEL Středomoravské nemocniční a ředitelka Nemocnice AGEL Šternberk Katarína Bučková. Podle ní se díky novému pracovišti zkrátí čekací doby na toto vyšetření v celém regionu.

Výrobci zbraní a další vojenské techniky v Česku posilují ochranu. Důvodem je podle nich možnost případné špionáže nebo sabotáží ze strany Ruska. Jeho aktivity v souvislosti s obranným průmyslem a dodávkami na Ukrajinu proto více hlídají i tajné služby.

Zbrojovka Excalibur Army kvůli rostoucí poptávce po vojenské technice investuje ve svém závodě ve Šternberku na Olomoucku zhruba 650 milionů korun do stavby další výrobní haly a instalace nových technologií. Investice má být dokončena příští rok. Šternberská firma ze strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) před časem získala kontrakt na modernizaci bezmála stovky tanků T-72, kterou v rámci vojenské pomoci Ukrajině financují Spojené státy a Nizozemsko. Podnik staré tanky T-72 pro ukrajinskou armádu modernizoval i loni.

Firma Excalibur Army ve Šternberku začíná vyrábět nové protiletadlové zbraně pro Ukrajinu. Dvojkulometné systémy na plošinách speciálních terénních aut jsou určené především na obranu proti dronům. Část dodávky zaplatí veřejná sbírka.

Po pádu železné opony se státy Varšavské smlouvy a Severoatlantické aliance dohodly na snížení počtu zbraní v Evropě. Smlouva podepsaná 19. listopadu 1990 v Paříži (přestože reportáž chybně hovoří o vídeňské úmluvě) zavazovala i tehdejší Československo. Na jejím základě armáda začala likvidovat přebytečnou vojenskou techniku. Šlo například o obrněné transportéry OT-810, jejichž předchůdce používal německý Wehrmacht během druhé světové války.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ze Šternberka vyrazil na Ukrajinu tank Tomáš. Lidé se na něj složili v rámci kampaně Dárek pro Putina, vybraly se desítky milionů korun. Stroj nese jméno po prvním československém prezidentovi. Jde o sériový výrobek, který je ale jednodušší než jeho původní sovětská verze a díky jménu je výjimečný, řekl v Událostech, komentářích Andrej Čírek, mluvčí zbrojní společnosti Excalibur, odkud tank pochází.

Více prostoru, moderní vybavení i lepší zázemí poskytuje pacientům a lékařům nový interní pavilon v Nemocnice AGEL ve Šternberku. Stavba zabrala třicet měsíců a stála bezmála 260 milionů korun. Otevřen byl sice už ve středu, plně však začne sloužit pacientům od konce letošního léta, sdělila ředitelka šternberské nemocnice Katarína Bučková.

Čechům se v letošní sezoně výrazně prodraží dovolená, a to nejen ta v zahraničí, ale i tuzemská. Lidé si podle expertů na cestovní ruch připlatí zhruba deset až dvanáct procent oproti tomu, co platili loni, a na horách v Česku to může být ještě víc. Za zdražováním stojí rostoucí ceny energií, vstupních surovin i mzdy.

Josef Otisk se narodil krátce po otcově odchodu do zahraniční armády v červnu roku 1940. Setkal se s ním až na konci války, ale prý hned věděl, že je to on. Josef Otisk starší byl velitelem skupiny Wolfram, která v září 1944 seskočila na severu Moravy. Po válce se ale na jeho hrdinství zapomnělo, byl propuštěn z armády a degradován. Uznání se válečnému hrdinovi dostalo až po roce 1989.

Mezi Olomoucí a Uničovem končí elektrifikace a zkapacitnění železniční trati. Úsek z Olomouce do Šternbeka byl dokončen už loni v prosinci, práce pak pokračovaly na patnáctikilometrovém navazujícím úseku do Uničova. Z krajského města až do Uničova se lidé dostanou vlakem už od čtvrtka 9. září. Revitalizací prošly i čtyři zastávky.

Kriminalisté z Olomouce se zabývají případem překupníků se psy. Skupina lidí ze Šternberka a Uničova využila během pandemie covidu-19 zvýšené poptávky a zároveň nedostatku štěňat u chovatelů. Pachatelé psy nabízeli na internetu, řada štěňat, která se podařilo prodat, následně uhynula. Zvířata trpěla nebezpečnou parvovirózou – průjmovým onemocněním, kvůli kterému musejí být štěňata hospitalizována.

Kriminalisté našli jedenáctiletou dívku ze Šternberka. Odešla ve čtvrtek večer od babičky, domů se nevrátila. Podle dosavadních zjištění se dívka nestala obětí protiprávního činu, informovala olomoucká policejní mluvčí Petra Vaňharová.

Za výstavbou Národního muzea v Praze stála potřeba získat větší prostory pro jeho sbírky. Myšlenku na Panteon, který by dominoval Václavskému náměstí, přitom navrhoval už František Palacký. Stavbu vítězného projektu od Josefa Schulze pak komplikovala jednání o parcele, ale i nepříznivé počasí. Budova byla nakonec slavnostně otevřena 18. května roku 1891. Potřeba získat větší prostory tím ale neskončila.

Ve Šternberku se dobrovolníci snaží obnovit třešňový sad, o který se nikdo dvacet let nestaral. Má být útočištěm vzácných druhů živočichů, ale i místem setkávání lidí. Ovocných ploch v České republice dlouhodobě ubývá, tuzemské ovocnářství je podle pěstitelů v krizi.

Ve věku 97 let zemřel významný český šlechtic Zdeněk Sternberg, který vlastnil hrad v Českém Šternberku na Benešovsku. Jeho hraběcí rod pronásledovali nacisté i komunisté. Po roce 1948 pracoval na šachtě, sloužil u Pomocných technických praporů a později se živil například jako kulisák. V roce 1968 emigroval do Rakouska, po roce 1989 dostal hrad v restituci zpět.

Po víc než devítiměsíční výluce vyjely na zmodernizovanou železniční trať mezi Olomoucí a Šternberkem opět vlaky. Traťový úsek byl elektrizován a dělníci opravili výpravní budovy ve Šternberku a Bohuňovicích. Příští rok opraví navazující úsek mezi Šternberkem a Uničovem. Rychlost vlaků se díky modernizaci zvýší až na 160 kilometrů za hodinu.

Polovina železniční trati mezi Olomoucí a Uničovem už je opravená, na druhé části se stále pracuje. Výluka měla skončit v polovině prosince, časový harmonogram nabourala opatření kvůli pandemii koronaviru a komplikace při stavbě náspu u Hlušovic. Výluka se proto mírně protáhne. V těchto dnech začala instalace trakčního vedení na trati.

Přes tisíc lidí podepsalo petici proti automobilové rally v lesích na Šternbersku. Proti záměru pořadatelů byly i některé obce a ochránci přírody, kteří mají obavy z ohrožení mloka skvrnitého. Státní lesy, jako vlastník pozemků, proto závod zakázaly. Pořadatelé rally, která by se měla jet v říjnu, vymýšlejí náhradní trasy.

V Česku hrozí ve čtvrtek večer silné bouřky s nárazy větru kolem 70 kilometrů za hodinu, kroupami a přívalovým deštěm, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstraha s nízkým stupněm nebezpečí platí s výjimkou Karlovarského, Ústeckého a Libereckého kraje pro celou zemi od čtvrtečního poledne do 23:00. Někde už kvůli dešti nebo silnému větru zasahovali hasiči.

V bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce končí náročná rekonstrukce za 114 milionů korun. Jedno z nejznámějších poutních míst v Česku bylo před dvěma lety prohlášeno národní kulturní památkou a ve stejném roce začala také oprava, na kterou se podařilo získat evropskou dotaci. Práce probíhaly uvnitř baziliky i na hlavním nádvoří a v zahradě. Nově budou přistupná i místa, do kterých byl doposud vstup zakázán.

Olomoučané se musí připravit na výrazné omezení v tramvajové dopravě. Kvůli demolici mostu na Masarykově třídě v rámci probíhajících protipovodňových úprav bude muset dopravní podnik tramvaje odklonit. Původně se uvažovalo, že se most bude bourat po částech a tramvaje budou jezdit vždy jednou polovinou mostu, teď se však ukázalo, že to nebude technicky možné. Práce na mostě zastaví tramvajovou dopravu na jaře příštího roku.