Téma 50 let od přistání člověka na Měsíci strana 2 z 2

Jak to vypadá na Měsíci? Otázka, která se z našeho současného pohledu zdá hodně jednoduchá. Před 60 lety na ni ale nikdo neuměl s určitostí odpovědět. Nutnost vědět, co lidi na Měsíci čeká, přitom vyplynula v okamžiku, kdy prezident Kennedy v roce 1961 vyhlásil, že se Američané dostanou na přirozenou družici Země ještě před koncem desetiletí.

Šlo o největší mírový projekt, se kterým se do té doby člověk potýkal. Bylo to jako vytvořit deset Panamských kanálů nebo tři Projekty Manhattan: Přistání člověka na Měsíci je příběh mnoha. Je to příběh nejen Neila Armstronga, Buzze Aldrina a Michaela Collinse, ale i statisíců dalších lidí.

Neil Armstrong se stal astronautem díky obrovskému talentu, který byl poprvé prověřen za Korejské války, kdy sloužil u námořního letectva. Od bojování se pak přesunul k testování nových letadel včetně raketového letounu X-15. A jako určující se pro jeho budoucnost ukázala rozvaha, kterou projevil při pilotování právě tohoto stroje.

Jedna z nejúspěšnějších misí, kterou kdy člověk podnikl – Apollo 11, ukázala nový pohled na vesmír, změnila vnímání naší planety, ovlivnila technologický pokrok, usnadnila nám v mnohém život, ale rovněž otevřela řadu otázek, se kterými se potýkáme dodnes. Fotografie z příprav i realizace celé akce jsou součástí galerie snímků nalezených v archivu Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA.

Kdo byli muži, kteří jako první v dějinách chodili po měsíčním povrchu? Stát se v šedesátých letech dvacátého století astronautem bylo nesmírně náročné. Šanci měli jen nejlepší z nejlepších a museli mít reálnou zkušenost s válkou.

V únoru 2017 oznámil americký podnikatel a vizionář Elon Musk, že by chtěl do konce následujícího roku poslat dva platící cestující na oběžnou dráhu Měsíce. Nevyšlo mu to sice, ale byla to ukázka toho, jak důležitý je Měsíc v lidské fantazii a imaginaci.

První výstup člověka na Měsíc byl do té doby nejsledovanějším televizním přenosem. Klíčové vysílání v noci z 20. na 21. července 1969 ve 21.56 hodin centrálního amerického letního času (tedy 3.56 hodin ráno středoevropského), kdy Neil Armstrong sestoupil na Měsíční povrch, sledovalo podle odhadů 650 milionů lidí na celém světě.

O Měsíci dnes lidstvo uvažuje jako o cíli svých vesmírných letů, ale toto těleso se stává také archeologickým nalezištěm. Jedním z mála expertů na obor kosmické archeologie je Alice Gormanová, podle které zdejší působení člověka již nyní nabývá na rozmanitosti – a je třeba se ptát, jak s jeho otisky naložit.

Před 50 lety vyrazili lidé k Měsíci. V 9:32 východoamerického letního času vystartovalo Apollo 11. Astronauty vynesla na oběžnou dráhu nejsilnější raketa historie – obří Saturn V.

Před půlstoletím se podařil jeden z největších úspěchů lidstva: Američané přistáli na Měsíci a prošli se po jeho povrchu. Podívejte se na reportáže, které na ČT24 k tomuto tématu vznikly. Každý den budou přibývat další.

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva – s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy „malým krokem“ udělal „velký skok pro lidstvo“ Neil Armstrong, jehož Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

Velkou roli v úspěšném dobytí Měsíce Američany sehrála politika. Nebýt závodu o vesmír mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, který v polovině šedesátých let vedla díky vesmírné misi Jurije Gagarina Moskva, člověk by se zřejmě na Měsíc podíval mnohem později – pokud vůbec.

Před půl stoletím se poprvé člověk vydal na Měsíc a také tam přistál. Šlo o jeden z nejdůležitějších symbolických kroků, které se lidstvu podařily. Co všechno o výjimečné misi Apolla 11 víte a nevíte? Otestujte se:

Před půlstoletím se vydala na cestu první lidská expedice s cílem vykročit na Měsíc. Musela se přitom vyrovnat s řadou specifik. Toto těleso je totiž z mnoha důvodů pozoruhodné, jak po stránce geologické, tak i fyzikální a chemické. Ale vůbec není vhodné pro existenci člověka.

„Generace snily o tom, že se člověk vydá na procházku neznámým Měsícem. Byl jsem u toho, když se tento sen začal naplňovat,“ vzpomíná publicista Karel Pacner.

Byla sobota 20. července 1969, 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času a v houstonském letovém středisku zavládlo nadšení. Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin právě přistáli na Měsíci a za pár hodin je čekala první měsíční procházka. Na oběžné dráze zatím v Apollu 11 kroužil poslední z trojice kosmonautů Mike Collins. Výprava Apolla 11 se stala triumfem, cesta k němu však nebyla lehká. V příštích dnech uplyne od tohoto výjimečného okamžiku rovných 50 let.

Před padesáti lety dostala americká agentura NASA na Měsíc poprvé v dějinách člověka. Tehdy to byli samí muži, ale při návratu na jedinou přirozenou družici Země plánovaném na rok 2024 se už počítá i se ženou-astronautkou.