Unijní země přidají další 3,5 miliardy eur na nákupy zbraní pro Ukrajinu

Státy Evropské unie přidají další 3,5 miliardy eur (83 miliard korun) do fondu, z něhož financují nákupy zbraní pro Ukrajinu. Shodli se na tom v pondělí ministři zahraničí členských zemí na jednání věnovaném aktuální situaci v Rusku a další podpoře Kyjeva. Celkový objem Evropského mírového nástroje (EPF) nezávislého na unijním rozpočtu by měl stoupnout na přibližně dvanáct miliard eur.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že peníze by v souladu s původním účelem fondu měly putovat i na nákup vojenského materiálu pro další partnerské země. Evropský blok od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uvolnil na financování zbraní pro bránící se zemi z EPF sedm půlmiliardových plateb.

Schválení osmé platby zatím blokuje Maďarsko. Jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že nezmění přístup, dokud Ukrajina neškrtne maďarskou banku OTP ze svého seznamu sponzorů války. 

Další dvě miliardy mají putovat na financování dělostřelecké munice. Zásobování Ukrajiny tak již téměř vyčerpalo původní objem fondu, který byl před válkou plánován na celé víceleté rozpočtové období do roku 2027.

Fond by měl nadále sloužit také pro mimoevropské partnerské země

„Je důležitější než kdy dříve, abychom pokračovali v podpoře Ukrajiny,“ řekl s odkazem na víkendovou vzpouru žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Rusku Borrell. Fond by podle něj měl však rovněž sloužit ke svému původnímu účelu, tedy k financování vojenského materiálu především pro mimoevropské partnerské země. EPF již poskytl peníze například pro Libanon, Jordánsko, Somálsko, Mosambik, Niger, Gruzii, Moldavsko či Bosnu.

Členské země by na navýšení měly přispět poměrnými částkami v závislosti na výkonu svých ekonomik. „Vláda jednoznačně deklarovala, že podporuje výdaje na obranu. Toto jsou svým způsobem výdaje, které jdou na evropskou obranu,“ řekl po jednání novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Česko zatím řeší, z jaké kapitoly zaplatí

Kritériem pro stanovování výše národních příspěvků je hrubý národní důchod, na jehož základě český rozpočet přispívá do fondu okolo 1,6 procenta z jeho objemu. Po navýšení bude celkový český podíl na financování EPF tvořit přibližně 200 milionů eur.

Podle Lipavského se zatím řeší, z jaké rozpočtové kapitoly peníze půjdou. Česko však podle ministra dosud z EPF úspěšně čerpalo peníze za zbraně poskytnuté Ukrajině a mělo by tomu tak být i nadále. „Jsou to peníze, které se nám svým způsobem vrátí do ekonomiky,“ prohlásil Lipavský.

4 minuty
Lipavský hovořil o jednání unijních ministrů zahraničí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 9 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 37 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...