Unijní země přidají další 3,5 miliardy eur na nákupy zbraní pro Ukrajinu

Státy Evropské unie přidají další 3,5 miliardy eur (83 miliard korun) do fondu, z něhož financují nákupy zbraní pro Ukrajinu. Shodli se na tom v pondělí ministři zahraničí členských zemí na jednání věnovaném aktuální situaci v Rusku a další podpoře Kyjeva. Celkový objem Evropského mírového nástroje (EPF) nezávislého na unijním rozpočtu by měl stoupnout na přibližně dvanáct miliard eur.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že peníze by v souladu s původním účelem fondu měly putovat i na nákup vojenského materiálu pro další partnerské země. Evropský blok od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uvolnil na financování zbraní pro bránící se zemi z EPF sedm půlmiliardových plateb.

Schválení osmé platby zatím blokuje Maďarsko. Jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že nezmění přístup, dokud Ukrajina neškrtne maďarskou banku OTP ze svého seznamu sponzorů války. 

Další dvě miliardy mají putovat na financování dělostřelecké munice. Zásobování Ukrajiny tak již téměř vyčerpalo původní objem fondu, který byl před válkou plánován na celé víceleté rozpočtové období do roku 2027.

Fond by měl nadále sloužit také pro mimoevropské partnerské země

„Je důležitější než kdy dříve, abychom pokračovali v podpoře Ukrajiny,“ řekl s odkazem na víkendovou vzpouru žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Rusku Borrell. Fond by podle něj měl však rovněž sloužit ke svému původnímu účelu, tedy k financování vojenského materiálu především pro mimoevropské partnerské země. EPF již poskytl peníze například pro Libanon, Jordánsko, Somálsko, Mosambik, Niger, Gruzii, Moldavsko či Bosnu.

Členské země by na navýšení měly přispět poměrnými částkami v závislosti na výkonu svých ekonomik. „Vláda jednoznačně deklarovala, že podporuje výdaje na obranu. Toto jsou svým způsobem výdaje, které jdou na evropskou obranu,“ řekl po jednání novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Česko zatím řeší, z jaké kapitoly zaplatí

Kritériem pro stanovování výše národních příspěvků je hrubý národní důchod, na jehož základě český rozpočet přispívá do fondu okolo 1,6 procenta z jeho objemu. Po navýšení bude celkový český podíl na financování EPF tvořit přibližně 200 milionů eur.

Podle Lipavského se zatím řeší, z jaké rozpočtové kapitoly peníze půjdou. Česko však podle ministra dosud z EPF úspěšně čerpalo peníze za zbraně poskytnuté Ukrajině a mělo by tomu tak být i nadále. „Jsou to peníze, které se nám svým způsobem vrátí do ekonomiky,“ prohlásil Lipavský.

4 minuty
Lipavský hovořil o jednání unijních ministrů zahraničí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...