Kontrola uloupeného. Italové revidují své muzejní sbírky, některé artefakty v nich odcizili fašisté

Horizont ČT24: Italská muzejní inventura (zdroj: ČT24)

Ve všech 498 státních muzeích v Itálii probíhá zevrubná inventura sbírek. Cílem není jen podrobně zmapovat rozsáhlé sklady a stav exponátů, úřady se také snaží zjistit jejich původ. Za koloniální a fašistické éry země uloupila velké množství vzácných památek v cizině.

Na inventuru čekají tisíce historických předmětů, některé za naleštěnými vitrínami, jiné na dlouhých policích muzejních skladů. Každý z nich teď projde pečlivým ohledáním a zápisem do centrální evidence.

Ne všechny vznikly na území dnešní Itálie. Nepřeberné množství jich za dobývání severní Afriky uloupila a přivezla vojska fašistického vůdce Benita Mussoliniho. „Šlo o součást propagandy, kterou se snažili ospravedlnit italskou přítomnost v severní Africe na území dnešní Libye s tím, že jde o návrat dědiců Římské říše,“ říká Gaia Delpinová, antropoložka z Muzea civilizací.

Další historické artefakty nedozírné hodnoty uloupila italská vojska za dvou dobyvačných válek proti Habeši, dnešní Etiopii. Jednou z největších křivd byla krádež 1700 let starého obelisku z královského města Axum a jeho triumfální odvoz do Říma v roce 1937. Italské úřady ho slavnostně navrátily v roce 2005. Jiné památky ale zůstávají.

Muzejní exponáty vrací i Vatikán

„Vývoj, který vidíme v Itálii, je nesmírně důležitý. Hledají a zároveň připouštějí, že debaty o navrácení předmětů z koloniálních dob se netýkají těch vystavených, nýbrž toho, co je ukryté ve skladech,“ vysvětluje archeolog Dan Hicks, autor knihy Hrubiánská muzea.

Letos v březnu se k sílícímu trendu přidala i rozsáhlá muzea Vatikánu. Z rozhodnutí papeže Františka vrátila aténskému Parthenonu tři vzácné mramorové vlysy. Naopak do Itálie přijelo v lednu 60 uloupených antických památek, které se podařilo vypátrat ve sbírkách amerických sběratelů. „Itálie dobře ví, co to znamená vlastnit ukradená díla. I ona sama se totiž stala obětí rabování a ničení,“ doplňuje ředitel Muzea civilizací Andrea Viliani.

Právě toto muzeum stojí v čele inventury. Před sedmi lety vzniklo sloučením řady institucí, včetně někdejšího Mussoliniho Koloniálního muzea. Na jeho sbírku dvanácti tisíc zahraničních exponátů se teď soustředí hlavní pozornost historického auditu.