V Černé Hoře porazil v prezidentské volbě politický nováček matadora Djukanoviče

Prezidentem Černé Hory se stane prozápadní ekonom Jakov Milatović. Se ziskem přibližně šedesáti procent hlasů zvítězil nad současným prezidentem Milem Djukanovičem, který už uznal svou volební porážku. Milatovičovi podle analytiků hrála do karet touha po politické změně v zemi, kterou Djukanović v různých funkcích vedl posledních třicet let.

„Černá Hora učinila rozhodnutí a já to rozhodnutí respektuji a Jakovovi Milatovičovi gratuluji,“ prohlásil ve volebním štábu Djukanović, který v prezidentském úřadu setrvá do 21. května.

Šestatřicetiletý Milatović do politiky vstoupil před třemi lety, když se po vítězství opozice stal ministrem hospodářství. Prezidentskou kandidaturu ohlásil jen několik týdnů před volbami v reakci na rozhodnutí černohorských úřadů, které kvůli dvojímu občanství vyřadily z volebního klání šéfa jeho proevropské strany Evropa teď Milojka Spajiče.

Ekonom Milatović se vzdělával mimo jiné ve Spojených státech a má magisterský titul z britské Oxfordské univerzity, pracoval v německé Deutsche bank a Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Vítěz chce urychlit přístupová jednání k EU

Během jeho vládního angažmá mu kritici vyčítali populismus, když v rámci daňové reformy zrušil povinné příspěvky zdravotního pojištění. Významně tím vzrostla průměrná mzda, zdravotnictví se však potýká s vysokými deficity. Rozpočtové problémy může podle kritiků způsobit také jím prosazené výrazné zvýšení důchodů.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu podpořil Milatović stanoviska NATO a jeho deklarovaným cílem je urychlení přístupových jednání s Evropskou unií. Zároveň je Milatović stoupencem zlepšení vztahů se Srbskem, s nímž Černá Hora do roku 2006 tvořila jeden stát. Djukanović oproti tomu varuje před „velkosrbským nacionalismem“ v nejvyšších patrech srbské politiky a odmítá jakékoliv zásahy Bělehradu do vnitřních záležitostí Černé Hory.

Jakov Milatović slaví postup do druhého kola voleb
Zdroj: Stevo Vasiljevic/Reuters

Milatović v prvním kole 19. března skončil druhý s 29 procenty hlasů. Hned poté mu ale vyjádřili podporu třetí a čtvrtý kandidát v pořadí. Djukanović v prvním kole získal 35 procent hlasů.

Djukanović je hlavním architektem obnovy černohorské nezávislosti v roce 2006, jakož i vstupu země do NATO o jedenáct let později. Vstupu do NATO předcházel zmařený pokus o puč, z něhož černohorská vláda obvinila ruské agenty a srbské nacionalisty.

Tři dekády trvající Djukanovičova politická hegemonie v Černé Hoře, poznamenaná mimo jiné korupčními skandály, skončila po parlamentních volbách v roce 2020, v nichž většinově prosrbská nesourodá koalice poslala jeho Demokratickou stranu socialistů (DPS) do opozice. DPS od té doby utrpěla několik volebních neúspěchů na regionální úrovni, včetně metropole Podgorice.

DPS bude v parlamentních volbách plánovaných na 11. června usilovat o návrat k moci. Podle analytiků se jí to stěží může podařit, pokud její lídr v neděli neobhájí prezidentský mandát. A to se mu nepodařilo.

Směřování do EU komplikuje korupce

Část obyvatel země se cítí být Černohorci, zatímco jiní se identifikují jako Srbové a nebyli nakloněni odštěpení Černé Hory od soustátí Srbsko a Černá Hora v roce 2006.

Země, která se spoléhá hlavně na příjmy z turistického ruchu, vstoupila do NATO v roce 2017 a uchází se o členství v EU, přístupové rozhovory ovšem v posledních letech stagnují, komplikují podezření z rozšířené korupce a pomalé tempo reforem.

Po ruské invazi na Ukrajinu se Černá Hora připojila k unijním sankcím proti Rusku a ocitla se na kremelském seznamu znepřátelených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 9 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 44 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...