V Černé Hoře porazil v prezidentské volbě politický nováček matadora Djukanoviče

Prezidentem Černé Hory se stane prozápadní ekonom Jakov Milatović. Se ziskem přibližně šedesáti procent hlasů zvítězil nad současným prezidentem Milem Djukanovičem, který už uznal svou volební porážku. Milatovičovi podle analytiků hrála do karet touha po politické změně v zemi, kterou Djukanović v různých funkcích vedl posledních třicet let.

„Černá Hora učinila rozhodnutí a já to rozhodnutí respektuji a Jakovovi Milatovičovi gratuluji,“ prohlásil ve volebním štábu Djukanović, který v prezidentském úřadu setrvá do 21. května.

Šestatřicetiletý Milatović do politiky vstoupil před třemi lety, když se po vítězství opozice stal ministrem hospodářství. Prezidentskou kandidaturu ohlásil jen několik týdnů před volbami v reakci na rozhodnutí černohorských úřadů, které kvůli dvojímu občanství vyřadily z volebního klání šéfa jeho proevropské strany Evropa teď Milojka Spajiče.

Ekonom Milatović se vzdělával mimo jiné ve Spojených státech a má magisterský titul z britské Oxfordské univerzity, pracoval v německé Deutsche bank a Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Vítěz chce urychlit přístupová jednání k EU

Během jeho vládního angažmá mu kritici vyčítali populismus, když v rámci daňové reformy zrušil povinné příspěvky zdravotního pojištění. Významně tím vzrostla průměrná mzda, zdravotnictví se však potýká s vysokými deficity. Rozpočtové problémy může podle kritiků způsobit také jím prosazené výrazné zvýšení důchodů.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu podpořil Milatović stanoviska NATO a jeho deklarovaným cílem je urychlení přístupových jednání s Evropskou unií. Zároveň je Milatović stoupencem zlepšení vztahů se Srbskem, s nímž Černá Hora do roku 2006 tvořila jeden stát. Djukanović oproti tomu varuje před „velkosrbským nacionalismem“ v nejvyšších patrech srbské politiky a odmítá jakékoliv zásahy Bělehradu do vnitřních záležitostí Černé Hory.

Jakov Milatović slaví postup do druhého kola voleb
Zdroj: Stevo Vasiljevic/Reuters

Milatović v prvním kole 19. března skončil druhý s 29 procenty hlasů. Hned poté mu ale vyjádřili podporu třetí a čtvrtý kandidát v pořadí. Djukanović v prvním kole získal 35 procent hlasů.

Djukanović je hlavním architektem obnovy černohorské nezávislosti v roce 2006, jakož i vstupu země do NATO o jedenáct let později. Vstupu do NATO předcházel zmařený pokus o puč, z něhož černohorská vláda obvinila ruské agenty a srbské nacionalisty.

Tři dekády trvající Djukanovičova politická hegemonie v Černé Hoře, poznamenaná mimo jiné korupčními skandály, skončila po parlamentních volbách v roce 2020, v nichž většinově prosrbská nesourodá koalice poslala jeho Demokratickou stranu socialistů (DPS) do opozice. DPS od té doby utrpěla několik volebních neúspěchů na regionální úrovni, včetně metropole Podgorice.

DPS bude v parlamentních volbách plánovaných na 11. června usilovat o návrat k moci. Podle analytiků se jí to stěží může podařit, pokud její lídr v neděli neobhájí prezidentský mandát. A to se mu nepodařilo.

Směřování do EU komplikuje korupce

Část obyvatel země se cítí být Černohorci, zatímco jiní se identifikují jako Srbové a nebyli nakloněni odštěpení Černé Hory od soustátí Srbsko a Černá Hora v roce 2006.

Země, která se spoléhá hlavně na příjmy z turistického ruchu, vstoupila do NATO v roce 2017 a uchází se o členství v EU, přístupové rozhovory ovšem v posledních letech stagnují, komplikují podezření z rozšířené korupce a pomalé tempo reforem.

Po ruské invazi na Ukrajinu se Černá Hora připojila k unijním sankcím proti Rusku a ocitla se na kremelském seznamu znepřátelených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 21 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 38 mminutami

Svatbu Trumpa juniora na Bahamách zaplatil ruský oligarcha blízký Putinovi, píše Propublica

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.
před 1 hhodinou

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
18:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 3 hhodinami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 5 hhodinami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.