V Černé Hoře porazil v prezidentské volbě politický nováček matadora Djukanoviče

Prezidentem Černé Hory se stane prozápadní ekonom Jakov Milatović. Se ziskem přibližně šedesáti procent hlasů zvítězil nad současným prezidentem Milem Djukanovičem, který už uznal svou volební porážku. Milatovičovi podle analytiků hrála do karet touha po politické změně v zemi, kterou Djukanović v různých funkcích vedl posledních třicet let.

„Černá Hora učinila rozhodnutí a já to rozhodnutí respektuji a Jakovovi Milatovičovi gratuluji,“ prohlásil ve volebním štábu Djukanović, který v prezidentském úřadu setrvá do 21. května.

Šestatřicetiletý Milatović do politiky vstoupil před třemi lety, když se po vítězství opozice stal ministrem hospodářství. Prezidentskou kandidaturu ohlásil jen několik týdnů před volbami v reakci na rozhodnutí černohorských úřadů, které kvůli dvojímu občanství vyřadily z volebního klání šéfa jeho proevropské strany Evropa teď Milojka Spajiče.

Ekonom Milatović se vzdělával mimo jiné ve Spojených státech a má magisterský titul z britské Oxfordské univerzity, pracoval v německé Deutsche bank a Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Vítěz chce urychlit přístupová jednání k EU

Během jeho vládního angažmá mu kritici vyčítali populismus, když v rámci daňové reformy zrušil povinné příspěvky zdravotního pojištění. Významně tím vzrostla průměrná mzda, zdravotnictví se však potýká s vysokými deficity. Rozpočtové problémy může podle kritiků způsobit také jím prosazené výrazné zvýšení důchodů.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu podpořil Milatović stanoviska NATO a jeho deklarovaným cílem je urychlení přístupových jednání s Evropskou unií. Zároveň je Milatović stoupencem zlepšení vztahů se Srbskem, s nímž Černá Hora do roku 2006 tvořila jeden stát. Djukanović oproti tomu varuje před „velkosrbským nacionalismem“ v nejvyšších patrech srbské politiky a odmítá jakékoliv zásahy Bělehradu do vnitřních záležitostí Černé Hory.

Jakov Milatović slaví postup do druhého kola voleb
Zdroj: Stevo Vasiljevic/Reuters

Milatović v prvním kole 19. března skončil druhý s 29 procenty hlasů. Hned poté mu ale vyjádřili podporu třetí a čtvrtý kandidát v pořadí. Djukanović v prvním kole získal 35 procent hlasů.

Djukanović je hlavním architektem obnovy černohorské nezávislosti v roce 2006, jakož i vstupu země do NATO o jedenáct let později. Vstupu do NATO předcházel zmařený pokus o puč, z něhož černohorská vláda obvinila ruské agenty a srbské nacionalisty.

Tři dekády trvající Djukanovičova politická hegemonie v Černé Hoře, poznamenaná mimo jiné korupčními skandály, skončila po parlamentních volbách v roce 2020, v nichž většinově prosrbská nesourodá koalice poslala jeho Demokratickou stranu socialistů (DPS) do opozice. DPS od té doby utrpěla několik volebních neúspěchů na regionální úrovni, včetně metropole Podgorice.

DPS bude v parlamentních volbách plánovaných na 11. června usilovat o návrat k moci. Podle analytiků se jí to stěží může podařit, pokud její lídr v neděli neobhájí prezidentský mandát. A to se mu nepodařilo.

Směřování do EU komplikuje korupce

Část obyvatel země se cítí být Černohorci, zatímco jiní se identifikují jako Srbové a nebyli nakloněni odštěpení Černé Hory od soustátí Srbsko a Černá Hora v roce 2006.

Země, která se spoléhá hlavně na příjmy z turistického ruchu, vstoupila do NATO v roce 2017 a uchází se o členství v EU, přístupové rozhovory ovšem v posledních letech stagnují, komplikují podezření z rozšířené korupce a pomalé tempo reforem.

Po ruské invazi na Ukrajinu se Černá Hora připojila k unijním sankcím proti Rusku a ocitla se na kremelském seznamu znepřátelených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropné znečištění z ruské Usť-Lugy se vyplavilo na estonské pláže

Znečištění topným olejem nalezené na severním pobřeží Estonska pochází z ruské Usť-Lugy, kde Ukrajina minulý měsíc zaútočila na zařízení na zpracování ropy, uvedl estonský úřad pro životní prostředí.
před 14 mminutami

Izrael nevyloží loď s obilím, které podle Ukrajiny Rusko ukradlo na jejím území

Loď vezoucí obilí, které podle Kyjeva ukradlo Rusko na okupovaném území, Izrael nevyloží. Informovaly o tom ve čtvrtek izraelské sdělovací prostředky a potvrdil též ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který to označil za „vítaný vývoj“, napsala agentura Reuters.
před 52 mminutami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve podle agentury Reuters uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka.
08:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
před 1 hhodinou

Rebelující republikáni zavařili Trumpovi s šéfem Fedu či kolem Epsteinovy kauzy

Republikánský senátor Thom Thillis tři měsíce blokoval schválení kandidáta na šéfa americké centrální banky Fed Kevina Warshe, kterého si vybral americký prezident Donald Trump. Tillis ovšem není jediný z republikánů, kteří zkřížili plány šéfa Bílého domu ze stejné strany. Člen Sněmovny reprezentantů Thomas Massie dlouhodobě usiluje o zveřejnění všech dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina, které se administrativa zdráhá publikovat. Několik republikánů se od hlavního proudu odchýlilo spolu s Massiem.
před 1 hhodinou

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Smrt libanonské vesnice“. Reuters přiblížila následky izraelských úderů

Kfar Kila je jednou z vesnic podél jižní hranice Libanonu, které byly v uplynulých dvou letech postupně srovnány se zemí izraelskými údery. Izrael vesnici označil za hlavní útočiště hnutí Hizballáh a tvrdí, že v ní byla umístěna „rozsáhlá teroristická infrastruktura“, a to i v domech a školách. Agentura Reuters přiblížila stav zničené vesnice záběry z místa i satelitními snímky. Hovořila také s bývalými obyvateli obce.
před 2 hhodinami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...