Kongres schválil balík za 430 miliard dolarů. Reuters píše o prohře farmaceutických firem

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření v hodnotě 430 miliard dolarů (přes deset bilionů korun). Pro hlasovalo 220 demokratů a proti 207 republikánů. Prezident Joe Biden oznámil, že zákon podepíše příští týden. Schválení balíku je podle agentury Reuters vzácnou prohrou farmaceutických firem.

Hlasování kopírovalo stranické zařazení kongresmanů. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů z Demokratické strany Nancy Pelosiová označila výsledek za „ohromné vítězství pro americké rodiny“. Naopak lídr republikánské menšiny Kevin McCarthy prohlásil, že demokraté „jsou závislí na utrácení peněz jiných lidí“.

„Dnes zvítězil americký lid. Zvláštní zájmy prohrály,“ uvedl na Twitteru Biden, který oznámil, že zákon podepíše příští týden.

Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů korun) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren. Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého.

Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán také počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliardu dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zhruba 300 miliard dolarů z nových příjmů a úspor půjde podle plánu administrativy na snížení rozpočtových schodků.

Vzácná prohra farmaceutického průmyslu, píše Reuters

Bidenova iniciativa na balíku pracovala 18 měsíců a jeho schválením americký prezident získal významný úspěch před listopadovými volbami. Opatření naopak odmítají republikáni, podle kterých opatření přispějí k růstu daňové zátěže a povedou k dalšímu růstu cen.

Schválení balíku je vzácnou prohrou na legislativním poli farmaceutického průmyslu, uvedla agentura Reuters. Ten přitom patří ke skupinám, jež se snaží udržet největší vliv na zákonodárce. Podle analýzy agentury Reuters farmaceutické společnosti a jejich sdružení vynaložily na lobbistické aktivity v Kongresu a federálních agenturách v první polovině letošního roku 142 milionů dolarů.

Schválení zákona ale ukazuje, že vliv firem z toho odvětví na Demokratickou stranu oslabuje a klesá také účinnost jejich argumentů ve veřejné debatě. To ukázaly i průzkumy, ve kterých většina Američanů schvalovala možnost, aby program Medicare mohl vyjednávat o cenách léků.

Dopad na inflaci bude zanedbatelný, předpokládají experti

Oficiální název balíku zní zákon na snížení inflace. Rozpočtový úřad Kongresu však odhaduje dopad opatření na inflaci v letošním a příštím roce za zanedbatelný. Podobného názoru je i rozpočtové analytické centrum při Pensylvánské univerzitě.

Opatrně o dopadech balíku na inflaci mluvil i samotný Biden. Podle něj by opatření mohla vést k poklesu cen v některých odvětvích. Zmínil například ceny léků na předpis, zdravotního pojištění či energií.

Americké ministerstvo práce tento týden oznámilo, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zpomalilo na 8,5 procenta z červnových 9,1 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1981.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 4 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 11 hhodinami
Načítání...