Polští zdravotníci protestují proti pracovním podmínkám, kabinet má jejich požadavky za nereálné

Události: Polští zdravotníci žádají platy na západoevropské úrovni (zdroj: ČT24)

Polsko zažívá vlnu protestů zdravotníků. Stěžují si na nízké platy a přesčasy, které musí sloužit kvůli nedostatku personálu. Chtějí, aby jim stát dorovnal mzdy na západoevropskou úroveň. Vláda má jejich požadavky za nereálné. Podle jejích odhadů by to bezmála zdvojnásobilo náklady na zdravotnictví.

V takzvaném bílém městečku na dohled od premiérské kanceláře se utábořili nespokojení zdravotníci. Stany tam vyrostly po víkendové demonstraci, která prošla Varšavou. Zdravotníci v rámci protestu debatují a pořádají školení. Systém podle nich potřebuje první pomoc – v podobě desítek miliard na nemocnice, vybavení i platy.

„Vzhledem k průměrné mzdě máme dnes v Polsku jedny z vůbec nejnižších platů v celé Evropě. I Rumunsko už je na tom několik let lépe,“ upozornil chirurg a vedoucí městečka Piotr Pisula.

Zdravotní sestra na diabetologii Bożena Glinová se bojí toho, že její profesi už nebude mít kdo dělat. Lidem na této pozici je v Polsku průměrně 53 let. „Musí nastoupit nějaká systémová řešení, která k té profesi přitáhnou mladé lidi,“ řekla.

Protestní výbor tvrdí, že jinak než penězi stát personál k návratu ze soukromé sféry nebo zahraničí nepřesvědčí. Jedním z konkrétních požadavků je například zvýšení minimální mzdy lékařů specialistů v přepočtu na 108 tisíc korun. Nyní mají necelou polovinu.

Více peněz na zdravotní péči

Očekávání protestujících srovnal polský ministr zdravotnictví Adam Niedzelski s letem do vesmíru. „Je to jistého druhu politika vydírání a přehánění, že všichni jejich požadavky podporují. Podle mě to tak není, protože jsou nerealistické,“ řekl pro Radio Zet.

Příští rok má resort z rozpočtu dostat v přepočtu 720 miliard korun. Kdyby protestujícím vláda vyhověla, znamenalo by to dalších 600 miliard navíc.

I kvůli pandemii vládnoucí strana slíbila, že do šesti let půjde na zdravotní péči sedm procent HDP. Loni to bylo 4,5 procenta. Unijní průměr je přitom víc než dvojnásobný. A právě k tomuto číslu se chtějí co nejdříve dostat i nespokojení z bílého městečka.