Polský zákon by mohl podle kritiků omezit navracení zkonfiskovaného majetku Židů. Izrael a USA protestují

Podle agentury Reuters schválila dolní komora polského parlamentu návrh zákona, jenž vyvolává vlnu kritiky. Jedním z dopadů by mohlo podle odpůrců být znesnadnění navrácení majetku, který za druhé světové války zabavili Židům němečtí nacisté a později ho znárodnil polský komunistický režim. Proti nové směrnici už protestoval Izrael. Washington zase vyzval polskou vládu, aby proces schvalování novely zastavila.

Před druhou světovou válkou mělo Polsko jednu z největších židovských komunit na světě, tu však během masového vyvražďování nacisté z velké části vyhladili. Židé, kteří holocaust přežili, nebo jejich potomci se od pádu komunismu v roce 1989 snaží domoci odškodnění za zkonfiskovaný majetek na polském území.

List Politico připomíná, že Polsko je jediným postkomunistickým členem Evropské unie, jenž nemá zákon ošetřující restituce, které by napravily majetkové křivdy vůči předválečným polským Židům nebo jejich potomkům.

V roce 2015 přitom polský ústavní soud rozhodl, že pro napadnutí úředních rozhodnutí týkajících se majetku musí existovat časový limit. Novela zákona, kterou ve čtvrtek schválil Sejm, stanovuje tuto lhůtu na 30 let. Nyní ji čeká projednání v horní komoře parlamentu, a pokud ji senátoři schválí, bude vyžadovat podpis polského prezidenta.

Polsko kritiku odmítá

Kritici směrnice přitom namítají, že se dotkne rovněž žádostí o navrácení majetku zabaveného nacisty a později zkonfiskovaného komunistickým Polskem.

„Je to přímý a bolestný útok na práva přeživších holocaustu a jejich potomků. Není to poprvé, co se Poláci pokoušejí zavírat oči před tím, co se stalo v Polsku během holocaustu,“ reagoval podle agentury PAP na Twitteru izraelský ministr zahraničí Jair Lapid. Izraelská ambasáda ve Varšavě označila návrh zákona za „nemorální“ a uvedla, že ohrožuje vztahy mezi oběma zeměmi.

Polská diplomacie se proti kritice ohradila prohlášením, ve kterém viní Izrael z neznalosti faktů a polského práva. „Polsko nenese odpovědnost za holocaust. Byl to zločin, který spáchali němečtí okupanti na polských židovských občanech a dalších,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Podle agentury AP rovněž sdělilo, že reforma neomezí možnost domáhat se kompenzace skrze soudy. Obdobně reagoval premiér Mateusz Morawiecki, který se podle agentury PAP nechal slyšet, že dokud bude v čele vlády, Polsko nebude platit za nacistické zločiny.

Na schválení návrhu zákona Sejmem v pátek reagoval rovněž Washington. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price posvěcení směrnice označil za „krok špatným směrem“. „Věříme, že je důležité vyřešit problematiku restitucí z doby holocaustu, aby byla zajištěna spravedlnost a rovnost pro všechny oběti,“ napsal Price na Twitteru a vyzval Varšavu, aby zastavila schvalování návrhu zákona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael tvrdí, že při úderech v Libanonu a Sýrii zabil několik teroristů

Izraelská armáda oznámila, že na jihu Sýrie v sobotu zabila několik lidí, které označila za teroristy. Stalo se tak na území, které izraelští vojáci obsadili, v takzvané bezpečnostní zóně. V sobotu provedla rovněž údery na jihu Libanonu. Tvrdí, že v okolí města Nabatíja zabila příslušníky teroristického hnutí Hizballáh a při jiném zásahu zničila odpalovací zařízení. Izrael a Libanon v pátek uzavřely rámcovou dohodu, izraelští vojáci na jihu sousední země stále zůstávají.
před 31 mminutami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při bleskových záplavách v Kentucky zemřeli čtyři lidé

Při bleskových záplavách, které postihly americký stát Kentucky, zahynuli v sobotu čtyři lidé. Napsala to v noci na neděli agentura AP s odkazem na guvernéra státu Andyho Besheara. Ten vyhlásil stav nouze. V oblasti se očekávají další vydatné srážky, úřady vyzvaly obyvatele k velké opatrnosti.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele přistáli čeští záchranáři. V troskách přežívají lidé, odhadují

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko vyslalo do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni, přistáli krátce po půlnoci. Celkově již do jihoamerické země dorazilo přes 1600 záchranářů ze zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vučić oznámil, že za několik týdnů rezignuje a v Srbsku budou předčasné volby

Srbský prezident Aleksandar Vučić v sobotu na provládním shromáždění v Bělehradu oznámil, že v řádu několika týdnů rezignuje a v zemi se budou konat předčasné prezidentské a parlamentní volby, píše agentura Reuters. Vučić však neupřesnil, kdy rezignaci podá ani kdy rozpustí parlament, což je předpokladem k vypsání předčasných voleb.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedra drtí Evropu, v Německu se teploty pohybovaly kolem čtyřicítky

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord, podobně jako v Dánsku. Nová červnová maxima zaznamenali na Slovensku. Agentura AFP už dříve během dne propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se postupně přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele přesáhl 1400, zraněných jsou tisíce

Počet obětí středečního zemětřesení ve Venezuele vzrostl na nejméně 1430, zraněných je podle aktualizovaných údajů zatím 3238. O střechu nad hlavou přišlo 3142 lidí. Ve státní televizi VTV to v sobotu večer SELČ sdělil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez, píše agentura Reuters. Předchozí bilance, kterou Rodríguez oznámil v pátek, uváděla 920 mrtvých.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Mnozí opatření umí obejít

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.
před 14 hhodinami
Načítání...