Konání olympijských her v Tokiu je nejisté. Úřady slibují bezpečí, nevole veřejnosti ale roste

Do odložených letních olympijských her v Tokiu zbývá devět týdnů. Japonskem putuje olympijská pochodeň, konání Her ale stále není jisté. I když japonské úřady o sportovní svátek dál usilují, v zemi sílí hlasy volající po zrušení akce. Japonsko se stále potýká se čtvrtou vlnou pandemie, prodloužilo stav nouze a nezvládá očkovat.

Čtvrtá vlna pandemie v Japonsku dosáhla vrcholu a průměrné přírůstky za posledních sedm dní ukazují na příznivý trend, situace je ale stále vážná, nouzový stav vláda prodloužila do konce května, a navíc ho rozšířila o tři další prefektury. Země také zaostává v testování, a tak reportovaná čísla pozitivních nemusí plně odpovídat reálné situaci.

Japonsko se z hlediska podílu pozitivních testů vejde do benevolentnějšího doporučení Světové zdravotnické organizace. Známkou dostatečného testování je podle WHO podíl pozitivních testů menší než deset procent, ještě lépe ale o šíření viru dle WHO vypovídá menší než tříprocentní pozitivita všech provedených testů. Japonsko se svými 6,7 procenta tedy za přísnějšími měřítky zaostává, na rozdíl od řady vyspělých zemí.

Nahrávám video

Stále se navíc nedaří rozjet očkování. Alespoň jednu dávku vakcíny firem Pfizer a BioNTech, která jako jediná zatím v zemi získala povolení, dostalo necelých šest procent populace. Naočkovaní ale nejsou ani klíčoví lidé, jako například zdravotníci. Devět týdnů před plánovaným zahájením olympijských her Japonsko plně naočkovalo ani ne čtyřicet procent svého zdravotnického personálu.

Zvlášť kritická je přitom situace právě v pořadatelské metropoli Tokiu, kde obě dávky vakcíny nedostala ani třetina tamních zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví reagovalo na nevoli veřejnosti oznámením, že prozkoumá možnost, zda by nemohli očkovat i lékárníci.

„Vláda zavírá, ale chce olympiádu“

S nezvládáním čtvrté vlny pandemie roste stále více odpor vůči již jednou odloženým letním olympijským hrám, které mají v Tokiu odstartovat v červenci. Hlavní město Japonska má přivítat nejméně šedesát tisíc cizinců – nejde přitom o fanoušky, kteří se účastnit nemohou, ale o sportovce, funkcionáře a technický personál. Rozhodnutí o účasti japonských diváků chce vláda nechat na červen, už nyní ale čelí tlaku na zrušení celých Her.

Petici za zrušení olympiády podepsalo už více než 370 tisíc lidí. „Jde jim víc o peníze než o lidské životy. Vláda požádala restaurace, aby zavíraly v osm a nenalévaly alkohol, ale jaký to má smysl? Odsoudily je k zániku, a přitom chtějí pořádat olympiádu,“ zdůvodňuje své rozezlení jeden z odpůrců tokijských her Jusekei Kawai. Průzkum agentury Kjódó z poloviny května ukazuje, že zrušení Her si přeje téměř šedesát procent Japonců.

Existuje ale také část Japonců – dle průzkumu zhruba čtvrtina –, kteří konání Her podporují. Jak líčí komentátor ČT Sport Michal Dusík, šlo by o symbol toho, že se svět vrací k normálu.

Olympiádu ale kritizuje také vlivná podnikatelská komunita. „Upřímně, říkám tomu sebevražedná mise a myslím, že bychom s tím měli přestat. Snažím se je přesvědčit, ale zatím neúspěšně,“ konstatoval Hiroši Mikitani, který vede korporaci Rakuten.

Olympijský výbor slibuje bezpečí, potřebuje peníze z Her

Organizátoři Her slibují, že budou bezpečné. „Vláda, Tokio a organizační výbor neustále říkají v Japonsku i jinde, že děláme všechno, abychom se připravili na bezpečné Hry s důkladnými opatřeními proti covidu-19,“ zdůrazňuje předseda japonského paralympijského výboru Micunori Torihara.

Úřady v tuto chvíli počítají s tím, že sportovci budou muset po příjezdu do karantény a posléze nebudou moci opustit olympijskou vesnici vyjma cest na sportoviště. Do tří dnů po skončení své disciplíny budou muset z Japonska odjet.

Nahrávám video

Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach slibuje, že k začátku Her bude očkováno osmdesát procent obyvatel olympijské vesničky, a trvá na tom, aby se akce uskutečnila. Dusík upozorňuje, že MOV by se v případě zrušení Her dostal do vážných finančních problémů. Některé federace si navíc už loni musely kvůli odsunutí olympiády půjčit na svůj provoz.

Bach se odvolává na jiné sportovní akce, které se během pandemie konat mohly. I v tomto ohledu je ale olympiáda specifická a problematická. „Jsou soutěže, které si vyzkoušely, že se dá závodit v bublinách, jenže olympijská bublina je řádově něco úplně jiného,“ upozorňuje Dusík s tím, že do Tokia se chystá přes deset tisíc sportovců.

Čína situaci bedlivě sleduje

Ke zrušení olympiády vyzývají také lékaři. Upozorňují, že nemocnice jsou v nouzovém stavu na hraně vyčerpání a na zajištění Her nezbývají kapacity. Pořadatelé přitom požadují dvě stovky doktorů a pět stovek sester. „Je nemožné je poslat na olympiádu, když ještě čekají na očkování. Neexistuje způsob, jak nyní uspořádat bezpečné Hry,“ varuje Ken'jú Sumie, předseda asociace, která v Japonsku sdružuje na sto tisíc lékařů.

V době olympijského zápolení navíc lékaře nezaměstná pouze koronavirus, ale kupříkladu zranění sportovci či diváci s úpalem. V létě totiž průměrné teploty v Tokiu dosahují téměř třiceti stupňů Celsia.

Dění v Japonsku kromě jiných bedlivě sleduje Čína. Peking má totiž za pár měsíců hostit zimní olympijské hry a tokijská olympiáda je ukázkou, jakým způsobem se sportovní akce dá, či nedá zvládnout. „Pokud by nakonec Japonsko bylo nuceno olympiádu zrušit nebo by se epidemie vymkla kontrole, Čína by to mohla využít jako mocnou propagandistickou zbraň,“ líčí zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 32 mminutami

Americká armáda oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán

Armáda Spojených států oznámila, že ve středu dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát íránských cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 8 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 10 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled