Vedle metropole La Paz lidé demonstrovali také v dalších významných městech jako Cochabamba či Santa Cruz. „Jediné, o co žádáme, je to, aby respektovali ústavní práva občanů Bolívie,“ řekl agentuře EFE pořadatel shromáždění v Cochabambě Marcelo Piérola.
Podle odhadů agentury AFP ve městě Santa Cruz, které patří k baštám opozice vůči socialistické straně MAS, vyšlo do ulic až 40 tisíc lidí.
Politička stála v čele země zhruba rok
Vyšetřovatelé obvinili Áňezovou a další představitele její politické frakce kvůli událostem z listopadu 2019. Tehdy pod tlakem masových protestů rezignoval prezident Evo Morales a po jeho odchodu z funkce se stala prozatímní prezidentkou Áňezová. Podle příznivců bývalého prezidenta se jednalo o státní převrat, Áňezová a její stoupenci naopak tvrdí, že předání moci se uskutečnilo v ústavních mantinelech. Při demonstracích před odchodem z funkce Moralese a po něm zahynulo přinejmenším 30 lidí.
Áňezová stála v čele Bolívie zhruba rok. Loni v listopadu vyhrál prezidentské volby kandidát strany MAS Luis Arce. Díky tomu se do země mohl vrátit i bývalý prezident Morales, který má na současnou vládu stále velký vliv.
V reakci na nynější demonstrace ministr spravedlnosti Lima prohlásil, že záležitost musí vyřešit soudy, a nikoliv ulice. „Usilujeme o to, aby byli odsouzeni k 30 letům vězení, protože se odehrály krvavé masakry,“ uvedl.
Obvinění a uvalení čtyřměsíční vazby na bývalou hlavu státu vyvolalo reakce i v zahraničí. Státy a instituce chtějí, aby obviněným bylo zaručeno právo na spravedlivý proces. Spojené státy uvedly, že sledují se znepokojením zadržení opozičních politiků.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyzval k transparentnímu řešení. Generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro žádal propuštění Áňezové a bývalých ministrů. „Justiční soustava v Bolívii není schopna zaručit ani minimální standardy spravedlivého procesu,“ uvedl.
