V Myanmaru to vře i po nedělním krveprolití. Někteří protestující si tetují revoluční hesla na tvář

Myanmarští demonstranti vyšli do ulic i v pondělí, přestože členové bezpečnostních složek den předtím postříleli v několika městech více než čtyřicet protestujících. Pondělní demonstrace proti únorovému armádnímu puči si zatím vyžádaly šest mrtvých. Pět obětí bylo hlášeno ze dvou měst ve střední části země a jedna z druhého největšího města Mandalaj. V některých jeho čtvrtích a Rangúnu armáda vyhlásila v neděli stanné právo. Někteří z protestujících nově vyjadřují svůj postoj pomocí tetování.

Protestující v Myanmaru vyrazili do ulic
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Protestující v Myanmaru vyrazili do ulic
Zdroj: ČTK/AP

Podle agentury Reuters si demonstranti nechávají vytetovat hesla jako „Svoboda od strachu“ nebo „Jarní revoluce“, zatímco jiní dávají přednost obličeji svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij nebo pozdravu jejího hnutí za pomoci tří prstů.

Tetovací salóny hlásí, že jsou tyto motivy čím dál oblíbenější. „Měla jsem pocit, jako bych ztratila svou budoucnost, když jsem slyšela zprávy o vojenském převzetí země. Cítila jsem ohromnou bolest. Nechci, aby lidé na tuto bolest někdy zapomněli,“ řekla v jednom z rangúnských tetovacích salónů mladá žena, která si nepřála být jmenována. Na tělo si nechala vytetovat heslo „Svoboda od strachu“.

Mnoho tatérů začátkem února poskytovalo tato tetování lidem zdarma na znamení solidarity. Poté, co se objevily zprávy, že někteří z nich byli zatčeni, se tetovací salóny snaží být diskrétnější, i když nadále poskytují značné slevy.

Neděle byla nejkrvavějším dnem od začátku puče

Nejvíce obětí bylo v neděli hlášeno z hospodářského centra země Rangúnu, kde demonstranti podezírající Peking z podpory myanmarské vojenské junty zapalovali čínské textilní a další továrny. Čínský státní list Global Times uvedl, že při nedělních demonstracích bylo poničeno 32 továren, škody dosáhly 240 milionů jüanů (810 milionů korun) a dva čínští zaměstnanci utrpěli zranění. 

Neděle byla nejkrvavějším dnem od 1. února, kdy armáda svrhla demokraticky zvolenou vládu Su Ťij. Ta se měla v pondělí prostřednictvím videokonference zúčastnit soudního slyšení, které ale bylo odročeno na 24. března kvůli nefungujícímu internetovému připojení.

Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij byla od puče obviněna v několika kauzách, včetně přijetí nelegální platby 600 tisíc dolarů (13,2 milionu korun) a 11 kilogramů zlata, nezákonného dovozu vysílaček či porušení zákona o zvládání katastrof v souvislosti s koronavirovou krizí.

Čína chce ochranu pro své občany

Lékař z Rangúnu pod podmínkou anonymity agentuře Reuters řekl, že ve městě v neděli zahynulo nejméně 37 demonstrantů. Na jiných místech země podle neziskové Asociace pro pomoc politickým vězňům (AAPP) bylo zabito dalších šestnáct protestujících a také jeden policista. Rovněž zpravodajský server BBC News stanovil počet obětí zhruba na padesát, agentura AFP píše o nejméně 44 mrtvých.

Čínské ministerstvo zahraničí v pondělí vyjádřilo obavy o své občany v Myanmaru. „Přejeme si, aby tamní úřady přijaly další relevantní a efektivní opatření k zajištění bezpečnosti zaměstnanců a majetku čínských společností,“ řekl mluvčí ministerstva Čao Li-ťien.