Nizozemci vybírají poslance, favoritem jsou Rutteho lidovci. Kvůli pandemii se volí tři dny

Nahrávám video
Události: V Nizozemsku začaly parlamentní volby
Zdroj: ČT24

V Nizozemsku začínají parlamentní volby, které budou prvním větším testem popularity některé z evropských vlád v době pandemie covidu-19. Favoritem je podle průzkumů Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, který usiluje již o čtvrtý mandát. Kvůli pandemii se bude výjimečně volit tři dny, hlavním volebním dnem je středa.

Ústředním předvolebním tématem byl nepřekvapivě boj s koronavirem a s ním spojenými ekonomickými problémy. Do pozadí se dostala některá prominentní témata z minulých let, jako například kritika imigrace, Evropské unie či islámu, jež vycházela zejména z úst lídra opozice Geerta Wilderse, šéfa pravicově populistické Strany pro svobodu (PVV). 

Do voleb se letos přihlásilo 37 politických subjektů, což je nejvíce za několik desetiletí. Volební místnosti budou výjimečně otevřené tři dny kvůli obavám z šíření nákazy. V pondělí a v úterý budou moci přednostně hlasovat starší občané nebo osoby s podlomeným zdravím, zbytek obyvatel bude volit 17. března, na kdy připadá oficiální datum voleb.

VVD je populární navzdory demisi vlády

Rutte má v průzkumech stále silnou podporu, která i přes kritiku některých protipandemických kroků vlády klesá v posledních měsících jen velmi mírně. Podle čtyř průzkumů z minulého týdne by jeho VVD volilo 21–⁠26 procent voličů, zatímco druhou PVV 11–⁠16 procent. „Preference voličů se přiklonily doleva, potřebují teď podporu, potřebují finanční podporu od vlády,“ říká politolog z Amsterdamské univerzity André Krouwel.

Popularitu si Rutte udržuje i přesto, že od ledna vládne se svým kabinetem v demisi. Pád vlády přivodila aféra kolem přídavků na děti, které stát vyplácí. Finanční úřad označil neprávem asi dvacet tisíc rodičů za daňové podvodníky a začal po nich příspěvky vymáhat zpětně za několik let, což řadě domácností způsobilo značné finanční potíže.

Parlamentní vyšetřovací komise loni uvedla, že úřady se na rodinách dopustily „bezprecedentního bezpráví“.

Rutte se může stát nejdéle vládnoucím premiérem

V Nizozemsku se konaly poslední volby v roce 2017, kdy v evropských vládnoucích kruzích panovaly obavy, že by mohl zvítězit pravicový populista Wilders a jeho PVV. Ta nakonec skončila druhá a Wilders v opozici.

Čtyřiapadesátiletý Rutte je v čele vlády již přes deset let, a pokud by získal další čtyřletý mandát, může se stát nejdéle sloužícím premiérem v historii země. Zatím je po Viktoru Orbánovi a Angele Merkové třetím nejdéle sloužícím premiérem v Evropě. Pokud by VVD dostala největší počet hlasů, Rutte by s největší pravděpodobností sestavoval koalici, což může trvat několik měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...