Trump se rozhodl omilostnit bývalého poradce Bannona, čelil obvinění z podvodu

Americký prezident Donald Trump se rozhodl omilostnit svého bývalého poradce a hlavního stratéga Steva Bannona. Ten čelil obvinění z podvodu v souvislosti se sbírkou na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Bílý dům to uvedl na svých webových stránkách, kde je Bannon uveden společně s dalšími desítkami omilostněných. Dále na seznamu figuruje jeden ze spolupracovníků první Trumpovy volební kampaně Elliott Broidy nebo rapper Dwayne Carter známý jako Lil Wayne.

Kromě 73 milostí končící prezident také 70 lidem zmírnil jejich tresty. Mezi omilostněnými není Trumpův právník Rudy Giuliani, nikdo z Trumpových dospělých dětí ani samotný odcházející prezident. Trump teoreticky může kohokoli včetně sebe omilostnit až do středečního poledne východoamerického času, což v Česku odpovídá šesté večer, kdy jeho funkční období skončí.

Bannon byl obžalován v srpnu, že společně s dalšími třemi osobami podvedl dárce v souvislosti se sbírkou na stavbu zdi na hranici mezi Spojenými státy a Mexikem. Vyšetřování podle federálních prokurátorů na Manhattanu ukázalo, že statisíce dolarů ze zisků dárcovské iniciativy navzdory slibům Bannona a dalších putovaly na jejich osobní výdaje.

Bannon byl z vazby propuštěn na kauci pěti milionů dolarů. U soudu Bannon trval na své nevině. Trump od voleb omilostnil i několik svých bývalých poradců včetně Rogera Stonea, Paula Manaforta či Michaela Flynna, milost dostal na konci prosince rovněž otec prezidentova zetě Charles Kushner.

Omilostnění Bannona je obzvlášť pozoruhodné, jelikož byl obžalován, ale nebyl dosud odsouzen. Naprostá většina prezidentských milostí a zmírnění trestů se v minulosti týkala lidí, kteří byli obžalováni a odsouzeni.

Trumpův zásah trestní stíhání Bannona ruší a vylučuje jakoukoli možnost jeho potrestání. Oficiální prohlášení Bílého domu nespecifikuje, proč se Trump rozhodl bývalému poradci milost udělit.

Nahrávám video

Podle informací New York Times přidání Bannona mezi omilostněné bylo jednou z příčin, proč byl seznam zveřejněn až pozdě večer. Trump se údajně ke kroku definitivně rozhodl kolem 21:00 washingtonského času poté, co už byli poradci přesvědčeni, že k němu nedojde.

Bannon v posledních týdnech podporoval Trumpovu snahu zabránit potvrzení výsledků prezidentských voleb. Twitter v listopadu natrvalo smazal jeho účet poté, co na sociálních sítích uvedl, že by nabodl na kopí hlavy epidemiologa Anthonyho Fauciho a ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christophera Wraye.

Jedním z dalších omilostněných je kalifornský podnikatel Broidy, který byl důležitým článkem financování první Trumpovy prezidentské kampaně. Na podzim se přiznal k účasti na snaze dotlačit Trumpovu administrativu k ukončení vyšetřování v souvislosti s vytunelováním malajského fondu národního majetku.

Milost dostal také Ken Kurson, kterého AP popisuje jako kamaráda prezidentova zetě Jareda Kushnera. Kurson byl v říjnu obviněn ze stalkingu na internetu během vyhroceného rozvodu. Trump dále omilostnil tři někdejší republikánské kongresmany, kteří byli odsouzeni za úplatkářství a lhaní FBI.

Kromě lidí, kteří mají k Trumpovi blízko, ale prezident udělil milost i některým populárním umělcům. Byli mezi nimi třeba rappeři Lil Wayne a Kodak Black.

Wayne, který se v civilu jmenuje Dwayne Carter, je pětinásobným držitelem ceny Grammy. Hrozilo mu až deset let vězení za údajné nepovolené ozbrojování. Trumpa podporoval v jeho předvolební kampani. Vysvětloval to podporou Trumpova plánu na reformu trestního systému a ekonomického programu pro Afroameričany.

Billu Kahanu Kaprimu známému pod rapperským jménem Kodak Black soud na konci roku 2019 uložil tři roky a deset měsíců za mřížemi za nepravdivé vyjádření při nákupu zbraně.

Členové administrativy mohou lobbovat

Americká média si všímají i dalšího prezidentova opatření učiněného těsně před koncem mandátu. Trump pozdě večer zrušil platnost dekretu, který podepsal v lednu 2017 a který stanovoval etický slib pro vládní pracovníky jmenované od jeho nástupu do Bílého domu.

Členové administrativy se v něm mimo jiné zavazovali, že po dobu pěti let od odchodu z funkce se nebudou zapojovat do lobbistických aktivit cílících na úřady, kde předtím působili.

Nyní ale budou vládní činitelé od tohoto závazku osvobozeni, informovala agentura AP. „Zaměstnanci a bývalí zaměstnanci, na něž se vztahují závazky v exekutivním příkazu 13770, nebudou od poledne 20. ledna 2021 těmto závazkům podléhat,“ uvádí nové Trumpovo nařízení.

Zastavené deportace Venezuelanů

Kromě otázky milostí také Donald Trump před odchodem z funkce podepsal exekutivní příkaz, jimž na příštích 18 měsíců zastavil deportace Venezuelanů, kteří se nelegálně usadili v USA. Rozhodnutí, jež se nevztahuje na zločince, zdůvodnil krizí, v níž se Venezuela ocitá. 

Krok podporovali Trumpovi republikánští spojenci na Floridě, kde se usadilo mnoho Venezuelanů poté, co uprchli z vlasti kvůli vážné hospodářské a politické krizi. Zvolený prezident Joe Biden koncem října řekl, že by okamžitě poskytl humanitární ochranu Venezuelanům žijícím v USA, což by jim v zemi umožnilo zůstat a dostat pracovní povolení.

Podle odhadů think tanku Pew Research Center v roce 2017 žilo ve Spojených státech 130 tisíc Venezuelanů nelegálně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy pohrozily za americký útok odvetou.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 4 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 6 hhodinami
Načítání...