Ázerbájdžán prodloužil Arménii lhůtu pro předání okresu Kelbadžar

Ázerbájdžán prodloužil Arménii lhůtu pro předání kelbadžarského okresu o deset dní do 25. listopadu. Vrácení tří okresů v Náhorním Karabachu Ázerbájdžánu předpokládá dohoda o ukončení bojů, kterou v pondělí večer podepsal arménský premiér Nikol Pašinjan s ruským a ázerbájdžánským prezidentem.

Žena sedí před svým domem, který musí opustit. Předání okresu Kelbadžar Ázerbajdžánu je podmínkou dohody o ukončení bojů
Zdroj: ČTK/AP Autor: Dmitry Lovetsky

„Na důkaz svého humanitárního cítění Ázerbájdžán souhlasil s prodloužením lhůty pro stažení arménských ozbrojených sil a Arménů nelegálně usazených v Kelbadžaru do 25. listopadu,“ řekl zástupce úřadu ázerbájdžánského prezidenta. S předáním okresu se počítalo v neděli.

Arménskou žádost ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi tlumočil jako prostředník ruský prezident Vladimir Putin, dodal. Harmonogram stažení z dalších dvou okresů, Agdam a Lačin, stále platí. První z nich má Jerevan předat 20. listopadu a druhý pak 1. prosince.

Dohoda o příměří přiznala Ázerbájdžánu významné územní zisky v Náhorním Karabachu. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent o zhruba dvou tisících vojácích, který má dohlížet na klid zbraní.

Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i lidovému hněvu za svůj souhlas s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu, která stvrdila faktickou porážku arménských vojsk. V sobotu oznámila arménská tajná služba, že zmařila atentát na premiéra.

Video Události
video

Události: Protesty proti mírové dohodě v Arménii

Připomínka padlých

Obyvatelé Jerevanu si v sobotu večer připomněli se svíčkami památku více než dvou tisíc zabitých vojáků, kteří v posledních týdnech padli v bojích o Náhorní Karabach.

„Nás Ázerbájdžánci neporazili. Bojovali jsme, jak jsme mohli a jak jsme uměli. Bojovali jsme dobře. Duch našich bojovníků, naší armády, nebyl zlomen. (…) Nechtěli jsme podepsat takovouto dohodu. Náhorní Karabach je naše vlast, není to jenom kousek země. Je to naše vlast, za kterou jsme prolévali krev. Naši kamarádi, naši otcové a dědové,“ říká lékař Gevorg Grigorjan, který má sice svou ordinaci, rozhodl se ale zapojit do bojů.

Protesty proti mírové dohodě začaly v centru Jerevanu už 11. listopadu, jejich organizátoři v nich chtějí pokračovat i v dalších dnech.

Boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let.

Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Dotčené tři okresy utvořily během konfliktu v 90. letech okolo Náhorního Karabachu obranný val. Vyhlídka na návrat Ázerbájdžánců vyvolala exodus arménského obyvatelstva, které se obává odvety. Mnozí z nich při odchodu své domy zapálili. Po konci konfliktu v 90. letech odtud naopak utíkali Ázerbájdžánci.