Pluto zblízka: NASA zveřejnila fotky z průletu kolem trpasličí planety

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první fotografie Pluta a jeho měsíce Charon, které během úterního průletu kolem této trpasličí planety pořídila sonda New Horizons. Jde o první podrobnější obrázky, které nyní budou po dobu 16 měsíců přicházet z paluby aparátu, jenž se pohybuje pět miliard kilometrů od Země.

Vědci jsou v komentáři k zatím nejpodrobnějším obrázkům Pluta zatím zdrženliví, nicméně je označují za ohromující. Potřebná data získaná sondou zatím nemají k dispozici, a veškeré závěry se proto podle nich zatím blíží spekulacím. Za největší novinku prozatím označují fakt, že Pluto a jeho měsíce zřejmě nejsou mrtvé planety, že jejich povrch je relativně mladý a aktivní.

Pluto není hrouda mrtvého kamení

Za zvlášť překvapivou považují odborníci skutečnost, že Pluto není hrouda mrtvého kamení a ledu, jak se dosud předpokládalo. Skutečnost, že snímky povrchu nezachycují žádné krátery po dopadu kosmického materiálu, naznačuje, že jej neformovaly kolize s vnějšími objekty, ale vnitřní teplo. Pluto je geologicky aktivní, překvapivě „mladý“ se zdá být i jeho měsíc Charon. Vědci také zjistili, že Pluto je větší, než se soudilo - jeho průměr činí 2370 kilometrů, což jsou zhruba dvě třetiny Měsíce.

Záběry sondy ukazují úsek planety velký asi 240 kilometrů. Je na něm vidět horský hřbet vysoký zhruba 3350 metrů a desítky kilometrů dlouhý. Vědci tvrdí, že stáří hor, které jako by vyrostly z ledového podloží, je jen 100 milionů let. Stáří planety je přitom 4,5 miliardy let.

Teplo, které zřejmě nitro planety rozehřívá, může být důsledkem rozpadu radioaktivních látek, které jsou v planetárních objektech běžně přítomné, uvádějí experti NASA. Může jít také o vliv energie, která se uvolňuje postupným zamrzáním podzemního oceánu.

Pokud jde o Charon, který je rozměrem asi poloviční ve srovnání s Plutem, nacházejí se na něm kaňony hluboké pět až deset kilometrů, které jsou součástí soustavy údolí a skal dlouhé tisíc kilometrů. Nečekaně ostrý snímek Charonu byl pořízen už v pondělí, fotografie Pluta v úterý asi půldruhé hodiny předtím, než se sonda k trpasličí planetě nejvíc přiblížila.

Sonda vyfotila i Plutův měsíc Charon
Zdroj: NASA New Horizons/Reuters

Geologická činnost musí mít svůj zdroj tepla, vědci tento efekt v případě ledových satelitů připisovali velkým planetám. Skutečnost, že se něco takového děje i na Plutu, tuto teorii popírá. Stejně tak je překvapující, že složení Pluta umožňuje pevný povrch se skalami vysokými kolem 3300 metrů.

Výška pohoří je důležitá, protože nasvědčuje tomu, že by na Plutu mohla být voda. Povrch je pokryt dusíkovým ledem, metanovým ledem a zmrzlým oxidem uhelnatým. „Z toho ale hory neuděláte. Je to příliš měkké,“ vysvětluje člen vědeckého týmu NASA John Spencer. Strmost pohoří podle dalšího experta Alana Sterna nasvědčuje tomu, že podloží musí tvořit zmrzlá voda. „Skály na fotografii musí být z ledu. Dokonce už předtím zkoumání ukázalo místa, kde byl dusíkový plášť poškozen erozí, a teď poprvé vidíme led. Můžeme si být jistí, že se tam voda vyskytuje v hojném množství. Aktuální modely to sice už předpokládaly, ale je skvělé to vidět na vlastní oči,“ prohlásil Stern.

Americká sonda New Horizons v úterý proletěla kolem Pluta v nejmenší vzdálenosti 12 500 kilometrů a naplnila svou hlavní výzkumnou misi, která začala startem před víc než devíti lety. Úspěšný průlet oficiálně potvrdila zpráva, která přišla na Zemi ve 2:53 našeho času. Zpráva urazila celkem 4,7 miliardy kilometrů a trvalo jí to čtyři hodiny a 25 minut.

Sonda New Horizons je vůbec prvním kosmickým tělesem vyslaným člověkem, které k trpasličí planetě dorazilo. Vědci zatím neměli příležitost Pluto podrobněji prozkoumat. Na to, aby mohli planetku sledovat například teleskopem, je Pluto od Země příliš daleko. Sonda kolem trpasličí planety proletěla rychlostí 49 000 kilometrů za hodinu. „Díky této misi jsme navštívili každou planetu ve sluneční soustavě,“ připomněl Charles Bolden z NASA. Nyní je sonda už téměř dva miliony kilometrů od Pluta daleko a míří do takzvaného Kuiperova pásu, kde bude zřejmě zkoumat další kosmická tělesa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 43 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...