Evropa rozpačitě reaguje na výsledky řeckého referenda, které odmítlo požadavky úspor navrhované trojkou věřitelů. Zatímco představitelé zemí jižního křídla eurozóny naznačují ochotu k dalšímu jednání, z Berlína zní hlasy, že k němu stále nebyly splněny podmínky. Shodují se ovšem v tom, že další krok je na premiéru Tsiprasovi. Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová varovali, že pro dohodu s Aténami o nové finanční pomoci Řecku nezbývá příliš času.
Merkelová a Hollande Řecku: Nová jednání? Času je málo
Hollande i Merkelová nyní čekají, s jakými novými návrhy přijde na úterní summit eurozóny řecký premiér Alexis Tsipras. Zástupci Francie a Německa se sešli v Paříži, aby spolu projednali situaci po nedělním referendu v Řecku, ve kterém voliči odmítli podmínky mezinárodních věřitelů. „Přijímáme výsledek referenda a musíme se řídit tímto rozhodnutím a počkat na to, jak vnímá i ostatních 18 zemí (eurozóny) tento výsledek. Dveře k jednání jsou otevřené,“ prohlásila Merkelová na tiskové konferenci s Hollandem.
Podle Merkelové je nutné brát v úvahu názory ostatních členů eurozóny na vzniklou situaci. Řecku, jehož obyvatelé odmítli další hospodářské škrty, kancléřka vzkázala, že pro skupinu platí nejen společná solidarita, ale i společná odpovědnost. „Času je málo. Chceme, aby tento týden byl návrh na stole, aby bylo možné najít řešení,“ upozornila Merkelová.
V podobném duchu hovořil i Hollande, podle kterého na dohodu nezbývá příliš času. Upozornil, že Evropa je uskupení založené na společných hodnotách: „V takovéto Evropě je místo pro národní suverenitu, ale také pro odpovědnost.“
Evropa reaguje na výsledky řeckého referenda (zdroj: ČT24)
Ještě před setkáním mluvčí kancléřky Steffen Seibert uvedl, že podmínky pro jednání o novém balíku pomoci pro Řecko nebyly z pohledu německé vlády splněny. K „novým návrhům“ vyzval Atény mluvčí francouzské vlády Stéphane Le Foll, který také řekl, že „nikdo“ nechce odchod Řecka z eurozóny.
Podle německého poslance Klause-Petera Willsche z vládní CDU kancléřky Angely Merkelové „hlasování znamená, že už nemohou dále fungovat v eurozóně a Evropská centrální banka musí přestat s financováním zbankrotovaného řeckého státu“. Lídři EU by podle něj nyní měli jednat o „zorganizování grexitu“, tedy odchodu Řecka z eurozóny. „Snažili se nás vydírat. Snaží se udělat z daňových poplatníků v jiných zemích rukojmí,“ dodal Willsch.
„Beru na vědomí výsledek řeckého referenda. Tento výsledek je velmi politováníhodný pro budoucnost Řecka,“ řekl v reakci na nedělní hlasování šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Dodal, že reformy jsou pro oživení řecké ekonomiky nevyhnutelné. Nyní jsou podle něj na tahu řecké úřady.
Lidé, kteří odmítají podmínky věřitelů v referendu, během sčítání už oslavovali
Francouzský ministr financí Michel Sapin vidí v tuto chvíli nutnost iniciativy na straně řecké vlády, která má podle něj předložit návrhy na dosažení dohody s věřiteli. „Jestliže získali zpátky svou hrdost, mohou se vrátit k jednáním. Nyní je na Řecku, aby předložilo návrhy,“ prohlásil Sapin v rozhovoru s řeckou rozhlasovou stanicí Europe 1. Naznačil, že Evropská centrální banka by měla snížit dluhovou zátěž Řecka.
O obnově jednání hovoří i jeho vládní kolega, ministr pro evropské záležitosti Harlem Désir; řecké hlasování podle něj automaticky neznamená, že země touží euro opustit, premiér Alexis Tsipras musí co nejdřív objasnit své plány.
- O řeckém referendu, které odmítlo požadavky věřitelů, má jednat euroskupina v úterý od 13 hodin SELČ v Bruselu. Hned poté se uskuteční summit zemí eurozóny, který svolal předseda Evropské rady Donald Tusk.
Italský premiér Matteo Renzi vyslovil přání, aby úterní schůzka představitelů eurozóny vyřešila krizi v Řecku jednou provždy. Evropská unie by se podle jeho mínění měla reformovat, aby kladla důraz na hodnoty a nikoli jen čísla nebo proměnné. Podle španělského ministra hospodářství Luise de Guindose by Řecko mělo zůstat součástí eurozóny a země by měla mít právo požádat si o třetí záchranný balík.
Šéf britských financí George Osbourne řekl, že hrozí, že již beztak špatná situace v Řecku povede ještě k horšímu, pokud nedojde dohodě na úterním summitu eurozóny. Vyzval proto eurozónu a Atény, aby se domluvily na „udržitelném řešení“.
Slovinsko, které je členskou zemí eurozóny, očekává, že Řecko na úterním summitu předloží nový návrh týkající se řešení krize. Slovinci nicméně nebudou souhlasit s „žádnými experimenty řecké vlády,“ jejichž cílem by nebylo jednat konstruktivně a dosáhnout dohody o další pomoci pro Řecko, uvedl kabinet v prohlášení.
Podle šéfa portugalské opoziční Socialistické strany Antónia Costy řecké problémy ukazují, že je třeba finanční problémy v eurozóně řešit jinak. Úsporná opatření jsou „špatným přístupem“ a ohrožují evropskou jednotu, dodal.
Evropský parlament pozval ke své očekávané středeční diskusi o řecké krizi také řeckého premiéra Alexise Tsiprase a šéfa euroskupiny, nizozemského ministra financí Jeroena Dijsselbloema. Odmítl naopak návrh přednesený řeckým levicovým kolegou Manolisem Glezosem, aby se europarlament zabýval také otázkou řeckých požadavků na vyplacení válečných reparací ze strany Německa.
Podle mluvčího amerického Bílého domu je v nejlepším zájmu Evropy a Spojených států, aby byla řecká krize vyřešena.
České reakce: Řekové vykročili z eurozóny
- Premiér Bohuslav Sobotka: „Řekové se rozhodli pro horší a těžší variantu nejen pro Řecko, ale i pro celou Evropu. Chápu odhodlání prezidenta Hollanda a kancléřky Merkelové, ale myslím si, že je téměř nemožné držet Řeky v eurozóně proti jejich vůli.“
- Vicepremiér Pavel Bělobrádek: „Žádné referendum nemohlo vyřešit podstatu problému, tím jsou ohromné řecké dluhy a neochota vlády přistoupit na reformy, které jsou podmínkou pro finanční pomoc. Nelze si odhlasovat, že dluh neexistuje. Jediným výsledkem tedy je snížení politické důvěryhodnosti aténské vlády v očích EU, Mezinárodního měnového fondu i Evropské centrální banky.“
- Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek: „Pokud mohu spekulovat, tak tu byl zahájen odchod Řecka z eurozóny a nemůže to nemít dopad na eurozónu i na nás, protože znervózní finanční trhy, a kdykoli se to stane, projeví se to negativně v hospodářském růstu.“
- Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik: „Českou republiku to zásadním způsobem neovlivní, s Řeckem nemáme významné styky. Ukáže se, co bude dělat dál kurz eura, protože to jediné může na ČR také dopadnout.“