Mocnosti ovládá nacionalismus a ve světě roste destruktivita, varuje německý prezident Steinmeier

2 minuty
Martin Jonáš z Mnichova: Podle Steinmeiera se svět posouvá do temných časů
Zdroj: ČT24

Ve světové politice je podle Franka-Waltera Steinmeiera patrná stále destruktivnější dynamika: rok od roku se vzdalujeme od mezinárodní spolupráce směřující k míru. Německý prezident, podle něhož za to může i nacionalismus mocností, to prohlásil na úvod 56. mnichovské bezpečnostní konference. Konkrétně kritizoval Rusko, Čínu a Spojené státy.

„Rusko, ať už právem, nebo neprávem dotčené a odcizené, nejen že bez ohledu na mezinárodní právo anektovalo Krym. Učinilo vojenskou sílu a násilnou změnu hranic na evropském kontinentu znovu prostředkem politiky,“ uvedl německý prezident s odkazem na vojenskou agresi proti Ukrajině.

Také Čína podle něj mezinárodní právo akceptuje selektivně, když nejde proti jejím zájmům. „Její počínání v Jihočínském moři znepokojuje sousedy v regionu. Její postup vůči menšinám ve vlastní zemi znepokojuje nás všechny,“ prohlásil Steinmeier. Tentokrát narážel na tíživou situaci muslimských Ujgurů, které komunistický režim mimo jiné ve velkém zavírá do takzvaných převýchovných táborů.

„Náš nejbližší spojenec, Spojené státy americké, se za současné vlády zříkají i myšlenky mezinárodního společenství,“ poznamenal s tím, že podle nynější americké vlády má každý své zájmy stavět nad zájmy všech ostatních. „Jakoby se myslelo na všechny, když každý myslí na sebe,“ uvedl.

Právo silnějšího

Odklon od mezinárodního práva k právu silnějšího podle Steinmeiera škodí všem. Jednak nás vrací do doby, kdy každý hledal svou bezpečnost na úkor druhých, což vede k nedůvěře, většímu zbrojení a v důsledku menší bezpečnosti. Jednak brání tomu, aby mezinárodní společenství nacházelo společné a přesvědčivé odpovědi na otázky a problémy, které ani největší země nemohou řešit samy, jako jsou například klimatické změny. Ústup od mezinárodního k nacionálnímu tak podle Steinmeiera vede do slepé uličky, do temné doby.

Problém vidí čtyřiašedesátiletý politik také uvnitř sedmadvacítky. „Když se dnes podíváme na Evropskou unii, tak vidíme hospodářskou divergenci, místo konvergence. Vidíme politické a stále více i ideologické příkopy,“ řekl.

„V tomto směru my jsme také zastánci multilateralismu, mnohostranných řešení. Řada věcí, jako je klimatická změna, mezinárodní bezpečnost, se prostě nedá řešit přístupem každý za sebe,“ komentoval projev Steinmeiera český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se konference také účastní. Ocenil, že se německý prezident zmínil i o obavách zemí ve střední Evropě, které je třeba zohlednit.

Český ministr vnitra Jan Hamáček Steinmeierův proslov vnímal jako pokus o budíček, „abychom si uvědomili, že ta situace se opravdu mění“. Týká se to podle něj zejména transatlantické spolupráce. Podle šéfa německé diplomacie Maase se obě strany - Evropa i USA - musí ptát, jak to mohlo zajít tak daleko. „Už i ti poslední v Evropě pochopili, že musíme dělat více pro naši bezpečnost a stabilitu v okolí,“ míní.

O tom je přesvědčen také Steinmeier. „Evropa musí formulovat svou vlastní odpověď na obrovský posun sfér moci a vlivu, na nové politické a vojenské těžké váhy na mezinárodním jevišti,“ poznamenal. Musí ale také vyřešit své vlastní problémy. „Když se dnes podíváme na Evropskou unii, tak vidíme hospodářskou divergenci, místo konvergence. Vidíme politické a stále více i ideologické příkopy,“ řekl.

Evropa, na jejíž úspěšné integraci už nemají zájem velké mocnosti, ale podle Steinmeiera nesmí selhat. Právě to je podle něj elementárním německým národním zájmem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...