Mocnosti ovládá nacionalismus a ve světě roste destruktivita, varuje německý prezident Steinmeier

Nahrávám video

Ve světové politice je podle Franka-Waltera Steinmeiera patrná stále destruktivnější dynamika: rok od roku se vzdalujeme od mezinárodní spolupráce směřující k míru. Německý prezident, podle něhož za to může i nacionalismus mocností, to prohlásil na úvod 56. mnichovské bezpečnostní konference. Konkrétně kritizoval Rusko, Čínu a Spojené státy.

„Rusko, ať už právem, nebo neprávem dotčené a odcizené, nejen že bez ohledu na mezinárodní právo anektovalo Krym. Učinilo vojenskou sílu a násilnou změnu hranic na evropském kontinentu znovu prostředkem politiky,“ uvedl německý prezident s odkazem na vojenskou agresi proti Ukrajině.

Také Čína podle něj mezinárodní právo akceptuje selektivně, když nejde proti jejím zájmům. „Její počínání v Jihočínském moři znepokojuje sousedy v regionu. Její postup vůči menšinám ve vlastní zemi znepokojuje nás všechny,“ prohlásil Steinmeier. Tentokrát narážel na tíživou situaci muslimských Ujgurů, které komunistický režim mimo jiné ve velkém zavírá do takzvaných převýchovných táborů.

„Náš nejbližší spojenec, Spojené státy americké, se za současné vlády zříkají i myšlenky mezinárodního společenství,“ poznamenal s tím, že podle nynější americké vlády má každý své zájmy stavět nad zájmy všech ostatních. „Jakoby se myslelo na všechny, když každý myslí na sebe,“ uvedl.

Právo silnějšího

Odklon od mezinárodního práva k právu silnějšího podle Steinmeiera škodí všem. Jednak nás vrací do doby, kdy každý hledal svou bezpečnost na úkor druhých, což vede k nedůvěře, většímu zbrojení a v důsledku menší bezpečnosti. Jednak brání tomu, aby mezinárodní společenství nacházelo společné a přesvědčivé odpovědi na otázky a problémy, které ani největší země nemohou řešit samy, jako jsou například klimatické změny. Ústup od mezinárodního k nacionálnímu tak podle Steinmeiera vede do slepé uličky, do temné doby.

Problém vidí čtyřiašedesátiletý politik také uvnitř sedmadvacítky. „Když se dnes podíváme na Evropskou unii, tak vidíme hospodářskou divergenci, místo konvergence. Vidíme politické a stále více i ideologické příkopy,“ řekl.

„V tomto směru my jsme také zastánci multilateralismu, mnohostranných řešení. Řada věcí, jako je klimatická změna, mezinárodní bezpečnost, se prostě nedá řešit přístupem každý za sebe,“ komentoval projev Steinmeiera český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se konference také účastní. Ocenil, že se německý prezident zmínil i o obavách zemí ve střední Evropě, které je třeba zohlednit.

Český ministr vnitra Jan Hamáček Steinmeierův proslov vnímal jako pokus o budíček, „abychom si uvědomili, že ta situace se opravdu mění“. Týká se to podle něj zejména transatlantické spolupráce. Podle šéfa německé diplomacie Maase se obě strany - Evropa i USA - musí ptát, jak to mohlo zajít tak daleko. „Už i ti poslední v Evropě pochopili, že musíme dělat více pro naši bezpečnost a stabilitu v okolí,“ míní.

O tom je přesvědčen také Steinmeier. „Evropa musí formulovat svou vlastní odpověď na obrovský posun sfér moci a vlivu, na nové politické a vojenské těžké váhy na mezinárodním jevišti,“ poznamenal. Musí ale také vyřešit své vlastní problémy. „Když se dnes podíváme na Evropskou unii, tak vidíme hospodářskou divergenci, místo konvergence. Vidíme politické a stále více i ideologické příkopy,“ řekl.

Evropa, na jejíž úspěšné integraci už nemají zájem velké mocnosti, ale podle Steinmeiera nesmí selhat. Právě to je podle něj elementárním německým národním zájmem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
Právě teď

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 1 mminutou

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...