Istanbul přitvrdil. Narůstá počet Afghánců, kteří se snaží dostat z Turecka do Evropy

Nahrávám video

Řecká vláda plánuje posílit hlídky na pozemní i námořní hranici s Tureckem a chce požádat o další finanční pomoc pro Ankaru. Důvodem je nárůst počtu běženců, nejčastěji Afghánců, kteří se snaží dostat do Evropy. I v září jejich počty zůstávají zhruba na dvojnásobné úrovni oproti loňsku. Jedním z důvodů je striktnější postup turecké vlády vůči migrantům v Istanbulu.

Burza práce v Istanbulu je místem, kde na příležitost čekaly desítky Afghánců. Nyní je poloprázdné. Mnoho lidí totiž uvázlo v síti kontrol a deportací, které od července zintenzivnily turecké úřady.

„Já povolení k pobytu mám. Většinu mých přátel ale deportovali. Ti, kteří mají práci, vyrážejí ráno a vracejí se za tmy, aby se vyhnuli kontrolám,“ sdělil afghánský dělník Sükrü. Někteří migranti se vyhýbají frekventovaným místům, jiní se skrývají.

Podle zástupců afghánské komunity se komplikuje už tak složitá cesta k získání povolení k pobytu. Podle prezidenta afghánsko-turecké asociace Fazila Ahmeta Sönmeze policie v Istanbulu denně zadrží několik stovek lidí, které pošle do táborů po celé zemi.

Sönmez odhaduje, že pro více než polovinu občanů Afghánistánu, zejména těch z neturkických etnik, je Turecko jen přestupní stanice na cestě do Evropy. „Paštúnové, Tádžikové a Hazárové obvykle nezamýšlejí zůstat v Turecku. Hlavním důvodem je jazyková bariéra,“ vysvětlil.

Syřané jsou na tom nyní v Turecku lépe

Afghánci tvoří 40 procent z celkového množství migrantů zadržených letos tureckými úřady, a rovněž 40 procent běženců, kteří se za stejné období dostali do Řecka. Murat Erdogan z turecko-německé univerzity připomíná, že Afghánci mohou být z Turecka legálně deportováni vzhledem k tomu, že jejich země je i přes pokračující boje a vládu Talibanu na mnoha územích považovaná za bezpečnou.

Syřané, kteří debatě o migraci dominují, se deportací díky jinému přístupu tureckých úřadů bát nemusí. „Situace běženců ze Sýrie je relativně stabilizována. V Turecku mají poměrně dobrá práva a teď nemají obzvlášť velký zájem odejít za hranice,“ informoval ředitel centra pro výzkum migrace Erdogan.

Tvrdší přístup Ankary se přidává ke zhoršující se situaci v Afghánistánu, a také Íránu, kam mnoho Afghánců původně odešlo. Teherán hrozí, že pokud vzroste tlak sankcí, otevře vláda v Teheránu migrantům dveře na západ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 24 mminutami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 17 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 17 hhodinami
Načítání...