Když na to přijde, vyrobíme si vlastní Mistraly, hlásí Moskva

Moskva – Rusko je schopno vyrobit si vlastní vrtulníkové výsadkové lodě, obdobné francouzským plavidlům třídy Mistral. Ruský ministr průmyslu a obchodu tímto prohlášením reagoval na postup Paříže, která kvůli ukrajinské krizi váhá předat tyto lodě ruskému námořnictvu. Nejprve oznámila, že uskutečnění kontraktu odkládá, pak ale upřesnila, že ve vybavování lodí zatím dělníci pokračují. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv dnes navíc pohrozil, že v případě zavedení protiruských sankcí ze strany EU přijme Moskva odvetná opatření – například by mohla pro západní letecké společnosti uzavřít svůj vzdušný prostor.

Medvěděv v rozhovoru pro list Vědomosti uvedl, že Rusko by mohlo na sankce odpovědět „asymetricky“. Jako příklad uvedl možná odvetná opatření v dopravě. „Vycházíme z toho, že máme přátelské vztahy s partnery, a proto je nebe nad Ruskem otevřené. Ale pokud nás omezí, budeme muset reagovat. Pokud západní přepravci budou létat mimo náš vzdušný prostor, může to vést ke krachu mnoha leteckých společností, které i tak balancují na hraně přežití… Byli bychom rádi, kdyby si to naši partneři uvědomili,“ varoval.

Podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Menčíka by v tom případě byly nejvíce postižené aerolinky AirFrance – KLM a Lufthansa. „Pro evropské aerolinky by to mohla být slušná rána,“ dodal v pořadu Ekonomika ČT24.

Medvěděv: Podívejte se na Čínu - té sankce spíš prospěly

Medvěděv je přesvědčen, že většina politiků si uvědomuje, že sankce míru na Ukrajině nepomohou. Podle ruského premiéra ale převládají „setrvačnost myšlení“ i pokušení „využít sílu v mezinárodních vztazích“. „Dám vám jeden příklad,“ řekl Medvěděv. „V roce 1989 byly proti Číně zavedeny sankce po známých událostech na náměstí Tchien-an-men. Sankce velmi podobné těm, které teď byly uvaleny na nás. No a podívejte se: Byla na tom snad pak čínská ekonomika hůř? Nebyla. Změnili snad kurs, který zahájili právě koncem 80. let? Nezměnili. Je to úspěšná ekonomika? Mimo jakoukoliv pochybnost. Je to ekonomika, která bude brzy první na světě. Změnila snad Čína společenské uspořádání? Měla snad pocit, že byla potrestána? Ne. Prostě zmobilizovali své vnitřní zdroje, ale takovým způsobem, že se neodřízli od okolního světa. Ve finále sankce Čínské lidové republice prospěly.“

Ministerský předseda rovněž přislíbil, že pokud státní ropná firma Rosněfť bude potřebovat peníze na obsluhu dluhu, je stát připraven jí postupně poskytnout státní pomoc až 1,5 bilionu rublů (863,2 miliardy Kč). Peníze firma potřebuje, aby mohla překonat západní sankce.

Nedodání Mistralů prý nebude žádná tragédie, tvrdí Moskva

„Vojenskou doktrínu to nezmění, mrzí nás ale, že jsme na to připravovali infrastrukturu. Bude-li nařízeno postavit obdobné lodě, tak to uděláme,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov a připomněl, že dvě lodě třídy Mistral pro Rusko se stavějí ve Francii v mezinárodní spolupráci za ruské účasti. Kupříkladu systém řízení je podle Manturova ruský. Již dříve se šéf ruské loďařské korporace OSK Alexej Rachmanov vyjádřil, že firma neutrpí kvůli zrušení kontraktu na Mistraly velké škody.

Francouzský prezident Francois Hollande v pátek na závěr summitu NATO uvedl, že rozhodne na konci října, zda jeho země dodá válečné lodě typu Mistral Rusku. Prý vše bude záviset na tom, zda vydrží uzavřené příměří na východě Ukrajiny a nakolik pokročí politické urovnání konfliktu.

Loď Mistral pojme až 16 vrtulníků - osm útočných Kamov Ka-50/52 a osm víceúčelových strojů Ka-29 Helix. Dále je na ní prostor pro 40 tanků, 70 motorových vozidel a až 700 vojáků.

Na základě obchodní smlouvy z doby před vypuknutím ukrajinské krize Francie slíbila Rusku dvě víceúčelové lodě Mistral, které mohou přepravovat vrtulníky a tanky, a obdržela vysokou finanční zálohu. První loď, pokřtěnou Vladivostok, již přijeli převzít do Francie ruští námořníci, kteří s ní měli po zaškolení odplout v říjnu. Druhá loď, Sevastopol, měla být předána v roce 2015. Rusko by mělo za lodě zaplatit 1,2 miliardy eur. Paříž se ale v důsledku ukrajinského konfliktu, oživovaného podle Západu Ruskem, ocitla pod tlakem svých spojenců, aby Moskvě lodě nedodávala.

Kolem Mistralů se už dříve objevilo několik sporných bodů. Ukázalo se například, že Rusko nemá k dispozici vhodné palivo pro použití v těchto lodích a že se v mrazu mohou zanášet vstřikovací systémy pohonného systému. Nasazení lodí podél severních hranic Ruska by tak bylo velmi problematické. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se před časem nechal slyšet, že nechápe, proč se kupují lodě, které mohou operovat jen do minus sedmi stupňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 20 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 47 mminutami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...