Dlouhodobý klid zbraní v Gaze? Izrael souhlasil s novým příměřím

Káhira – Egypt oznámil, že nové příměří mezi Izraelem a Hamasem začalo platit v šest hodin večer. Novou dohodu už potvrdil Izrael i Hamas. Židovský stát souhlasil se zmírněním blokády Pásma Gazy, aby na místo mohly proudit dodávky pomoci a stavebního materiálu. Klid zbraní by měl být tentokrát dlouhodobý. Ještě dopoledne ale přicházely zprávy o vzájemných útocích: po izraelských leteckých úderech zemřelo šest Palestinců, rakety vypálené z Pásma Gazy na Izrael zranily 25 lidí.

V Gaze se dohoda oslavovala palbou do vzduchu. Ještě krátce po vyhlášení příměří ale zněly na jihu Izraele poplašné sirény ohlašující další raketový útok z Gazy.

Boje mezi Izraelem a Hamasem trvají už sedm týdnů. Zemřelo přes 2 200 Palestinců, obětí na straně Izraele jsou desítky. "Izrael přijal egyptský návrh úplného a časově neomezeného příměří. Izrael již přijal egyptský návrh 15. července. Vždy podporoval bezpodmínečné příměří," uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený izraelský činitel.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás

„Chci oznámit, že palestinské vedení přijalo egyptskou výzvu dlouhodobého klidu zbraní. Příměří je určeno především potřebám našich lidí v Gaze. Doufáme, že dostanou všechny léky i jídlo a začne proces obnovy. Zároveň vyzývám OSN a další společenství k pomoci.“

Několik ministrů izraelské vlády, mezi nimi i šéf diplomacie Avigdor Lieberman, s dohodou nesouhlasí. Kabinet o přijetí podmínek příměří nehlasoval. Ministryně spravedlnosti Cipi Livniová prohlásila, že konec bojů by neměl Hamasu přinést žádné významné politické vítězství. „Hamas je teroristická organizace, která neuznává naše právo zde existovat,“ řekla. Příměří by podle ní mělo být součástí „širší dohody s těmi, kteří stojí o mír“ s Izraelem.

Hamas považuje uvolnění blokády za svůj triumf. „Chceme ohlásit vítězství. Hamas porazil zničující izraelskou sílu. Vyhráli jsme díky Bohu a díky síle našich lidí,“ podotkl mluvčí radikálů Sami abú Zuhrí.

V první fázi trvající zhruba měsíc by mělo dojít k uvolnění dvou hlavních hraničních přechodů mezi Gazou a Izraelem. „Hamasu šlo asi nejvíc o hraniční přechod Rafah, který propojuje Gazu a Egypt. Tam by také mělo dojít k uvolnění pohybu osob, protože v posledních asi sedmi měsících tam byl přechod Palestinců takřka znemožněn,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. 

Jakub Szántó o večerní situaci v Gaze

„V Gaze není slyšet nálety letadel, případně výbuchy bomb – to je ten největší úspěch, který se za posledních sedm týdnů podařilo zařídit. Těch příměří, která byla porušena – mnohdy ze strany frakcí ovládajících Gazu – ale už dosud bylo mezi pěti a sedmi. V některých případech je sporné, kdo ho porušil. Důležitá teď bude obnova elektrické energie a dodávky stavebních materiálů.“

Dále by mělo dojít k uvolnění třímílového námořního pásma pro umožnění rybolovu u Gazy. „Po měsíci by pak mělo dojít k dalšímu jednání o dlouhodobějším režimu – například dalšímu rozšíření pohybu osob a zboží směrem do Gazy. Hamas také usiluje o otevření mezinárodního letiště a přístavu, který by měl umožnit přístup ke Gaze,“ dodal Szántó.

Izrael bude naopak žádat demilitarizaci Pásma a záruky, že se Hamas nebude znovu vyzbrojovat.

PŘEHLEDNĚ: Podmínky příměří v bodech

1) Podmínky, které začnou platit okamžitě:

- Hamas a ostatní radikální skupiny v Pásmu zastaví palbu na Izrael.

- Izrael ukončí všechny vojenské aktivity včetně náletů i pozemních operací.

- Izrael otevře další hraniční přechody do Pásma, aby umožnil dovoz zboží včetně humanitárních potřeb a stavebního materiálu.

- V oddělené bilaterální dohodě Egypt otevře svou hranici s Pásmem dlouhou 14 kilometrů.

- Odpovědnost za provoz hraničních přechodů převezme palestinská samospráva Mahmúda Abbáse; Izrael a Egypt doufají, že to zabrání dovozu zbraní, munice a materiálu s vojenským využitím do Pásma.

- Obnovu Pásma bude koordinovat samospráva spolu s mezinárodními dárci včetně EU.

- Bude-li příměří dodrženo, zúží Izrael bezpečnostní nárazníkovou hraniční zónu v Pásmu ze 300 na 100 metrů; Palestinci tak získají půdu k obdělávání v blízkosti hranice.

- Izrael rozšíří pásmo pro rybolov podél pobřeží Pásma na 11 kilometrů z nynějších 5,5 kilometru; Palestinci budou usilovat o další rozšíření na mezinárodně uznávaných 22 kilometrů.

2) Obě strany budou pokračovat v jednáních o dlouhodobých sporných bodech:

- Hamas chce, aby Izrael propustil několik set Palestinců zatčených po červnovém únosu tří izraelských mladíků na Západním břehu Jordánu. Smrt trojice byla bezprostřední příčinou konfliktu.

- Abbás požaduje propuštění Palestinců odpykávajících si dlouhé tresty v Izraeli. Měli být propuštěni na etapy v době, kdy se konaly mírové rozhovory, po jejich krachu Izrael propouštění zastavil.

- Izrael požaduje, aby Hamas vrátil ostatky a vybavení izraelských vojáků zabitých za bojů v Pásmu.

- Hamas chce vybudovat námořní přístav, kterým budou do pásma přepravováni lidé i zboží. Izrael je dlouhodobě proti, v případě dojednání bezpečnostních záruk může názor změnit.

- Hamas požaduje uvolnění peněz určených k výplatě mezd 40 000 zaměstnanců správy Pásma včetně policistů. Peníze jsou blokovány od konce loňského roku.

- Palestinci chtějí v Pásmu otevřít mezinárodní letiště. Roku 1998 bylo otevřeno letiště Jásira Arafata, které ale při konfliktu před několika lety Izrael zničil bombardováním. Je třeba ho obnovit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 1 hhodinou

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...