Dlouhodobý klid zbraní v Gaze? Izrael souhlasil s novým příměřím

Káhira – Egypt oznámil, že nové příměří mezi Izraelem a Hamasem začalo platit v šest hodin večer. Novou dohodu už potvrdil Izrael i Hamas. Židovský stát souhlasil se zmírněním blokády Pásma Gazy, aby na místo mohly proudit dodávky pomoci a stavebního materiálu. Klid zbraní by měl být tentokrát dlouhodobý. Ještě dopoledne ale přicházely zprávy o vzájemných útocích: po izraelských leteckých úderech zemřelo šest Palestinců, rakety vypálené z Pásma Gazy na Izrael zranily 25 lidí.

V Gaze se dohoda oslavovala palbou do vzduchu. Ještě krátce po vyhlášení příměří ale zněly na jihu Izraele poplašné sirény ohlašující další raketový útok z Gazy.

Boje mezi Izraelem a Hamasem trvají už sedm týdnů. Zemřelo přes 2 200 Palestinců, obětí na straně Izraele jsou desítky. "Izrael přijal egyptský návrh úplného a časově neomezeného příměří. Izrael již přijal egyptský návrh 15. července. Vždy podporoval bezpodmínečné příměří," uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený izraelský činitel.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás

„Chci oznámit, že palestinské vedení přijalo egyptskou výzvu dlouhodobého klidu zbraní. Příměří je určeno především potřebám našich lidí v Gaze. Doufáme, že dostanou všechny léky i jídlo a začne proces obnovy. Zároveň vyzývám OSN a další společenství k pomoci.“

Několik ministrů izraelské vlády, mezi nimi i šéf diplomacie Avigdor Lieberman, s dohodou nesouhlasí. Kabinet o přijetí podmínek příměří nehlasoval. Ministryně spravedlnosti Cipi Livniová prohlásila, že konec bojů by neměl Hamasu přinést žádné významné politické vítězství. „Hamas je teroristická organizace, která neuznává naše právo zde existovat,“ řekla. Příměří by podle ní mělo být součástí „širší dohody s těmi, kteří stojí o mír“ s Izraelem.

Hamas považuje uvolnění blokády za svůj triumf. „Chceme ohlásit vítězství. Hamas porazil zničující izraelskou sílu. Vyhráli jsme díky Bohu a díky síle našich lidí,“ podotkl mluvčí radikálů Sami abú Zuhrí.

V první fázi trvající zhruba měsíc by mělo dojít k uvolnění dvou hlavních hraničních přechodů mezi Gazou a Izraelem. „Hamasu šlo asi nejvíc o hraniční přechod Rafah, který propojuje Gazu a Egypt. Tam by také mělo dojít k uvolnění pohybu osob, protože v posledních asi sedmi měsících tam byl přechod Palestinců takřka znemožněn,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. 

Jakub Szántó o večerní situaci v Gaze

„V Gaze není slyšet nálety letadel, případně výbuchy bomb – to je ten největší úspěch, který se za posledních sedm týdnů podařilo zařídit. Těch příměří, která byla porušena – mnohdy ze strany frakcí ovládajících Gazu – ale už dosud bylo mezi pěti a sedmi. V některých případech je sporné, kdo ho porušil. Důležitá teď bude obnova elektrické energie a dodávky stavebních materiálů.“

Dále by mělo dojít k uvolnění třímílového námořního pásma pro umožnění rybolovu u Gazy. „Po měsíci by pak mělo dojít k dalšímu jednání o dlouhodobějším režimu – například dalšímu rozšíření pohybu osob a zboží směrem do Gazy. Hamas také usiluje o otevření mezinárodního letiště a přístavu, který by měl umožnit přístup ke Gaze,“ dodal Szántó.

Izrael bude naopak žádat demilitarizaci Pásma a záruky, že se Hamas nebude znovu vyzbrojovat.

PŘEHLEDNĚ: Podmínky příměří v bodech

1) Podmínky, které začnou platit okamžitě:

- Hamas a ostatní radikální skupiny v Pásmu zastaví palbu na Izrael.

- Izrael ukončí všechny vojenské aktivity včetně náletů i pozemních operací.

- Izrael otevře další hraniční přechody do Pásma, aby umožnil dovoz zboží včetně humanitárních potřeb a stavebního materiálu.

- V oddělené bilaterální dohodě Egypt otevře svou hranici s Pásmem dlouhou 14 kilometrů.

- Odpovědnost za provoz hraničních přechodů převezme palestinská samospráva Mahmúda Abbáse; Izrael a Egypt doufají, že to zabrání dovozu zbraní, munice a materiálu s vojenským využitím do Pásma.

- Obnovu Pásma bude koordinovat samospráva spolu s mezinárodními dárci včetně EU.

- Bude-li příměří dodrženo, zúží Izrael bezpečnostní nárazníkovou hraniční zónu v Pásmu ze 300 na 100 metrů; Palestinci tak získají půdu k obdělávání v blízkosti hranice.

- Izrael rozšíří pásmo pro rybolov podél pobřeží Pásma na 11 kilometrů z nynějších 5,5 kilometru; Palestinci budou usilovat o další rozšíření na mezinárodně uznávaných 22 kilometrů.

2) Obě strany budou pokračovat v jednáních o dlouhodobých sporných bodech:

- Hamas chce, aby Izrael propustil několik set Palestinců zatčených po červnovém únosu tří izraelských mladíků na Západním břehu Jordánu. Smrt trojice byla bezprostřední příčinou konfliktu.

- Abbás požaduje propuštění Palestinců odpykávajících si dlouhé tresty v Izraeli. Měli být propuštěni na etapy v době, kdy se konaly mírové rozhovory, po jejich krachu Izrael propouštění zastavil.

- Izrael požaduje, aby Hamas vrátil ostatky a vybavení izraelských vojáků zabitých za bojů v Pásmu.

- Hamas chce vybudovat námořní přístav, kterým budou do pásma přepravováni lidé i zboží. Izrael je dlouhodobě proti, v případě dojednání bezpečnostních záruk může názor změnit.

- Hamas požaduje uvolnění peněz určených k výplatě mezd 40 000 zaměstnanců správy Pásma včetně policistů. Peníze jsou blokovány od konce loňského roku.

- Palestinci chtějí v Pásmu otevřít mezinárodní letiště. Roku 1998 bylo otevřeno letiště Jásira Arafata, které ale při konfliktu před několika lety Izrael zničil bombardováním. Je třeba ho obnovit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...