Pochodem k prezidentskému paláci v Brasílii skončily protesty původních brazilských obyvatel proti opatřením vlády. Ta pod vedením pravicového prezidenta Jaira Bolsonara omezila práva domorodců při vytyčování takzvaných domorodých oblastí. Vysloužila si také kritiku kvůli úmyslu zrušit těžařům dřeva i nerostů pokuty za poškození životního prostředí v Amazonii.
„Naše rodiny jsou v ohrožení, naše děti jsou v ohrožení a naši lidé jsou v ohrožení také. Pokrok a rozvoj lidstva nás zabíjí,“ varuje jeden z demonstrantů z kmene Popygua David Karai.
Původní obyvatelé viní vládu z toho, že zdržuje vytyčování domorodých oblastí. Tuto pravomoc Bolsonarova administrativa v rámci svých prvních kroků sebrala Národní nadaci pro indiány a převedla ji na ministerstvo zemědělství.
Domorodci se obávají, že vláda bude na jejich úkor upřednostňovat zájmy podnikatelů a těžařů. „Vláda se zajímá jen o ekonomiku. V zájmu rozvoje a pokroku připouští destrukci Amazonie. To znamená, že nás chce zlikvidovat,“ prohlašuje Karai.
„Hlavní boj se v Brazílii dnes vede o garanci našich územních práv. Máme přece svou vlajku, už dříve přidělenou půdu a svou identitu. Přišli jsme sem proto, že prezident najednou tvrdí, že na nic takového nárok nemáme,“ doplňuje ho další demonstrantka Sonia Guajajaraová z asociace původních obyvatel.
Domorodců je v Brazílii na 850 tisíc, což představuje jedno procento populace. Rezervace přitom zaujímají 13 procent rozlohy země. Podle prezidenta je to značný nepoměr. Říká, že pozornost je třeba zaměřit také na lepší asimilaci původních obyvatel k potomkům přistěhovalců z Evropy.
Bolsonaro vyvolal rozruch také úmyslem zrušit těžařům pokuty za poškození životního prostředí v Amazonii. Podle ekologů by takový krok přispěl k dalšímu odlesňování pralesů. Jejich plocha se už mnoho let zmenšuje. Podle agentury Global Forest Watch ubylo do loňského července za jeden rok v Amazonii skoro osm tisíc čtverečních kilometrů pralesů, což je nejvíc za poslední desetiletí.
