Vojáci jako drancující sebranka alkoholiků. Film o Rusech v Afghánistánu do kin asi nepůjde

Události v kultuře: Film o sovětské invazi v Afghánistánu se nelíbí ruským vojákům i politikům (zdroj: ČT24)

Původně měl být film Bratrstvo režiséra Pavla Lungina součástí oslav výročí konce druhé světové války, teď ale není jisté, jestli se do kin vůbec dostane. Snímek, který vypráví o sovětské invazi v Afghánistánu, se totiž nelíbí některým ruským politikům i válečným veteránům. Ti dokonce požadují, aby úřady dílo zakázaly.

V roce 1989 se ruské jednotky pomalu začaly stahovat z Afghánistánu. Ve filmu Pavla Lungina vojáci z této asijské země odcházeli bez fanfár a potlesku. Autor příběhu tvrdí, že se inspiroval vzpomínkami důstojníků motostřelecké divize. Podle ruských vetránů má však k realitě víc než daleko. 

„Ruští vojáci internacionalisté jsou rozhořčeni tím, že ve filmu jsou příslušníci armády vyobrazeni jako drancující alkoholici, jako sebranka, která jen škodí,“ ohradil se podle agentury Interfax vůči ztvárnění armády předseda branného výboru Státní dumy Alexandr Šerin. 

Invaze Bratrstva do kin měla původně odstartovat devátého května, tedy v den, kdy si Rusko připomíná vítězný konec druhé světové války. Po protestech veteránů ale Ministerstvo kultury nakonec rozhodlo, že film pustí na plátna nejdříve až den po tradičně velkolepých oslavách.

„Je to film o nesmyslnosti, krutosti války, která nikoho nešetří. (…) Odchod vojáků z Afghánistánu znamenal začátek kolapsu Sovětského svazu. O afghánské válce vzniklo doposud tak málo filmů, protože nikdo neví, jak správně k rozpadu SSSR přistupovat,“ vysvětlil režisér snímku Pavel Lungin. 

Postoj Rusů ke stažení vojsk z Afghánistánu se v posledních letech výrazně proměnil. Podle ankety agentury TASS považuje ukončení této operace za chybu tehdejšího sovětského vedení většina ruských historiků. Za internacionální povinnost, v níž vojáci prokázali nejvyšší profesionalitu, statečnost a sílu ducha, označil invazi do Afgánistánu před dvěma měsíci v oficiálním prohlášení i Kreml.

  • Sovětská válka v Afghánistánu byl významný konflikt studené války probíhající v letech 1979–1989 mezi sovětskými intervenčními jednotkami spolu s afghánskou komunistickou vládou a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů usilujícími o svržení komunistické vlády a vyhnání Sovětů. Povstalci byli trénováni v sousedním Pákistánu a Číně, zároveň byli podporováni pomocí v hodnotě miliard dolarů ze Spojených států amerických, Saúdské Arábie, Spojeného království a dalších zemí. Desetiletí trvající konflikt způsobil exodus jednoho milionu Afghánců do Pákistánu a Íránu. V důsledku konfliktu byly zabity statisíce afghánských civilistů. 
  • Vzhledem k vysokým lidským i materiálním nákladům, které nakonec nevedly k úspěšnému konci z hlediska Sovětského svazu, je také označována jako sovětský Vietnam. Tento vojenský neúspěch je někdy zmiňován jako jeden z podstatných faktorů v rozpadu sovětské moci a následného kolapsu SSSR v roce 1991. Občanská válka v Afghánistánu pokračovala i po stažení sovětských vojsk, v roce 1992 vedla ke svržení komunistické vlády a nastolení islámského státu, který byl roku 1996 vystřídán vládou hnutí Taliban.
  • Zdroj: Wikipedie