Tři mrtví po střelbě v Utrechtu. Policie zatkla podezřelého, nevylučuje zločin z vášně

Nejméně tři mrtvé a pět zraněných si vyžádala střelba v tramvaji v nizozemském Utrechtu. Tři lidé jsou raněni těžce. Policie už zatkla podezřelého. Následně byl v Utrechtu snížen stupeň ohrožení terorismem. Policie nevylučuje, že mohlo jít i o vztahové drama, muž má za sebou kriminální minulost. Podle očitých svědků totiž pachatel mířil na ženu, kterou podle všeho znal, a na lidi, kteří se jí snažili pomoci.

„Mohl to být i zločin z vášně,“ řekl stanici NOS policejní mluvčí Bernard Jens. Podle očitého svědka činu, jednadvacetiletého Nielse, kterého citovala NOS, se střelec zaměřil na jednu osobu. „Cílil na lidi, kteří se pokusili té ženě pomoci,“ uvedl.

Nahrávám video

Dopadený hlavní podezřelý je tureckého původu

V souvislosti s dopolední střelbou policie zadržela sedmatřicetiletého muže původem z Turecka. Je jím Gökmen Tanis narozený v Turecku, jehož fotografii z tramvaje policie zveřejnila na Twitteru. Kromě muže podezřelého ze střelby byl při domovních prohlídkách v Utrechtu zadržen ještě jeden další muž. V jakém vztahu je k Tanisovi, zatím není jasné.

Turecká agentura Anadolu uvedla s odvoláním na příbuzné podezřelého muže, že dotyčný střílel z „rodinných důvodů“. Otec podezřelého Mehmet Tanis, který žije v Turecku, řekl místní tiskové agentuře, že se synem nemluvil jedenáct let a pokud se činu dopustil, „měl by si odpykat trest“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že se případem zabývají i turecké zpravodajské služby. Terčem útoku byla podle nich příbuzná. Starosta Utrechtu Jan van Zanen přitom už dříve incident označil za teroristický čin.

Nizozemský ministr spravedlnosti Ferdinand Grapperhaus uvedl, že Tanis nebyl pro policii neznámou osobou. Portál Hart van Nederland poznamenal, že je stíhán kvůli znásilnění z roku 2017. Veřejnoprávní stanice NOS informovala i o odsouzení za pokus o vraždu, vloupání či řízení v opilosti.

„Bylo vypáleno několik výstřelů a několik lidí utrpělo zranění. Na místě jsou vrtulníky. Policie nikoho nezatkla,“ řekl krátce po střelbě policejní mluvčí Joost Lanshage. Protiteroristický štáb už dementoval svou původní zprávu, že se střílelo na vícero místech Utrechtu. Německo zpřísnilo kontroly na hranici s Nizozemskem, a to nejen na hlavních tazích, ale i na dalších místech.

Nahrávám video

Lidé už mohou na ulici

Policie v Utrechtu vyzvala školy, aby své budovy a areály uzamkly. Radnice varovala před dalšími incidenty a vyzvala obyvatele, aby neopouštěli domovy. Tato výzva byla později odvolána. V celé provincii platí varování před terorismem. Zpřísněná opatření byla zavedena i v jiných částech Nizozemska, především na letištích a v klíčových místech veřejné infrastruktury.

Jeden svědek vylíčil televizní stanici RTV Utrecht, že viděl nějakou hádku a ženu ležící na zemi. Několik mužů podle něj potom uteklo.

Výstřely se ozvaly v 10:45. Policie pak uzavřela okolí náměstí 24 Oktoberplein na západě města, kde se incident stal. Vyzvala také obyvatele města, aby uvolnili silnice pro vozy záchranářů směřující k místu. Dopravní podnik přerušil tramvajový provoz ve městě.

„Teror zaútočil na naši civilizaci, na naši tolerantní společnost. Jestli se potvrdí, že se jednalo o teroristický čin, pak na to opovíme jedinou cestou: naše právo, naše demokracie je silnější než fanatismus a násilí. Nikdy se nevzdáme naší tolerantnosti. Nikdy!“ konstatoval premiér Mark Rutte.

Na incident reagovali i čeští politici. „Myslím na oběti brutálního útoku v Utrechtu, chci vyjádřit upřímnou soustrast pozůstalým. České bezpečnostní složky jsou v této souvislosti v kontaktu s nizozemskými kolegy. Terorismu se nesmí ustupovat, jsme všichni na jedné lodi,“ napsal na Twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Také šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) vyjádřil soustrast všem, které tragická událost zasáhla.

Utrecht je se 340 tisíci obyvateli čtvrtým největším městem v Nizozemsku. Na jeho univerzitách studuje velké množství mladých lidí. Vraždy střelnou zbraní jsou v něm velmi vzácné, stejně jako v celé zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 1 hhodinou

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 1 hhodinou

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 3 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 5 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 6 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.