Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek vyzvali Rusko, ať propustí ukrajinské námořníky, které zajalo minulý měsíc i s jejich loděmi v Kerčském průlivu. Oznámila to agentura Reuters. Ukrajinská média mezitím informují, že se všichni ukrajinští námořníci prohlásili za válečné zajatce.
„I oni by měli strávit svátky se svými rodinami“. Merkelová a Macron znovu vyzvali Rusko k propuštění námořníků
Rusko obvinilo 24 námořníků z toho, že nelegálně překročili ruské hranice. Ukrajina naopak tvrdí, že se Rusové nezákonně zmocnili dvou malých dělových člunů a remorkéru, a obviňuje Moskvu z agrese.
„Určitě je taková výzva hezká, máme období Vánoc, takže je dobře, když se vzájemně vyzýváme k nějakým ušlechtilým a lidumilným skutkům. Ale nijak to nedonutí Kreml a jeho obyvatele respektovat mezinárodní právo,“ uvedl analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
Merkelová i Macron vyzvali k propuštění námořníků už začátkem prosince, od té doby se toho ale moc nezměnilo. Ruský prezident Vladimir Putin naposledy minulý týden naznačil, že se stát nebude do případu vměšovat, dokud neskončí trestní stíhání zadržených.
Vladimír Votápek: Rusko má zájem zpochybňovat statut Azovského moře (zdroj: ČT24)
„Ta situace je podivuhodně stejná, jako před časem. Je to přesně to, co Rusku vyhovuje. (…) Rusko má zájem oslabovat Ukrajinu, zpochybňovat statut Azovského moře a dokud se mezinárodní společenství nerozhoupe k nějaké radikálnější akci, tak to bude Moskvě vycházet,“ upozorňuje Votápek.
„Žádáme bezpečnou, svobodnou a nerušenou plavbu pro všechny lodě Kerčským průlivem a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech nezákonně zadržených ukrajinských námořníků. I oni by měli strávit nadcházející svátky se svými rodinami,“ uvedli Merkelová a Macron ve společném prohlášení.
Vyjádřili také „velké znepokojení nad stavem lidských práv na Krymu, anektovaném Ruskem v rozporu s mezinárodním právem“, jakož i nad tím, že Rusko použilo vojenskou sílu v Kerčském průlivu a že zneužívá kontroly nad Azovským mořem.
Po zajetí námořníků a jejich plavidel vyzval Kyjev své západní spojence k dalším sankcím proti Moskvě. Rusko na oplátku obvinilo Ukrajinu, že ve spiknutí se Západem se snaží vyprovokovat krizi.
- S maximální hloubkou 14 metrů je Azovské moře nejmělčím na světě. Nacházejí se v něm zdroje zemního plynu a představuje důležitý přepravní prostor pro nákladní a osobní lodní dopravu. Moře s rozlohou asi 39 000 kilometrů čtverečních obklopuje na severu a východě Ukrajina a na jihozápadě Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Kerčský průliv je široký 4,5 až 15 kilometrů a hluboký maximálně 18 metrů. Průlivem prochází od severu k jihu hranice mezi Ukrajinou a Ruskem (Krasnodarský kraj).
- Vody Azovského moře také omývají jih Donbasu, ukrajinského regionu, kde se v uplynulých téměř pěti letech odehrál ozbrojený konflikt mezi Kyjevem a proruskými separatisty, jejž zaplatilo životem více než 10 000 lidí. Nepokoje tu vyvrcholily v roce 2014 vyhlášením samozvaných „lidových“ republik Doněcké a Luhanské.
- Rusko si od anexe Krymu v roce 2014 vyhrazuje právo na kontrolu vod Azovského moře, zatímco Ukrajina a západní státy jej obviňují, že těmito kontrolami záměrně „brzdí“ pohyb obchodních lodí Kerčským průlivem.
- Plavební režim v oblasti je upraven dohodou o Azovském moři a Kerčském průlivu, kterou v prosinci 2003 podepsali prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Leonid Kučma, přičemž sporný průliv měl sloužit oběma zemím stejným dílem. Podle dohody mají Azovské moře a Kerčský průliv volně využívat lodě plující pod ruskou či ukrajinskou vlajkou a rovněž obchodní plavidla třetích zemí mířících do ukrajinského nebo ruského přístavu či opačným směrem. Text dohody však jasně nevymezil hraniční linii ve sporných vodách.
- Letos v září Rusko schválilo zákon, který zmocňuje jednotky národní gardy vykázat cizí lodě z Kerčského průlivu. Zákon rozšiřuje dosavadní možnost podrobit proplouvající lodě inspekci a dává ruské národní gardě právo cizí loď z průlivu vykázat a eskortovat do speciálního doku, pokud cizí plavidlo poruší pravidla navigace.
- Napětí v oblasti ještě zvýšilo v roce 2016 zahájení stavby Krymského mostu, jenž překlenuje průliv. Most, dlouhý 19 kilometrů, letos v květnu osobně otevřel ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev kvůli stavbě podal na Rusko žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru.
- Ukrajinská pohraniční služba letos ohlásila, že Rusko během několika měsíců zastavilo celkem 150 ukrajinských plavidel směřujících do přístavů Berďansk a Mariupol. Přístav Mariupol je významným přímořským letoviskem a také klíčovým centrem ukrajinského obchodu. Od zahájení ruských kontrol proplouvajících lodí je pohyb v tomto přístavu částečně paralyzován. Podle informací ukrajinských médií se za prvních sedm měsíců letošního roku snížily příjmy plynoucí z přístavů Mariupol a Berďansk oproti loňskému roku téměř o čtvrtinu.
- Předmětem sporu se Kerčský průliv stal už v říjnu 2003, kdy Rusko začalo stavět hráz z Tamanského poloostrova k malému ostrovu Tuzla. Rusové tvrdí, že jde o ekologické dílo, Ukrajinci naopak, že stavba ohrožuje jejich suverenitu. V listopadu 2003 se hráz dostala až do těsné blízkosti rusko-ukrajinské státní hranice, která probíhá mezi ostrovem Tuzla a ruským pobřežím. Hráz nahradí původní kosu, která kdysi dnešní Tuzlu spojovala s ruským územím. Velká bouře z roku 1925 ji ale spláchla a vznikl tak ostrov. Ten leží, ač to Rusové zpochybňují, na ukrajinském území minimálně od roku 1954, kdy Nikita Chruščov věnoval Krym Ukrajině.