Rusko obvinilo 24 námořníků z toho, že nelegálně překročili ruské hranice. Ukrajina naopak tvrdí, že se Rusové nezákonně zmocnili dvou malých dělových člunů a remorkéru, a obviňuje Moskvu z agrese.
„Určitě je taková výzva hezká, máme období Vánoc, takže je dobře, když se vzájemně vyzýváme k nějakým ušlechtilým a lidumilným skutkům. Ale nijak to nedonutí Kreml a jeho obyvatele respektovat mezinárodní právo,“ uvedl analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
Merkelová i Macron vyzvali k propuštění námořníků už začátkem prosince, od té doby se toho ale moc nezměnilo. Ruský prezident Vladimir Putin naposledy minulý týden naznačil, že se stát nebude do případu vměšovat, dokud neskončí trestní stíhání zadržených.
Vladimír Votápek: Rusko má zájem zpochybňovat statut Azovského moře
„Ta situace je podivuhodně stejná, jako před časem. Je to přesně to, co Rusku vyhovuje. (…) Rusko má zájem oslabovat Ukrajinu, zpochybňovat statut Azovského moře a dokud se mezinárodní společenství nerozhoupe k nějaké radikálnější akci, tak to bude Moskvě vycházet,“ upozorňuje Votápek.
„Žádáme bezpečnou, svobodnou a nerušenou plavbu pro všechny lodě Kerčským průlivem a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech nezákonně zadržených ukrajinských námořníků. I oni by měli strávit nadcházející svátky se svými rodinami,“ uvedli Merkelová a Macron ve společném prohlášení.
Vyjádřili také „velké znepokojení nad stavem lidských práv na Krymu, anektovaném Ruskem v rozporu s mezinárodním právem“, jakož i nad tím, že Rusko použilo vojenskou sílu v Kerčském průlivu a že zneužívá kontroly nad Azovským mořem.
Po zajetí námořníků a jejich plavidel vyzval Kyjev své západní spojence k dalším sankcím proti Moskvě. Rusko na oplátku obvinilo Ukrajinu, že ve spiknutí se Západem se snaží vyprovokovat krizi.
