Buď budování lepší budoucnosti, nebo další rozkol a nejistota, hájí Mayová dohodu o brexitu

Britský parlament má nyní podle premiérky Theresy Mayové dvě možnosti: podpořit dohodu s Evropskou unií o brexitu, a posunout se tak k budování lepší budoucnosti země, nebo dohodu odmítnout, a otevřít tak dveře dalšímu rozkolu a nejistotě. Mayová to řekla poslancům Dolní sněmovny poté, co v neděli mimořádný summit EU potvrdil text rozvodové dohody i politickou deklaraci, která popisuje, jak si Brusel a Londýn představují budoucnost vzájemných vztahů po britském odchodu z evropského bloku. Britský parlament má o dohodě hlasovat 11. prosince.

Mayová poslance ujistila, že obě strany v dohodě o brexitu něco získaly a něčeho se musely vzdát. Podle ní žádná lepší dohoda než ta, které dosáhla ona, „není k dispozici“, a ta, kterou vyjednala její vláda, zajistí „hladký a spořádaný“ brexit a „ambiciózní partnerství (s EU) v budoucnosti“.

Dohoda, kterou prezidenti a premiéři sedmadvaceti členských zemí EU v neděli potvrdili v Bruselu, je podle Mayové „tou pravou dohodou pro Británii“, neboť naplní požadavky Britů, které vyplynuly z referenda z června 2016. Británie podle ní získá zpět kontrolu nad svými hranicemi a svými penězi a zároveň ochrání pracovní místa a zajistí bezpečnost i integritu Spojeného království.

Rozvodová dohoda, kterou už dříve podpořila i britská vláda, bude podle ministerské předsedkyně dobrá pro celou rodinu Spojeného království včetně Gibraltaru. „Budeme vždy po vašem boku,“ vzkázala premiérka obyvatelům území na jihu Pyrenejského poloostrova, o který vede Británie dlouhodobý spor se Španělskem. Madrid minulý týden hrozil, že se na nedělním summitu postaví proti dojednané dohodě o brexitu, nakonec se ale jeho námitky podařilo uspokojit.

„Pojistku k Irsku nikdo využít nechce“

V pondělním projevu se Mayová věnovala také otázce budoucího režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Právě problém irské hranice jednání mezi Londýnem a Bruselem dlouhou dobu komplikoval.

Podle premiérky pojistku, kterou dohoda obsahuje, „nikdo nechce využít“ a EU i Británie jsou plně odhodlány uzavřít včas potřebné dohody o budoucích vztazích. Pojistku k irské hranici by podle premiérky obsahovala jakákoli dohoda s EU.

Britský parlament by o brexitové dohodě měl hlasovat v prosinci. Přesný termín ještě není jasný. Proti textu, který vyjednala vláda Mayové, se staví nejen opoziční labouristé, liberální demokraté či skotští nacionalisté, ale i severoirští unionisté, kteří menšinovou vládu v Londýně tolerují, a někteří poslanci vládní Konzervativní strany.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Corbyn: Výsledek neúspěšných a mizerných jednání

Dohoda, kterou Mayová vyjednala, je podle předsedy opoziční Labouristické strany Jeremyho Corbyna výsledkem „neúspěšných a mizerných jednání“. Británie podle něj po brexitu bude mít „to nejhorší z obou světů, nebudeme mít možnost mluvit do budoucích pravidel a nebudeme mít jistotu do budoucnosti“. Trvat na současné dohodě je podle Corbyna „sebepoškozováním“. „Tato sněmovna nemá jinou možnost než dohodu odmítnout,“ dodal předseda labouristů.

Podle britských médií se Mayová v současnosti chová, jako by se měly konat parlamentní volby. Na programu má řadu akcí, na kterých se setká s veřejností, aby získala podporu pro svou dohodu s EU, a zvýšila tím tlak na poslance. Podle serveru The Telegraph chystá Mayová dokonce brexitový televizní duel s Corbynem.

Britský parlament bude o brexitové dohodě hlasovat 11. prosince, oznámila britská vláda. Před samotným hlasováním budou mít poslanci možnost pět dní debatovat. Začnou již příští úterý 4. prosince a pokračovat budou ve středu a ve čtvrtek. Po pauze od pátku do neděle se zákonodárci k rozpravě sejdou opět v pondělí a v úterý. Po úterní části debaty by se mělo hlasovat.

Proti textu, který vyjednala vláda Mayové, se staví nejen opoziční labouristé, liberální demokraté či skotští nacionalisté, ale i severoirští unionisté, kteří menšinovou vládu v Londýně tolerují, a někteří poslanci vládní Konzervativní strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 10 hhodinami
Načítání...