Po kritice ze strany humanitárních organizací Řecko ve středu oznámilo, že z přeplněného tábora na ostrově Lesbos přesune na pevninu zhruba dva tisíce žadatelů o azyl. V táborech na několika řeckých ostrovech s kapacitou asi 6400 lidí je nyní až 20 500 osob. Mluvčí řecké vlády ve středu uvedl, že vláda nemůže přeplněnost řešit i kvůli protiimigrační politice zemí, jako jsou Maďarsko či Polsko.
Řecko po kritice uleví uprchlickému táboru na ostrově Lesbos
Jakub Szántó natáčel v řeckém uprchlickém táboře Moria. Jeho kapacita je překročená trojnásobně (zdroj: ČT24)
Řecko se v pondělí stalo terčem kritiky humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF), která vyzvala Atény, aby z táborů na ostrovech v Egejském moři evakuovaly aspoň děti a nejvíce zranitelné dospělé. Organizace uvedla, že přeplněnost táborů na ostrovech je mimo jiné důvodem vysokého počtu pokusů o sebevraždu mezi nezletilými migranty či častého sebepoškozování.
„Případů je už několik desítek, jak zaznamenali Lékaři bez hranic, kteří přímo v uprchlickém táboře Moria provozují kliniku a sledují i psychický stav uprchlíků. Několik desítek nezletilých lidí ve věku už od 12 let se pokusilo si ublížit, včetně pokusů podřezat si žíly či spolykat něco jedovatého. Řada dětí byla hospitalizovaná, v posledních měsících mluví celkem o šestačtyřiceti pokusech si ublížit či si dokonce vzít život,“ uvedl z místa zpravodaj České televize Jakub Szántó.
Kvůli nedostatku personálu navíc trvají azylová řízení velmi dlouho. Od března 2016, kdy Evropská unie uzavřela s Ankarou dohodu o vracení migrantů, se podle údajů řecké policie z ostrovů do Turecka vrátilo jen 1725 osob.
Řecko po kritice přesune tisíce migrantů z ostrovů na pevninu (zdroj: ČT24)
Mluvčí řecké vlády Dimitris Tzanakopulos ve středu oznámil, že se na pevninu přesune dva tisíce žadatelů o azyl z tábora Moria na Lesbu, kde je situace podle humanitárních organizací nejhorší. V pevninském Řecku bude pak pokračovat vyřizování jejich žádostí o azyl. V táboře Moria s kapacitou 3100 osob žije v současnosti podle oficiálních údajů téměř devět tisíc migrantů.
„Je postaráno o to, aby v táboře byly naplněny alespoň základní potřeby, nicméně na hlavu jsou denně přiděleny pouze dva litry vody, což na konci horkého léta je velký problém. Nedostává se sanitárních zařízení, v některých místech tábora na jednu toaletu připadá několik desítek lidí. Situace je do určité míry stabilizovaná, ale velice špatná,“ řekl zpravodaj Szántó.
„Situace v Morii je skutečně složitá, skutečně je na hranici,“ uvedl Tzanakopulos. Podle něj má Řecko omezené možnosti vypořádat se s problémem přeplněných táborů kvůli protiimigrační politice některých zemí EU, jako jsou Maďarsko či Polsko. „Musíme všichni pochopit, že jediným způsobem, jak dosáhnout komplexního řešení imigrační krize, je poměrné rozdělení uprchlíků napříč Evropou,“ dodal Tzanakopulos.
Na řecké ostrovy Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos přitom stále proudí další migranti. Od pátku do neděle jich jen na Lesbos dorazilo přes šest stovek.
V Jemenu trpí hladem přes pět milionů dětí
Dětští uprchlíci trpí také ve válkou zmítaném Jemenu, kde podle organizace Save the Children hrozí hladomor. Hladem tam v současnosti trpí 5,2 milionu jemenských dětí a další milion dětí je jím ohrožen.
Za tragickou situací stojí válka, v jejímž důsledku stále rostou ceny jídla, zatímco se propadá jemenská měna. Další hrozbu pak představují boje v okolí klíčového přístavu Hudajdá, přes který se do částí Jemenu ovládaných povstalci dostává většina potravinové pomoci pro civilisty, napsal ve středu zpravodajský server BBC.
Jemen už mnoho let devastuje konflikt, který se vyostřil začátkem roku 2015, když se šíitští rebelové známí jako Húsíové zmocnili většiny západního Jemenu a přinutili prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího uprchnout do zahraničí.
Horizont ČT24: V ohrožení života v důsledku hladomoru jsou v Jemenu miliony dětí (zdroj: ČT24)
Konflikt už má na svědomí desítky tisíc životů
Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a dalších sedm arabských států činnost povstalců, které považují za zástupce Íránu, velmi znepokojila. Koalice proto zahájila intervenci s cílem dostat Jemen pod kontrolu mezinárodně uznané vlády.
Dosud se jí to ale nepodařilo a válka si podle OSN již vyžádala více než deset tisíc obětí na životech, z toho dvě třetiny tvoří civilisté. Dalších 55 tisíc lidí bylo v konfliktu zraněno.
V důsledku války učitelé a zaměstnanci veřejného sektoru dostávají výplatu se zpožděním a v některých případech neobdrželi za uplynulé dva roky vůbec žádné peníze. Ceny jídla jsou mezitím o 68 procent vyšší než před začátkem války a jemenský rijál za tuto dobu ztratil 180 procent své hodnoty.
„Miliony dětí neví, kdy dostanou další jídlo,“ uvedla výkonná ředitelka Save the Children Helle Thorningová Schmidtová. V jedné nemocnici, kterou jsem v Jemenu navštívila, byly děti tak slabé, že ani nebrečely, dodala. „Válka může zabít celou generaci jemenských dětí, které ohrožuje bombardování, hlad a nemoci jako je cholera, které se dá za normálních okolností zabránit,“ doplnila.
Save the Children letos poskytla péči téměř 400 tisícům velmi podvyživených dětí mladších pěti let. Situace je ale velmi tíživá a hrozí, že do konce letošního roku v Jemenu zemře hlady více než 36 tisíc dětí, varuje organizace.