Členka německé neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) Beate Zschäpeová dostala u vrchního zemského soudu v Mnichově doživotní trest za podíl na rasově motivovaných vraždách a dvou bombových útocích. Doživotní trest soudce vysvětlil „obvzláště těžkým proviněním“ Zschäpeové, která byla usvědčena z desetinásobné vraždy. Obhájce Zschäpeové se chce proti rozsudku odvolat.
Členka neonacistické teroristické skupiny Zschäpeová dostala doživotí
3 minuty
Události: Zschäpeová dostala doživotí
Společně s Zschäpeovou byli souzeni další čtyři pomahači NSU. Nejvyšší trest, deset let, dostal Ralf Wohllenben, který skupině obstarával zbraně a soud jej shledal vinným z napomáhání k vraždě.
Carsten S. byl usvědčen z napomáhání k vraždě v devíti případech a dostal tři roky vězení. Odsouzen byl podle práva pro nezletilé, protože v době činů ještě neměl odpovídající věk. Tento muž se přiznal, že NSU předal pistoli české výroby, kterou teroristé později zastřelili devět lidí.
Tříletý trest dostal za podporu teroristické organizace i Holger H. Přiznal se, že trojici z NSU jednou předal zbraň a pomohl jim opatřit falešné doklady.
Také André E. byl odsouzen za podporu teroristické organizace. Údajně pomáhal trojici teroristů z NSU skrývat se v ilegalitě.
Beate Zschäpeová poslouchá verdikt
Vrazi policii unikali 13 let
Beate Zschäpeová vytvořila spolu s Uwem Mundlosem a Uwem Böhnhardtem v roce 1998 teroristickou buňku, která v letech 2000 až 2007 zavraždila v Německu deset lidí. Osm z nich bylo tureckého původu, jeden řeckého, desátou obětí byla německá policistka. Právě kvůli původu obětí bylo řádění skupiny dříve médii označováno jako „kebabové vraždy“.
Trojici, která většinou používala zbraň české výroby, jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly přes 20 zraněných, a 15 přepadení bank, ze kterých financovali svůj život v ilegalitě.
Uwe Böhnhardt, Beate Zschäpeová a Uwe Mundlos
Mundlos a Böhnhardt se zabili v listopadu 2011, když jim policie náhodou přišla na stopu, a Zschäpeová je tak jedinou členkou skupiny, která stanula před soudem. Po sebevraždě Mundlose a Bönhardta zapálila byt, ve kterém spolu všichni tři žili, a následně se vydala policii.
Zschäpeová popírala spojitost s vraždami
Rodačka z východoněmecké Jeny u soudu tvrdila, že se na vraždách ani bombových útocích nepodílela a dozvěděla se o nich vždy teprve po činu. „Prosím neodsuzujte mě zástupně za něco, co jsem nechtěla udělat a ani neudělala,“ prohlásila Zschäpeová začátkem července v závěrečné řeči. Zopakovala také své dřívější tvrzení, že nevěděla, proč si Mundlos a Böhnhardt své oběti na různých místech vybrali.
Podle gentury DPA sice neexistuje důkaz, že Zschäpeová byla přímo na místě některého z činů, ale je jí připisována rozhodující role při ukrývání trojice.
Obžaloba tvrdila, že Zschäpeová byla integrální a rovnocennou členkou teroristické buňky a spolupachatelkou všech jejích trestných činů, žádala proto doživotní trest. Stejný názor měl i soudce, který při vynesení verdiktu zdůraznil, že k útokům mohlo dojít pouze s podporou Beate Zschäpeové, proto je považována za komplice. Její účast na řádění NSU měla „podstatný význam“.
"Beate není jedinou pachatelkou. Kde jsou její komplicové?" ptá se jeden z plakátů před budovou soudu
Potupa německých vyšetřovacích orgánů
Odhalení NSU v listopadu 2011 vyvolalo v Německu politický otřes, protože krajně pravicová teroristická buňka působila léta nerušeně v ilegalitě a dopouštěla se vražd po celé zemi. Vyšetřovatelé byli dlouho uváděni na falešné stopy a nedokázali rozpoznat souvislosti vražd s pravicovým extremismem. Místo toho podezírali nejbližší příbuzné obětí.
Fakt, že pachatelé policii unikali dlouhých 13 let a k jejich odhalení došlo v podstatě náhodou, označila v roce 2013 parlamentní vyšetřovací komise jako bezpříkladné historické selhání a zahanbující porážku německých bezpečnostních orgánů. „Koukalo se všude jinam, jen ne po rasistickém motivu,“ kritizovala práci bezpečnostních složek předsedkyně komise Eva Högelová.
Komise nicméně nenašla žádné důkazy, že by tajné služby věděly o činnosti NSU už dříve, že by byly na buňku napojeny, nebo že by v ní měly placené informátory, jak se spekulovalo.
Lidé před budovou mnichovského soudu čekají na rozsudek nad Zschäpeovou
Očekávaný verdikt soudu přitáhl do Mnichova stovky lidí. Před budovou soudu probíhá celodenní happening připomínající oběti NSU. Jednací sál vrchního zemského soudu zcela zaplnili novináři, bývalí policisté a pozůstalí po obětech.
Turecku se konec procesu nelíbí, věc bude dál pozorně sledovat
Vynesení verdiktu ostře sledovalo i Turecko, protože osm obětí skupiny NSU bylo právě tureckého původu. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu prohlásil, že „skuteční pachatelé“ teprve musí být obviněni a jeho země bude záležitost pečlivě pozorovat.
„Přestože obvinění uvedli, že byli úkolováni přímo tajnou službou či státem ve státě, nebylo osvětleno, kdo tyto osoby byly,“ prohlásil Cavusoglu. Nynější odsouzení hlavní obžalované a dalších pomahačů NSU proto nestačí. „Kdo se za těmi vraždami skrývá? Kdo z tajné služby za tím stojí?“ tázal se šéf turecké diplomacie při příjezdu na summit NATO v Bruselu.
„V Německu dochází k útokům neustále. A také v Evropě se čím dál víc projevuje rasismus. Pokud nebudou lidé za to zodpovědní trestáni, nemůžeme dalším útokům zabránit,“ upozornil Cavusoglu.
