Slováci přebírají v pololetí od Maďarů kormidlo Visegrádské čtyřky. Z rukou nejhlasitějšího kritika Evropské unie tak přechází do rukou politiků, kteří chtějí svou zemi dostat do jejího jádra. Nejpevnější shoda dál panuje v migrační politice, která nejspíš spojenectví V4 v příštích týdnech ještě posílí. Stejně jako boj proti možnému snižování evropských dotací. To zemím Visegrádu hrozí hlavně proto, že se jim vede dobře.
Od euroskeptiků k eurooptimistům. Po „ostré“ Budapešti se kormidla V4 ujímá smířlivá Bratislava
Horizont ČT24: Slováci přebírají předsednictví V4 (zdroj: ČT24)
Pokud nemáme mít zajištěnou bezpečnost našich vnějších hranic a bezpečnost Evropanů, tak nemůžeme mluvit o druhé prioritě, kterou je prosperující Evropa.
Tvrdá protimigrační linie, žádné povinné kvóty, ochrana vnějších hranic a záchytné tábory mimo Evropu zůstávají společnou politickou tváří Visegrádské čtyřky. I poté, co tři ze čtveřice zemí skupiny během posledního roku vyměnily premiéra. Zůstal jen šéf maďarské vlády Viktor Orbán.
Hlavně kvůli migraci si V4 vysloužila nálepku unijní černé ovce. Její obraz ale trpí i kvůli sporným zákonům, které přijímá hlavně Varšava a Budapešť. V Polsku Evropské komisi vadí změny v soudnictví, v Maďarsku zas tlak na neziskový sektor.
„Nejlepší, co můžeme v Česku a na Slovensku udělat, je jasně ukázat, že to myslíme vážně s orientací na EU, s právním státem i demokracií. Máme tu i řadu domácích úkolů. Samozřejmě, Polsko a Maďarsko jsou dnes v jiné situaci, jsou pod větším drobnohledem a tlakem, navíc poměry v těchto zemích jsou trochu jiné. Ale věřím, že je příležitost ukázat, že V4 přináší i konstruktivní pohled na evropský projekt,“ uvedl k nadcházejícímu půlroku Visegrádské čtyřky pod taktovkou Slovenska politolog Vladimír Bilčík.
Slováci chtějí napravit image Visegrádu
Slovenská vláda se nejspíš bude snažit pokažený obraz V4 o něco vylepšit a hrany ve vztazích s Bruselem částečně obrousit. „Pokud bude síla v těchto státech zásadně odlišná od nějaké snahy být konstruktivním partnerem v EU, tak s tím V4 ani její předsednictví nepohne,“ upozorňuje politolog.
Na rozdíl od Maďarů, kteří na summity zvali lídry ze států mimo EU, chce Bratislava daleko víc hledat společnou řeč uvnitř osmadvacítky. „Dohodli jsme představitele francouzského a německého parlamentu na schůzky V4 plus,“ představil plány Bratislavy předseda slovenského parlamentu Andrej Danko.
„V4 byla založená jako evropský projekt. Jako projekt, který má dostat region do Evropské unie a který má vlastně i najít místo tohoto regionu v EU. Myslím, že to bude těžištěm slovenského předsednictví. A tím se bude lišit od maďarského předsednictví,“ dodává Vladimír Bilčík.
Silné národní státy, vyšší rychlost… a Česko
Představy o budoucnosti EU se však v rámci V4 podstatně liší. Maďarsko a Polsko chtějí silné národní státy, naopak Slováci by jako členové eurozóny rádi zamířili do evropského jádra. „Stále jsem nedostal odpověď, jak se ta rychlost měří. Já to nevím. Pokud by se to měřilo podle růstu, nízkého zadlužení, nízké nezaměstnanosti, tak máme jednu z nejlepších rychlostí v Evropě,“ komentoval „zařazení“ Česka v rámci osmadvacítky premiér Andrej Babiš.
V dobré kondici je celá Visegrádská čtyřka, což by ji mohlo v příštím rozpočtu připravit o část eurodotací. Proti tomu ale lídři všech čtyř států bojují. A vedle migrace v tom nacházejí další velké společné téma.