V Iráku skončily první parlamentní volby od chvíle, kdy došlo v této zemi k porážce tzv. Islámského státu. Volební účast byla v hlasování bez jasného favorita podle předběžných odhadů navzdory očekáváním slabá. Po sečtení 92 procent hlasů podle volební komise dosáhla jen 44,5 procenta. Těsně před uzavřením volebních místností byl ohlášen bombový útok v jižní části země poblíž města Kirkúk.
Podle zdrojů agentury Reuters si tento útok vyžádal tři mrtvé, z toho dva byli voliči a jeden volební pozorovatel. Výsledky hlasování se podle agentury AFP dají očekávat nejdříve v úterý.
Více než 8950 volebních místností se mělo otevřít v sedm ráno místního času. Podle médií a pozorovatelů se tak stalo se zpožděním. Na více místech docházelo k výpadkům nově zavedeného elektronického hlasovacího systému.
Odhad vysoké volební účasti jako důsledek poklesu teroristických útoků v uplynulých měsících, se kterým počítala nezávislá agentura, jež volby monitorovala, se zřejmě nepotvrdí.
V některých částech země se volební účast do 12:00 místního času pohybovala jen mezi 20 a 30 procenty, informují tamní média. V několika volebních obvodech v Bagdádu činila podle pozorovatele německé nadace Friedrich-Ebert Stiftung do raných odpoledních hodin pouze deset procent, uvedla agentura DPA. Ve druhém největším městě země Basře pak byla podle tamních úřadů v půli odpoledne na 19 procentech.
K urnám bylo přizváno na 24 milionů oprávněných voličů, kteří měli rozhodnout o obsazení 329 křesel jednokomorového iráckého parlamentu. Před čtyřmi lety jich přišlo volit 62 procent.
Radikální změny zřejmě volby nepřinesou
Očekává se, že vyhrají nejsilnější aliance stran, jež dominují irácké politice od roku 2003. Žádná z nich přitom patrně ani letos nezíská nadpoloviční většinu 165 křesel, takže sestavování vlády může trvat měsíce. Současný premiér Hajdar Abádí zůstane ve funkci bez omezení pravomoci, dokud nebude vybrán jeho nástupce.
Na nového předsedu vlády čeká především úkol zahájit ekonomickou obnovu zničené země a zvládnout nejnovější napětí mezi Washingtonem a Teheránem, dvěma důležitými partnery Iráku.
Mírným favoritem voleb byl již zmiňovaný Abádí, kterého se podle průzkumů chystaly podpořit nejen šíité, ale i řada sunnitů. Čelit však musel silným soupeřům, mj. svému předchůdci Núrímu Málikímu a alianci Fatah vůdce šíitských lidových milicí Hádího Ámirího. Ten v minulosti působil jako ministr dopravy. Právě šíitské milice se významně podílely na boji proti IS.
Dalším uchazečem byl vlivný šíitský duchovní Muktada Sadr, který se rovněž podílel na boji proti IS a dříve vedl milici, jež bojovala proti americkým vojákům. Jeho kampaň se nicméně soustředila na sociální témata a boj proti korupci.
