Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) neobnoví kritizovaný program zadržování ani drsné výslechy, které přišly po útocích z 11. září 2001. Ve výboru pro tajné služby Senátu USA to uvedla kandidátka na šéfku CIA Gina Haspelová, kterou nominoval prezident Donald Trump. U senátorů vzbuzuje obavy její minulost, kdy řídila jednu z tajných věznic v Thajsku obviňovaných z mučení. Později navíc rozhodla o zničení nahrávek, na nichž byl průběh výslechů zaznamenán.
První žena v čele CIA? Žádné mučení nebude, slibovala senátorům Haspelová
Možná budoucí šéfka CIA má kontroverzní minulost (zdroj: ČT24)
„Chápu, že spousta lidí v celé zemi chce znát můj osobní pohled na někdejší program zadržování a vyslýchání. Poté, co jsem sloužila v oné překotné době, dávám vám svůj osobní příslib, jasně a bez výhrad, že pod mým vedením CIA neobnoví takový program zadržování a výslechů,“ řekla senátorům Haspelová.
Ženu, která v CIA slouží již 33 let, si prezident Trump vybral do čela této tajné služby jako nástupkyni Mika Pompea, jehož přesunul do funkce ministra zahraničí a od jehož odchodu Haspelová CIA provizorně vede. Haspelovou musí do funkce potvrdit Senát, kde mají Trumpovi republikáni těsnou většinu 51 hlasů ku 49 a její osud není podle amerických médií zdaleka jistý.
Po útocích 11. září 2001 vedla Haspelová tajnou věznici v Thajsku, kterou CIA zřídila v rámci boje proti terorismu, protože se o výslechy některých vězňů nechtěla „dělit“ s armádou a FBI, což hrozilo v případě převozu na kubánské Guantánamo.
obrázek
Vyslýchaní si odnesli vážné následky
Výslechům lidí, kteří byli podezřelí z členství v al-Káidě, byla přítomna i Haspelová. Mnozí si odnesli doživotní a velmi vážné zdravotní následky, Palestinec Abú Zubajdá byl „vyslýchán“ tak brutálně, že málem zemřel.
Podle senátní zprávy CIA v thajské věznici vůbec poprvé použila brutální metody výslechu včetně mučení, simulovaného topení známého jako waterboarding či upírání spánku. Na podzim roku 2002 se tajná služba rozhodla thajskou věznici uzavřít poté, co se informace o ní dostaly na veřejnost.
Právě pochybnosti ohledně toho, zda a jak se může minulost šéfky tajné věznice v Thajsku promítnout do budoucího fungování CIA, mohou mnohé senátory přesvědčit v otázce případné podpory Haspelové. Zvláště část demokratů dává najevo, že pouhé ujišťování o záměrech nevrátit se k praktikám minulosti jim nestačí.
„Nikdo by neměl dostat zelenou jen proto, že respektuje zákon,“ podotkl demokratický senátor Mark Warner, že kontroverzní metody používané v minulosti v tajných věznicích CIA po světě jsou dnes nelegální. Haspelová by podle něj měla být schopna senátorům i veřejnost upřímně přiblížit roli, kterou v minulosti hrála v programu, který „není v souladu s americkými hodnotami“.
Tvrdé metody prosazoval v minulosti sám Trump
Její příslib zabránit jakékoli snaze o návrat tvrdých metod je přitom v rozporu s Trumpovou předvolební rétorikou, kdy sliboval rázný postup vůči teroristům s tím, že znovu povolí waterboarding. Od svého nástupu do úřadu se však o tomto tématu nezmínil.
Sám prezident dal v úterý na Twitteru najevo svou trvající podporu pro Haspelovou, která se v případě potvrzení Senátem může stát první ženou v čele CIA. „Je to žena, která byla lídrem, kamkoli přišla. CIA chce, aby ji vedla směrem k zářné a slavné budoucnosti Ameriky!“ napsal prezident.
Více lidí v terénu a užší spolupráce se spojenci
Haspelová dále přislíbila, že hodlá jako šéfka CIA úzce spolupracovat se senátním výborem, který dohlíží na její fungování. Chtěla by rovněž nasadit více lidí do terénu v zahraničí a prohloubit spolupráci s americkými spojenci.
V CIA rovněž údajně zaznamenala příval projevů podpory ze strany mladých žen, které doufají, že se stane první ženou v čele zpravodajské služby.
Haspelová dále senátorům řekla, že Spojené státy se musí více zaměřit na chování Číny, která se podle ní otevřeně snaží krást americkou technologii. Americké úřady a také Kongres v této věci podnikly řadu kroků, aby vybraným čínským firmám zabránily v přístupu na americký trh s jejich produkty, které mohou být zneužity ke krádežím duševního vlastnictví či technologické špionáži.