Rok 2018 se může nechvalně zapsat do dějin Nobelových cen za literaturu. Poprvé od druhé světové války totiž hrozí, že k udělení prestižní ceny nedojde. Může za to skandál sexuálního obtěžování žen, kvůli kterému se rozhodla svou činnost v akademii ukončit víc než polovina jejích členů. Situaci ještě vyostřila informace, že obětí sexuálního obtěžování se měla stát i švédská korunní princezna Viktorie.
Krizi vyvolal případ manžela jedné z členek akademie, francouzsko-švédského fotografa Jeana-Claudea Arnaulta. Loni na podzim vyšlo najevo, že měl v řadách akademie sexuálně obtěžovat až osmnáct žen. Podle švédského listu Dagens Nyheter Arnault dokonce opakovaně vyzradil jméno laureáta každoročně udělované ceny.
Na protest proti Arnaultově chování i nečinnosti Švédské akademie v této věci se rozhodlo už osm členů svou činnost přerušit. Kvůli ztrátě důvěry skončila i šéfka akademie Sara Daniusová.
O ceně nemá kdo rozhodnout
O nositeli ceny ovšem může rozhodnout minimálně dvanáct akademiků. Volná místa ale přeobsadit nelze, protože funkce je na doživotí. „V tento moment je situace vážná, protože nikdo neví, jestli budou moci o něčem rozhodovat, jestli bude vůbec dost členů, kteří by mohli rozhodnout,“ poukazuje kulturní redaktorka listu Dagens Nyheter Maria Schotteniusová.
Do řešení celé věci musí vstoupit král Karl XVI. Gustav, který hodlá pravidla obsazování komise změnit tak, aby ji bylo možné doplnit. „Ve Švédsku je to extrémně důležitá instituce pro kulturu i pro celou Nobelovu cenu, takže to musíme rychle vyřešit tak, aby to pro všechny strany bylo co nejlepší,“ ujistil panovník.
Aféra přitom zasáhla i královskou rodinu. Podle svědectví hned několika lidí, která o víkendu otiskly švédské noviny, se terčem Arnaultova obtěžování stala přímo korunní princezna Viktorie. Fotograf ji měl osahávat během jedné z recepcí.
Nobelova cena za literaturu byla poprvé předána v roce 1901. Od té doby ji akademie se sídlem ve Stockholmu neudělila pouze sedmkrát (v letech 1914, 1918, 1935, 1940, 1941, 1942 a 1943).
Dosud nejvýraznější rozpory v akademii panovaly v 90. letech, kdy tři členové chtěli složit funkci proto, že akademie kvůli zachování nestrannosti odmítla odsoudit íránskou fatvu nad spisovatelem Salmanem Rushdiem. Akademie jejich rezignace nepřijala a spor se uklidnil. Nynější situace ovšem budí ohledně budoucnosti ocenění pro nejlepší literáty mnohem větší obavy.
