U Moskvy se zřítilo dopravní letadlo, na palubě bylo 71 lidí

Nahrávám video
Tragédie ruského dopravního letadla u Moskvy
Zdroj: ČT24

Letoun An-148 ruských aerolinek se zřítil jen několik minut po startu z Moskvy. Potvrdilo to ministerstvo pro mimořádné situace. Letadlo Saratovských aerolinií s 71 lidmi na palubě odstartovalo z letiště Domodědovo a mířilo do města Orsk u hranic s Kazachstánem. Podle některých informací mohl být stroj zničen už ve vzduchu. Podle záchranářů havárii nemohl nikdo z lidí na palubě přežít.

Očití svědci podle ruských médií hlásili, že letadlo už ve vzduchu hořelo a někteří mluvili i o tom, že slyšeli velkou explozi. Stroj dopadl v  Ramenském okrese asi 80 kilometrů od Moskvy. Ministerstvo pro mimořádné situace později upřesnilo, že letadlo havarovalo u vesnice Stěpanovskoje, asi 130 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Dřívější informace označovaly jako místo nehody okolí vesnice Argunovo.

Na palubě bylo 65 pasažérů a šest členů posádky. Většina pasažérů byla obyvateli Orenburského kraje, v němž Orsk leží, uvedl mluvčí tamního gubernátora. Na palubě byl i jeden člověk z Petrohradu a tři cizinci, mezi nimiž byl jeden cestující ze Švýcarska a jeden z Ázerbájdžánu. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi byl občan České republiky. Mezi pasažéry byly i tři děti.

Podle Interfaxu se už na místo havárie dostali záchranáři, kteří potvrdili nález těl. Ministr dopravy, který je také na místě, uvedl, že nikdo z lidí na palubě nepřežil, což už dříve předpokládali i záchranáři. Prokuratura to ale ještě nepotvrdila. Nalezená těla jsou podle ministra v takovém stavu, že pro identifikaci obětí bude třeba testů DNA.

Prokuratura původně vydala prohlášení, že všichni lidé na palubě zemřeli, později ale prohlášení vyměnila za jiné, v němž tato informace chybí. Oficiálně tak úmrtí všech lidí na palubě potvrzeno není.

Podle ministerstva pro mimořádné situace pracuje na místě přibližně 200 lidí a desítky vozů techniky, na místě budou pracovat nepřetržitě. Pomáhat jim mají i drony. Situaci jim ale komplikuje tma a zesilující sněžení.

Letadlo zmizelo z radarů podle Interfaxu krátce po odletu z Moskvy a spojení s posádkou se už nepodařilo navázat. Podle zdroje agentury TASS se letadlo ztratilo z radarů do deseti minut po startu, některé zdroje uvádějí sedm minut.

Jiná ruská média s odkazem na službu Flightradar píší, že stroj se ztratil z radarů pět minut po startu. V okamžiku, kdy dispečeři ztratili s letounem spojení, se nacházel ve výšce přibližně 1900 metrů, dodal zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas.

Letadlo se možná rozpadlo už ve vzduchu

„Začínají přicházet informace, že ke zkáze toho letounu došlo už ve vzduchu, trosky dopadly na zem, potvrdily to první snímky ze vzduchu, patrně z vrtulníku,“ uvedl zpravodaj ČT Karas. Některá média proto podle něj spekulovala o terorismu. 

Server Gazeta.ru píše, že pilot před pádem letadla informoval dispečery o závadě a žádal o povolení k nouzovému přistání ve městě Žukovskij, které leží asi třicet kilometrů od místa havárie. Podle agentury TASS to ale tamní letiště nepotvrdilo. Také Vyšetřovací výbor Ruské federace, obdoba americké FBI, později uvedl, že posádka žádné poruchy nehlásila.

Agentura Interfax zase s odvoláním na své zdroje napsala, že se letoun při vzletu mohl srazit s vrtulníkem Ruské pošty. Podle očitých svědků bylo na místě havárie nalezeno mnoho dopisů, napsala Novaja gazeta.

Pošta ale informaci odmítla s tím, že vrtulníky ve svém leteckém parku nemá. Nález dopisů na místě havárie vysvětluje tím, že na palubě se nacházela taška s poštovní korespondencí o hmotnosti asi 20 kilogramů. Později uvedla, že nešlo o dopisy, ale reklamní letáky.

Nahrávám video
Publicista Salajka: U Saratovských aerolinií létaly i české L-410
Zdroj: ČT24

Verzi o tom, že se stroj rozpadl už ve vzduchu, podporuje také fakt, že trosky letadla jsou rozmístěné na ploše o průměru jednoho kilometru, dodal Karas. Ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že na místě havárie nebyly nalezeny žádné úlomky vrtulníku. 

Podle záchranářů mohlo být příčinou neštěstí špatné počasí, chyba posádky nebo technický problém. V době havárie panovalo v okolí Moskvy mrazivé počasí se sněhovými přeháňkami. Ministerstvo pro mimořádné situace už oznámilo, že byla nalezena první černá skříňka.

Ruská prokuratura zahájila trestní řízení pro podezření z porušení pravidel bezpečnosti leteckého provozu. Sestavení speciální komise pro vyšetření incidentu pak ruské vládě nařídil prezident Vladimir Putin, který zároveň prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova vyjádřil soustrast všem, kteří přišli o své blízké.

V ruských médiích se také objevila nepotvrzená informace, že stroj nebyl před letem ošetřen nemrznoucí kapalinou s tím, že takto rozhodl kapitán letadla.

Případné selhání systému odmrazování označil za možnou příčinu havárie viceprezident odborové organizace ruského letového personálu Alfred Malinovskij, píše Interfax. Podle Malinovského se mohl do motoru dostat kus ledu, což mohlo vést k výbuchu.

Havarované letadlo bylo vyrobeno v roce 2010

Saratovské aerolinie vznikly podle agentury TASS v květnu 1994 a kromě vnitrostátních letů v Rusku obsluhují také mezinárodní charterové lety a spoje mezi různými destinacemi v Arménii a Gruzii. Kromě letounů An-148 používají také stroje typu Jak a letadla Embraer brazilské výroby, která si pořídily jako první ruská letecká společnost. 

Mluvčí Saratovských aerolinií uvedla, že ohledně dobrého technického stavu letadla nepanovaly žádné pochybnosti. Havarovaný An-148 byl vyroben v Rusku v roce 2010 a dopravce jej využíval od roku 2016. Certifikát osvědčující jeho letovou způsobilost byl podle TASS platný až do letošního června.

Letouny Saratovských aerolinií dosud nikdy nebyly zapojeny ve smrtelných nehodách, které jsou v Rusku poměrně časté. Podle britské zpravodajské stanice BBC ale dostaly aerolinky v roce 2015 zákaz provozovat mezinárodní lety poté, co přepadová kontrola zjistila, že v kabině se nachází i někdo jiný než členové posádky. Společnost se proti zákazu odvolala a od roku 2016 obnovila charterové mezinárodní lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...