Papež se ve Vatikánu setkal s Erdoganem. Je to 60 let od poslední návštěvy turecké hlavy státu

Papež František ve Vatikánu přijal tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Je to poprvé od roku 1959, kdy turecká hlava státu oficiálně navštívila Vatikán. Setkání trvalo hodinu, což je nezvykle dlouhá doba. Během Erdoganovy přítomnosti v Římě demonstrovaly skupiny Kurdů proti turecké intervenci na severu Sýrie. Při střetech s policií nejméně jeden člověk utrpěl zranění a jeden byl zadržen.

Erdogan na návštěvě Vatikánu s papežem Františkem
Zdroj: ČTK/AP Autor: Gregorio Borgia

Erdogan je první hlavou Turecka, která navštívila oficiálně Vatikán téměř po 60 letech. Naposledy byl ve Vatikánu na oficiální návštěvě turecký prezident Celal Bayar, který tam jednal v červnu 1959 o navázání diplomatických styků.

Během Erdoganovy návštěvy protestovali Kurdové. Demonstranti se sešli mimo jiné v parku nedalo hranice Vatikánu. Nesli transparenty s nápisem „Ruce pryč od Kurdistánu“ a křičeli „Erdogan je vrah“. Protestovali tak proti vojenské operaci Ankary na severu Sýrie, která začala minulý měsíc s cílem zničit tamní kurdské milice, jež turecká vláda považuje za hrozbu u svého pohraničí obývaného rovněž Kurdy.

Tématem bylo uznání Jeruzaléma. Lidská práva zůstala stranou

František a Erdogan hovořili o situaci na Blízkém východě „s konkrétním odkazem na status Jeruzaléma a se zdůrazněním potřeby prosazovat mír a stabilitu v tomto regionu prostřednictvím dialogu a vyjednávání s dodržováním lidských práv a mezinárodního práva“.
Erdogan v rozhovoru s italským deníkem La Stampa v neděli řekl, že s papežem již po telefonu hovořil o problematice Jeruzaléma a že oba vyjádřili názor, že by v otázce jeho uznání měl být zachován dosavadní status quo.

Turecký prezident, podobně jako řada muslimských i západních vůdců, loni v prosinci odsoudil uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Kriticky se tehdy vyjádřil i papež. Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu, protože ho obě strany chtějí za své hlavní město. V prosinci František zdůraznil, že Jeruzalém je posvátný pro křesťany, židy i muslimy a že se modlí, aby ve světě zamořeném mnoha konflikty nevznikl ještě další.

Vatikán se ve svém pondělním komuniké nezabýval rozšířenou mezinárodní kritikou situace lidských práv v Turecku, ve kterém byly zatčeny a propuštěny z práce desetitisíce tureckých občanů po neúspěšném převratu z roku 2016.

Podle státní turecké zpravodajské agentury Anadolu se Erdogan a František také shodli na potřebě vyhýbat se „provokativním prohlášením, která spojují islám s terorismem“. 

Papež s Erdoganem si také vyměnili dárky. Turecký prezident dal hlavě katolické církve sadu keramiky vyráběnou starodávnou technikou z dob osmanské říše. Papež dal Erdoganovi mimo jiné výtisk své druhé encykliky.

Erdogan se setkal i s vedením Itálie

Erdogana poté přijal italský prezident Sergio Mattarella, s nímž si dal slavnostní pozdní oběd. Na programu měl turecký host také schůzku s premiérem Paolem Gentilonim.

Papež František a Erdogan se naposledy setkali v listopadu 2014 během třídenní návštěvy papeže v Turecku. Papež tehdy odsoudil extremismus, vyzval k porozumění mezi náboženstvími a k pomoci Turecku se zvládáním problému syrských uprchlíků, jichž jsou v Turecku přes tři miliony. Svatý stolec informoval, že Erdogan a František také hovořili o množství uprchlíků přijatých v Turecku a o problémech, které jsou s jejich soustředěním na tureckém území spojeny.