Rychle a konstruktivně. V Německu začaly čtyři měsíce po volbách koaliční rozhovory

V Německu začaly koaliční rozhovory (zdroj: ČT24)

Cílem začínajících koaličních rozhovorů v Německu je podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) nalezení „nové dynamiky pro zemi“. Kancléřka ujistila, že jde do rozhovorů optimisticky a odhodlaně. Jednání mají být rychlá, což požaduje i předseda bavorské CSU Horst Seehofer a šéf sociální demokracie (SPD) Martin Schulz. O konkrétní podobě koaliční smlouvy by mohlo být jasno do 4. února.

„Soustředíme se na to, abychom vyjednávali rychle,“ řekla Merkelová krátce před začátkem koaličních rozhovorů. „Jsem přesvědčena, že lidé teď skutečně očekávají, že se vydáme směrem k vytvoření vlády,“ podotkla také k vyjednávání, které startuje více než čtyři měsíce po zářijových parlamentních volbách. Žádná vláda v historii poválečného Německa nevznikala tak dlouho.

Horst Seehofer nečeká jednoduchá jednání
Zdroj: Christian Mang/Reuters

„Konečně začínají koaliční rozhovory. Dobře víte, že konzervativní unie vznik této vlády chce, a proto vsadíme vše na to, aby to vyšlo,“ nechal se v berlínské centrále křesťanských demokratů slyšet Seehofer. Připustil ale, že kvůli rozkolu v sociální demokracii nebudou jednání jednoduchá.

„Rozhovory budeme vést rychle a konstruktivně,“ poznamenal zase Schulz, který do nich jde s odhodláním dát spolkové republice stabilní vládu. Cílem vznikající koalice by podle něj mělo být učinit Německo spravedlivějším a modernějším dovnitř a také silnějším navenek. Merkelová za hlavní priority označila digitalizaci a rychlejší plánování investic.

Předsedové stran mají přednostně hovořit o časovém rámci a struktuře koaličních rozhovorů. Poté by se podle serveru Die Welt měla sejít patnáctičlenná skupina předních představitelů všech tří partají a pracovní skupiny k jednotlivým oblastem.

Předběžně se počítá se vznikem 18 pracovních skupin, do 2. února by měly dodat výsledky. Tyto výsledky ještě proberou na uzavřených jednáních 3. a 4. února.

Jejich jasně deklarovanou vůlí je dovést vyjednávání ke zdárnému konci. „Pokud by se to úplně nepodařilo, budou k dispozici ještě další dva dny,“ vysvětlil zástupce frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Michael Grosse-Brömer. Podle něj existuje mezi CDU/CSU a SPD shoda v tom, že chtějí „plynule, ale i svědomitě“ pracovat na tom, aby Německo dostalo novou vládu.

SPD žádá od unie další ústupky

Koaliční rokování je tak zatím naplánováno do 4. února, může se ale protáhnout. Konzervativní unie by ho každopádně ráda uzavřela nejpozději do dvou týdnů, sociální demokraté zatím jasné datum neřekli.

Dali ovšem opakovaně najevo, že budou chtít výraznější ústupky ze strany CDU/CSU, než jakých dosáhli v předcházejících sondovacích rozhovorech. Týkat se mají zejména migrace, zdravotnictví a pracovního trhu. CDU/CSU zatím větší ústupky odmítá, a proto se očekávají složitá jednání.

Schulz chce do podoby koaliční smlouvy zahrnout víc témat SPD
Zdroj: Christian Mang/Reuters

Konečné slovo budou mít sociální demokraté

Pokud dvojice politických uskupení nakonec najde shodu na znění koaliční smlouvy, bude ji muset podpořit vnitrostranické referendum sociálních demokratů. Jak hlasování dopadne, ale není jasné, protože velká část straníků už třetí velkou koalici za poslední čtyři volební období nechce.

Preference strany po nejhorším volebním výsledku navíc dál padají. V zářijových volbách dostala SPD 20,5 procenta hlasů, podle nejnovějších průzkumů se už propadla k 19 procentům. Většina členů strany viní z poklesu preferencí právě účast v předchozí velké koalici.

Pokud i přes výhrady dají členové SPD se vznikem vlády svůj souhlas, mohl by kabinet vzniknout během března.

V posledních dnech se hodně diskutovalo o tom, jestli v novém kabinetu bude i šéf sociálních demokratů Schulz, který po parlamentních volbách řekl, že do žádné vlády vedené Merkelovou nepůjde. V pátek ale magazín Der Spiegel s odvoláním na přední sociální demokraty informoval o tom, že Schulz ve vládě nechce chybět. Jaký post bude zastávat, zatím není zcela jasné, počítá se ale s tím, že bude chtít vést ministerstvo zahraničí, nebo financí.