Maďarská opozice chce vyšetřit příchod 1300 migrantů, které v tichosti přijala vláda

Nahrávám video
Maďarská opozice chce vyšetřit příchod 1300 migrantů, které v tichosti přijala vláda
Zdroj: ČT24

Maďarská opozice obvinila vládu Viktora Orbána, že sice brojí proti imigraci, ale zároveň loni v tichosti přijala téměř stejný počet uprchlíků, jaký Maďarsku ukládají kvóty EU. Jak socialisté, tak krajně pravicová strana Jobbik proto požadují parlamentní vyšetřovací komisi, která by měla zjistit, jak a kdy se azylanti do země dostali. Jobbik také chce, aby premiér záležitost vysvětlil na mimořádném zasedání parlamentu.

Aféru rozpoutal rozhovor, který listu Times of Malta 10. ledna poskytl náměstek maďarského ministra zahraničí Kristóf Altusz. Uvedl v něm mimo jiné, že Maďarsko loni přijalo asi 1300 uprchlíků. Vláda se o tom z obavy o bezpečí dotyčných nijak nešířila, řekl Altusz. Přijetí přibližně 1300 uprchlíků přitom Maďarsku nařizují i kvóty EU, proti kterým Maďarsko brojí.

„Žadatelé o status uprchlíka mohou do Maďarska přijít,“ uvedl náměstek. Zdůraznil také, že je třeba rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty. „Pokud někdo hledá v Maďarsku ochranu, jsme mu otevřeni. Ale nepleťme si definice. Ekonomičtí migranti nejsou uprchlíci,“ uvedl Altusz. 

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó později podobně uvedl, že přijímat uprchlíky na základě Ženevské konvence je něco jiného než je přijímat na základě kvót na přerozdělovaní migrantů EU, proti němuž se Budapešť staví.

Opozice: Vláda lhala

Opozice ale vládu kritizuje. „Maďarská vláda poslední tři roky lhala o své migrační politice, a to nejen vlastním lidem, ale všem evropským zemím a celému světu,“ řekl místopředseda socialistů Tamás Harangozó.

Šéf krajně pravicové strany Jobbik Gábor Vona premiéra a vládnoucí stranu Fidesz obvinil, že za poslední tři roky spustili kvůli migrační krizi v maďarské společnosti „masovou hysterii“, slíbili, že Budapešť kvóty nepřijme, a teď vláda dělá, jako by se nic nestalo.

Díky protiimigrační rétorice dosud byla přitom strana Fidesz favoritem voleb, které se budou konat 8. dubna. Vláda, která mezi uprchlíky a ekonomickými migranty nerozlišovala a obě skupiny spojovala s terorismem, po voličích nyní chce, aby tyto kategorie oddělovali, řekl serveru Bloomberg mluvčí maďarské kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Ernö Simon.

Maďarsko podle údajů UNHRC loni přijalo 1291 žadatelů o azyl, což je třikrát více než rok předtím a také nejvíce od roku 2007. Nejčastěji azyl v Maďarsku loni dostávali Afghánci, po nichž následovali Iráčané a Syřané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 7 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...