Itálie, to je sladké hroznové víno, pomeranče, jahody, olivy. Země patří mezi tři největší zemědělské producenty v Evropské unii. Za úspěchem ale často stojí drsná realita – novodobé otroctví migrantů pracujících na polích skoro zadarmo. Za nitky byznysu tahá síť předáků, která se dá těžko obejít.
Jedním z nejvýznamnějších zemědělských regionů je Apulie ležící na jihovýchodě Apeninského poloostrova. Sedmdesáti procenty své produkce zásobuje Evropskou unii. Na bohatých výnosech se podílí i v nuzných podmínkách pracující migranti. V ghettu v Rignanu jsou jich stovky. V provizorních přístřešcích, bez dostatečného hygienického zázemí – a prakticky bez peněz – přestože tvrdě pracují.
Šest let tak žije i Galoume Madourie. „Nemáme běžnou smlouvu. Za druhé, neplatí nám jak by měli. Za třetí, práce je náročná. To jsou podmínky, ve kterých tady žijeme,“ tvrdí Galoume.
V ghettech vše stojí peníze – a nic není samozřejmé – ani lékařská péče v případě nutnosti. Vystoupit z nich není jednoduché. Osud migrantů závisí na takzvaných caporali, předácích, kteří práci v zemědělství kontrolují. Majitelům polí shánějí levnou pracovní sílu.
„Když je potřeba pracovníků na sbírání rajčat, předáci jdou za vlastníky polí a dohodnou se na pěti eurech za bednu. Pak řeknou pracovníkům: Pomůžu ti vydělat peníze, ale musíš akceptovat čtyři eura za bednu. Nejsou to pracovníci. Jsou to otroci, kteří jsou využíváni od hlavy až k patě,“ přibližuje Mbaye Ndeaye, předseda „Ghetto Out Association“.
Pracovní zneužívání po celé Itálii
Podle loňské zprávy zemědělské odborové asociace italská agromafie takto využívá nebo využila na 430 tisíc lidí.
Yvan Sagnet, spoluautor knihy Ghetto Italia, tvrdí, že se toto pracovní zneužívání týká celé Itálie, od Sicílie až po sever země. Realitu zamlčují regionální úřady i zemědělské společnosti, které z této práce těží. Ze zkorumpovaného systému se jen těžko hledá cesta ven.
„Firmy se bojí, že bez předáků nenajdou pracovníky. Taky mají strach z výhrůžek a zastrašování z jejich strany. A tady by měl zasáhnout stát,“ požaduje Michele Emiliano, guvernér Apulie. Ten loni schválil přísnější postihy. Caporali riskují až 8 let vězení a vysoké pokuty. Firmy mohou navíc přijít o státní příspěvky – nebo rovnou o pozemky.
