Hovězí maso je na světě třetí nejoblíbenější. Cesta od telete ke steaku je ale velmi dlouhá a nákladná – a proto i škodlivá vůči životnímu prostředí. Chov hovězího stojí podle vědců za šedesáti procenty celkové ekologické zátěže veškeré živočišné výroby. Velkou hrozbou je především metan.
Krávy jsou pro Zemi nebezpečnější než všechna auta na světě. Doprava má na svědomí asi čtrnáct procent emisí skleníkových plynů, zato produkce hovězího až o několik procent navíc. Kromě toho jde o metan, který má na změny klimatu mnohem větší vliv než oxid uhličitý ze spalovacích motorů.
„Rostoucí světová populace, urbanizace a také poptávka po západním typu stravy v mnoha částech světa znamená, že roste zájem o mléko a hovězí po celém světě. Pokud si to spojíme s emisemi metanu, pak tu máme vážný problém,“ míní vědec ze Scotland's Rural College Richard Dewhurst.
- Chov dobytka je energeticky neefektivní proces. Jako krmivo v jednom brazilském velkochovu s 38 tisíci kusy se každý den použije 900 tun sojových bobů. Krávy během procesu vyprodukují množství skleníkových plynů a spotřebují mnohem více kalorií, než jejich maso vydá, tudíž mnohem více lesů bude vykáceno kvůli pěstování krmiva, než kdyby sóju hned jedli lidé.
Jednotlivci ale i státy už na hrozbu skrytou mezi na pohled nevinnými krávami reagují. Dlouholetý vegetarián Paul McCartney odpověděl na alarmující čísla už před osmi lety kampaní za bezmasé pondělky. Švédsko a Dánsko zvažovali uvalení zvláštní daně na červené maso. Na ceně za steak se to ale neprojevilo.
Vědci se soustředí na krmivo i geny
Vědci pak zkoumají jinou cestu, která se soustředí na první ze čtyř žaludků krávy. „Kvašení uvnitř bachoru vede k řadě dobrých věcí, jednou z těch špatných je ale produkce metanu,“ přiblížil vědec Dewhurst.
- Badatelka Helen Harwattová s týmem vědců z Oregonské státní univerzity, vysoké školy Bard College a z univerzity v kalifornské Loma Lindě podle magazínu The Atlantic zkoumala, co by se stalo, kdyby každý Američan ve svém jídelníčku nahradil hovězí maso fazolemi. Ukázalo se, že pokud by celá země byla schopna a ochotna na tuto změnu přistoupit, USA by se teoreticky stále mohly přiblížit limitům pro emise skleníkových plynů pro rok 2020, ke kterým se v roce 2009 zavázal Barack Obama. Výměna hovězího masa za fazole v USA by také uvolnila až 42 procent americké zemědělské půdy.
Testy v laboratoři nedaleko skotského Edinburghu teď zkoumají vliv krmiva na emise metanu. „Studujeme taky vliv genetiky,“ dodal genetik ze Scotland's Rural College Rainer Roehe. Laboratoř provádí testy na 72 zvířatech, vždy osmi potomcích od devíti býků. Na tři dny je uzavře v separátních komorách a krmí je různou potravou.
Podařilo se už zjistit, že potomci některých býků vypouštějí méně metanu než jiní. Mohli by se tak stát základem nového celosvětového chovu.
Celý problém kolem dobytku se ale nevyřeší. Skot totiž také vyžaduje jedenáctkrát víc vody a osmadvacetkrát víc půdy než chov drůbeže. Pastviny a pole s krmivem pak zabírají skoro třetinu pevniny na Zemi.
