Ruský prezident Vladimir Putin slaví pětašedesáté narozeniny. V čele největšího státu světa stojí jako premiér nebo prezident už osmnáct let. Zemi dokázal stabilizovat po chaosu devadesátých let a vrátil ji mezi světové mocnosti. Doma se těší obrovské popularitě a bývá titulován jako vůdce národa. Kritici mu ale vyčítají autokratický způsob vlády, anexi Krymu nebo ovlivňování domácí politiky druhých zemí.
Silný, rozhodný a vždy odhodlaný hájit zájmy své země. Rusy žádaný předobraz lídra, který Vladimir Putin beze zbytku naplnil. Doma má moc pevně v rukou a nesmlouvavý je i na mezinárodní scéně. „Nebudeme donekonečna snášet drzosti vůči naší zemi,“ uvedl napříkald letos v červenci.
Na konci devadesátých let, když Boris Jelcin jmenoval Putina, bývalého šéfa tajné služby premiérem, věřil v jeho úspěch málokdo. Tvrdým postupem během druhé čečenské války si ale upevnil pozici a popularitu získal také řešením sociálních problémů.
Díky vysokým cenám ropy a plynu se mu podařilo znovu nastartovat ekonomiku. „Putin za sedmnáct let provedl zemi několika finančními a politickými krizemi. Rusové oceňují jeho nasazení a úspěchy,“ dodal Alexej Muchin, politolog a autor knihy Kdo je Vladimir Putin.
Putin si také pečlivě buduje osobní image patriota, vyznavače zdravého životního stylu a mistra bojových umění. Ruská média mnohokrát přinesla záběry prezidenta jedoucího na koni, nebo jako pilota, motorkáře, rybáře, potápěče či zpěváka.
Kritici poukazují na Krym i nevyjasněné vraždy odpůrců
Na mezinárodní scéně ale úspěchů v poslední době mnoho nezaznamenal. Vztahy s USA jsou velmi špatné, kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny uvalil Západ na Rusko sankce.
Domácí opozice zase jeho vládu obviňuje, že příjmy státu projídá místo toho aby investovala do budoucnosti. „Jde o státní ekonomický kapitalismus. Vláda do ekonomiky příliš zasahuje. Putin vybudoval režim, ve kterém prakticky není demokracie, kromě její imitace,“ tvrdí Andrej Kolesnikov, ředitel odboru Ruská vnitřní politika z think tanku Carnegie Centrum.
Kritici Putinovi připomínají i nevyjasněné vraždy jeho oponentů a kritických novinářů jako byl Boris Němcov nebo Anna Politkovská, kterou vrah zastřelil na den přesně před jedenácti lety.
Vladimir Putin stále neřekl, zda se bude v březnových volbách ucházet už o svůj čtvrtý prezidentský mandát. V Rusku přitom prakticky nikdo nepochybuje, že kandidovat bude, volby vyhraje a v čele země zůstane až do roku 2024.
