Firma slovenského prezidenta Andreje Kisky a jeho bratra čelila vyšetřování finanční správy i policie pro podezření na daňový delikt ve výši přes 27 000 eur (704 000 korun). Společnost KTAG pochybení přiznala a částku doplatila. Případ proto podle slovenského zákona nelze posuzovat jako trestný čin.
List Denník N s odvoláním na úřední dokumenty, které redakci poslal anonym, na svém webu napsal, že případ souvisí s financováním Kiskovy kampaně před prezidentskými volbami v roce 2014. Daňoví inspektoři zjistili, že KTAG v rozporu s předpisy zahrnula do svých výdajů i částku 136 000 eur (3,54 milionu korun), které společnost ve skutečnosti použila v kampani na propagaci Kisky. Tímto způsobem společnost zkrátila daň z příjmů.
Daňový úřad firmě podle Kisky nařídil doplatit na dani 27 114 eur (706 800 korun) a penále 2711 eur (70 600 korun), což společnost uhradila.
„KTAG postupovala v rámci účtování na základě smluv, které měla uzavřené s právnickými a fyzickými osobami, mezi nimiž jsem byl i já. (…) Daňový úřad měl na to jiný názor. Vycházel jsem z toho, že ekonomické oddělení společnosti KTAG mi potvrdilo, že účtuje správně. Předpokládal jsem, že je to tak nepochybně v pořádku,“ řekl prezident Kiska. Dodal, že v období před volební kampaní považoval za vhodné, aby ho zastupovala společnost, která má právní a účetní oddělení.
Hlava slovenského státu uvedla, že ještě před zmiňovanou kontrolou na daň z příjmů, kontroloři daňového úřadu neuznali za stejné transakce nárok firmy na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH). Firmě nařídili doplatit na DPH a penále dohromady 24 770 eur (645 700 korun), což KTAG rovněž uhradila. Společnost, jejímž jednatelem není ani jeden z bratrů Kiskových, se na soud neobrátila.
Prezident to zdůvodnil tím, že podle jeho dřívějších zkušeností se spory s daňovými úřady by to nemělo smysl.
Slovenský prezident, který se v minulosti dostal do křížku s některými představiteli vlády včetně premiéra Roberta Fica, odmítl spekulovat o tom, kdo mohl stát za zveřejněním zmiňovaných dokumentů. Kiska již před vstupem do vysoké politiky odhadl svůj majetek na několik milionů eur. Prezidentský plat rozdává na charitativní účely.
Kiska čelí kritice kvůli chybějící omluvě
Hlavu slovenského státu za její vyjádření v kauze kritizovala nevládní organizace Transparency International Slovensko. „Místo výmluv typu ‚jiný právní názor‘ bychom čekali přijetí morální odpovědnosti a omluvu občanům za přešlap jeho firmy,“ uvedla nevládní organizace, byť podle ní útok na prezidenta v podobě úniku informací z daňových kontrol je jen stěží náhodný.
Organizace také připomněla Kiskova dřívější vyjádření, že politici musejí posilovat důvěru lidí ve stát a jeho ústavní instituce, jakož i jeho výzvy na skutečný boj proti korupci.
Daňový úřad po kontrole firmy podal na konci loňského roku trestní oznámení pro podezření z krácení daní. Policie ale po dvou měsících vyšetřování ukončila, protože trestnost činu zanikla. Slovenský trestní zákoník totiž umožňuje u některých daňových deliktů dodatečně zaplatit daň i během policejního vyšetřování, aniž by viníkovi hrozilo stíhání.
Kiska řekl, že zmiňované transakce se netýkaly oficiální části kampaně před prezidentskými volbami, která je časově omezena a na kterou mají kandidáti ze zákona omezený rozpočet. V případě jeho překročení by viníkovi hrozila vysoká pokuta.
