Ve 3:36 se země začala třást. Ve městech kolem středoitalské Perugie před rokem zemřelo na tři sta lidí, tisíce dalších zůstaly bez střechy nad hlavou. Symbolem ničivých otřesů se stalo nejhůře postižené Amatrice. Premiér Renzi v reakci na tragické události slíbil, že zničené obce budou obnoveny co nejdříve. Obyvatelé některých měst ale stále ještě čekají na střechu nad hlavou, v některých městech jako by se zastavil čas.
Epicentrum zemětřesení se nacházelo poblíž Accumoli, malého města blízko hranic regionů Umbrie, Lazia, Abruzza a Marche. Otřesy o síle 6,2 stupně zasáhly oblast kolem známého univerzitního města Perugia ve středu 24. srpna brzy ráno.
Ohnisko záchvěvů bylo lokalizováno v hloubce jen deseti kilometrů. Nacházelo se přibližně 150 kilometrů od Říma, kde byly otřesy také citelné. Mezi nejhůře postiženými městy bylo právě Accumoli, Amatrice, Pescara del Tronto a množství dalších měst v okolí.
Při zemětřesení a na následky zranění zemřelo 299 lidí. Kolem 2900 lidí bylo nuceno opustit své domovy. Celkově ztratilo střechu nad hlavou přes 10 tisíc lidí. Většina ale našla místo buď u příbuzných nebo v penzionech či klášterech. Někteří měli v oblasti jen prázdninové domy. Lidem v prvních chvílích sloužily nouzové stany, kde přečkávali noci, při kterých teploty dosahovaly kolem deseti stupňů.
Itálie vyhlásila po ničivém zemětřesení stav nouze. Vládní opatření měla zajistit rychlé poskytnutí pomoci. V první fázi bylo uvolněno zhruba jedna a půl miliardy korun na pomoc postiženým oblastem. Premiér Matteo Renzi v reakci na zemětřesení slíbil, že vláda nenechá nikoho bez pomoci a že vydá na pomoc postiženým oblastem 235 milionů eur (6,4 miliardy korun).
„Některé z postižených oblastí vypadají jako válečná zóna“
Navzdory slibům úřadů, že rekonstrukce a stavební práce půjdou rychle, se ani po roce od tragické události téměř nic nezměnilo. Sutin zmizela ani ne desetina a v postižených oblastech podle neziskové organizace Legambiente pořád zůstává kolem 2,4 milionů tun trosek, které je třeba odklidit.
„Některé z postižených oblastí vypadají jako válečná zóna. Vypadá to tu jako v Aleppu,“ řekl starosta Ascoli Piceno Guido Castelli. Přeživší sice zorganizovali několik výborů, které měly dohlížet na transparentnost a odpovědnost při obnově zničených budov a struktur ze strany orgánů, výstavbu ale brzdí složitá byrokracie i nedostatek financí.
Ze slíbených nových domů v Amatrice bylo postaveno pouze 90 z 550. Lidé se do nich mohli nastěhovat v březnu, oproti slibovanému prosinci. V celé zasažené oblasti se zatím ze slíbených náhradních přístřešků postavilo jen 456 z potřebných 3830.
Na rozdíl od L'Aquily, města, které bylo postiženo ničivým zemětřesením v roce 2009, místní autority nechtějí obyvatele trvale přesídlit. Naopak, chtějí kulturně a historicky cenné lokality obnovit k jejich původní podobě. V Amatrice jde ambiciózní plán ještě dál – město by se mělo restaurovat do podoby z roku 1930, limitovat výšku budov a obnovit náměstí do podoby z 15. století. Současně by se mělo stavět podle předpisů, které mají zabránit poškození a zřícení budov při případných dalších zemětřeseních.
