Portoriko jako 51. stát USA? Karibský ostrov se snaží vymanit z vleklé krize

Obyvatelé Portorika budou hlasovat v konzultativním referendu o možnosti stát se 51. státem USA. Zadlužený karibský ostrov, který sužuje chudoba, se pro tento krok vyslovil už před pár lety, kvůli statisícům neplatných lístků ale Kongres výsledek neuznal. Řada lidí kvůli špatné ekonomické situaci odchází na americkou pevninu.

Portoričané mají americké občanství, prezidenta ale nevolí

Očekává se, že volební místnosti zaplní příznivci možnosti být dalším státem USA, protože hned tři místní politické strany referendum bojkotují, a to i hlavní opoziční partaj na ostrově. „Vyšleme hlasitý a jasný signál Spojeným státům a celému světu, že my Portoričané chceme nejen americké občanství, ale i rovné zacházení,“ prohlásil bývalý zástupce Kongresu Pedro Pierluisi.

Obyvatelé sice mají americké občanství, ale nemohou volit šéfa Bílého domu.  V Kongresu mají Portoričané zastoupení bez hlasovacího práva. Podle ústavy ale mohou hlasovat v republikánských a demokratických primárních volbách.

Portoriko
Zdroj: ČTK/AP/Ricardo Arduengo

Už šesté referendum, poslední slovo má Kongres

Ostrovní stát v Karibském moři je od roku 1952 volně přidruženým státem USA s vnitřní samosprávou. V čele Portorika stojí guvernér. Stát má sice svůj parlament, ale za obranu a zahraniční politiku odpovídá USA. Měnou je americký dolar.

Na ostrově se od roku 1952 konalo několik referend, v nichž se občané nedokázali shodnout, zda je pro ně výhodnější současný stav, anebo by bylo lepší stát se 51. státem USA. V roce 1966 se pro začlenění do USA vyslovilo 39 procent voličů, v roce 1993 to bylo 46,3 procenta a v roce 1998 bylo pro 46,5 procenta voličů (proti 50,2 procenta).

V zatím posledním referendu z roku 2012 se Portoričané vyjádřili, že si přejí změnu dosavadního statusu země. Protože se ale vyskytlo téměř 500 tisíc prázdných hlasovacích lístků, americký Kongres rozhodl nebrat výsledky referenda v potaz.

„Myslím si, že pokud by se volilo do Senátu, budou Portorikánci volit demokraty. O tom, jestli Portoriko bude 51. státem, přitom rozhoduje republikánský Kongres. Takříkajíc by si sami pod sebou řezali větev, takže ať dopadne referendum jakkoli, v Kongresu to také není jasné,“ upozornil iberoamerikanista Josef Opatrný.

Největší komunální bankrot

Minulý měsíc vyhlásilo Portoriko největší komunální bankrot v historii USA. Stalo se tak poté, co několik velkých věřitelů podalo na stát žalobu kvůli nesplácení závazků.

Portoriko dluží věřitelům ve formě komunálních dluhopisů zhruba 70 miliard dolarů (1,7 bilionu korun). Bankrotové řízení ostrova se bude řídit zvláštním zákonem, který loni přijal Kongres USA. Bankrot pod dohledem soudu umožní Portoriku splácet své dluhy s výraznými srážkami bez dohody s věřiteli.

Kromě vysoké zadluženosti trápí Portoriko také chudoba, jejíž míra dosahuje 45 procent. Míra nezaměstnanosti je na ostrově dvakrát vyšší, než je celoamerický průměr. Mnoho lidí se domnívá, že právě současný status ostrova přispěl k desetileté ekonomické recesi.

Portoriko
Zdroj: ČTK/AP/TOMAS VAN HOUTRYVE

Z federální kasy přitéká méně peněz

Tu vyvolaly enormní půjčky v kombinaci s tím, že Portoriko stojí mimo federální daňové pobídky. Je sice osvobozeno od federální daně z příjmu v USA, lidé ale musejí platit na sociální a zdravotní i místní daně, přičemž ostrov dostává méně peněz z federální kasy než státy USA.

Před deseti lety radikálně rostly ceny ropy a Portoriko, které je závislé ze 100 procent na tepelných elektrárnách, kde se topí mazutem, tak ta tepelná energie byla hrozně drahá. To vše přispělo k tomu, že se začal rozpadat portorický ekonomický zázrak a výsledkem jsou problémy, kterou jsou dneska.
Josef Opatrný
iberoamerikanista

Téměř půl milionu obyvatel se v uplynulých deseti letech kvůli obtížné ekonomické situaci přesunulo na americkou pevninu, aby si našli práci, protože Portoriko mimo jiné bojuje také s relativně vysokou – 12procentní nezaměstnaností. Ty, kteří se rozhodli zůstat, zasáhly nové daně a poplatky – na ostrově jsou potraviny v průměru o pětinu dražší než v USA, služby dokonce o 64 procent.

Odpůrci změn ale varují, že na tom Portoriko bude jako plnohodnotný americký stát ještě hůř, protože bude muset platit miliony dolarů na federálních daních. Řada lidí se také obává, že ostrov ztratí svou kulturní identitu.

„Myslím si, že ti, kteří hájí španělskou kulturu, budou hlasovat proti. Obávají se, že se hispánská kultura ve Spojených státech rozpustí. To je překvapivé, Portoriko je přivázané k USA více než 100 let, a ta hispánská kultura se tam udržuje – na ulici se mluví španělštinou, i když kontaminovanou,“ poznamenal Opatrný.

  • Na převážně katolickém ostrově o velikosti Jihočeského kraje žije kolem 3,4 milionu obyvatel. Většina z nich je španělského původu, zbytek tvoří černoši a mulati. Důležitou složku hospodářství tvoří cestovní ruch. Na ostrově se pěstuje cukrová třtina, banány, káva, ananas, zázvor a tabák. Na Portoriku se vyrábí též slavný rum Bacardi.
  • Ostrov objevil 19. listopadu 1493 Kryštof Kolumbus a dal mu jméno San Juan (svatý Jan). Později si ostrov vyměnil jméno se svým hlavním městem - „bohatým přístavem“ (španělsky Puerto Rico).
  • Od počátku 15. století bylo Portoriko španělskou kolonií. Původní obyvatelé Taínové záhy po kolonizaci vymřeli a k práci na plantážích byli přiváženi černoši. Po španělsko-americké válce v roce 1898 získaly Portoriko, stejně jako Kubu, Filipíny a ostrov Guam, USA.
  • V roce 1917 získali Portoričané americké občanství. V roce 1947 se konaly první volby, v nichž si Portoričané sami zvolili svého guvernéra; do té doby byl jmenován prezidentem USA.
  • V první polovině 20. století se zde uskutečnilo několik protiamerických povstání. V listopadu 1950 provedli dva Portoričané z hnutí za nezávislost Portorika neúspěšný atentát na amerického prezidenta Harryho Trumana.
  • V roce 1952 byla přijata nová ústava, na jejímž základě se Portoriko 25. července 1952 stalo volně přidruženým státem USA.
  • Portoriko v roce 2011 navštívil tehdejší americký prezident Barack Obama, učinil tak jako první úřadující šéf Bílého domu od dob Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1961. Zemi přislíbil zlepšení dlouhodobě neutěšené hospodářské situace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Venezuele přistáli čeští záchranáři. V troskách přežívají lidé, odhadují

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko vyslalo do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni, přistáli krátce po půlnoci. Celkově již do jihoamerické země dorazilo přes 1600 záchranářů ze zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Írán hlásí výbuchy na jihu země. USA oznámily nové údery

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Americký server Axios s odkazem na vlastní zdroj uvedl, že Spojené státy provedly údery na Írán. Nové údery na Írán krátce před půlnocí SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM.
před 20 mminutami

Vučić oznámil, že za několik týdnů rezignuje a v Srbsku budou předčasné volby

Srbský prezident Aleksandar Vučić v sobotu na provládním shromáždění v Bělehradu oznámil, že v řádu několika týdnů rezignuje a v zemi se budou konat předčasné prezidentské a parlamentní volby, píše agentura Reuters. Vučić však neupřesnil, kdy rezignaci podá ani kdy rozpustí parlament, což je předpokladem k vypsání předčasných voleb.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vedra drtí Evropu, v Německu se teploty pohybovaly kolem čtyřicítky

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord, podobně jako v Dánsku. Nová červnová maxima zaznamenali na Slovensku. Agentura AFP už dříve během dne propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se postupně přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele přesáhl 1400, zraněných jsou tisíce

Počet obětí středečního zemětřesení ve Venezuele vzrostl na nejméně 1430, zraněných je podle aktualizovaných údajů zatím 3238. O střechu nad hlavou přišlo 3142 lidí. Ve státní televizi VTV to v sobotu večer SELČ sdělil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez, píše agentura Reuters. Předchozí bilance, kterou Rodríguez oznámil v pátek, uváděla 920 mrtvých.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Mnozí opatření umí obejít

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.
před 6 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán, ten reagoval útoky na cíle v regionu

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
26. 6. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...