Novináři a svoboda – spojení, které má k sobě po roce opět o něco dál. Alespoň v celosvětovém srovnání, jež každoročně vydává nevládní sdružení Reportéři bez hranic (RSF). Dokladem je podle zmíněného žebříčku i Česko. Oproti loňsku si pohoršilo o dvě místa na současnou 23. pozici.
Svoboda tisku ve světě opět poklesla. Hlavně kvůli novým tlakům v demokraciích
Cenzura a pronásledování v autoritářských státech je dlouhodobým faktem, globálním vnímáním ale podle RSF pohnuly hlavně nálady v demokratických zemích. Například v USA, v Polsku nebo v Británii prý politici dávají veřejně najevo své pohrdání novináři.
Situaci v České republice zpráva charakterizuje jako „vzestup oligarchů“. Koncentrace vlastnictví médií podle RSF v zemi dosáhla „kritické hladiny“. „Od roku 2008 využívali noví oligarchové svého majetku, aby nakupovali noviny, a upevnili tak svůj vliv. Jeden z nich, Andrej Babiš, je zároveň vicepremiérem a ministrem financí i vlastníkem dvou nejvlivnějších deníků,“ stojí ve zprávě, která zmiňuje také přijetí zákona o střetu zájmů přezdívaného lex Babiš. V žebříčku si Česko z 21. místa v loňské zprávě pohoršilo o dvě příčky – na 23. místo ve zprávě letošní.
obrázek
Stav svobody tisku se zhoršil například i v Maďarsku, které se pod vládou premiéra Viktora Orbána propadlo oproti předchozímu roku o čtyři příčky, a tak mu nyní náleží nelichotivé 71. místo.
Polsko, jež má podobně jako Maďarsko konzervativní vládu podnikající řadu kontroverzních kroků, kleslo dokonce o sedm příček na 54. O pět příček se propadlo také Slovensko, které je na tom však z visegrádských zemí nejlépe. Zaujímá celkové 17. místo.
Zvlášť děsivé je, že i demokracie stále silněji omezují nezávislá média a novináře, místo aby svobodu tisku uchovávaly jako základní hodnotu.
Mezi země, které se v žebříčku RSF výrazněji propadly, patří i Turecko – aktuální 155. místo znamená pokles o čtyři příčky. Turecko loni zažilo vlnu represí, jež následovaly po neúspěšném pokusu o vojenský převrat.
Na čele žebříčku je Norsko, následované Švédskem, Finskem, Dánskem, Nizozemskem a Kostarikou. Do této skupiny zemí, v nichž je situace médií označována za dobrou, patří na 16. místě například Německo. I tady se ale pracovníci médií podle Reportérů bez hranic dostávají do hledáčku úřadů nebo tajných služeb.
Srovnání zemí podle Reportérů bez hranic
Ve zhruba dvou třetinách ze 180 zkoumaných zemí se situace zhoršila, k čemuž přispěl i vývoj v demokratických státech. Politici v nich prý opakovaně novináře napadali, vlády posilovaly pravomoci tajných služeb a hrozily takzvaným whistleblowerům, tedy lidem poukazujícím na nelegální či neetické praktiky, které jdou proti veřejnému zájmu.
O dvě místa si pohoršily například Spojené státy, které nyní zaujímají 43. příčku. Znepokojujících rozměrů tam prý nabylo stíhání investigativních novinářů a whistleblowerů. Prezident Donald Trump se systematickým urážením kritických médií distancoval od dlouhé tradice USA coby ochránců svobody tisku, tvrdí RSF.
Novináři v Gaze
Mezi země na chvostu indexu svobody tisku ve světě patří Kuba, Súdán, Vietnam, Čína, Sýrie, Turkmenistán, Eritrea a poslední Severní Korea.
Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF ve 20 jazycích předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.
- 1. Norsko
2. Švédsko
3. Finsko
4. Dánsko
5. Nizozemsko
6. Kostarika
7. Švýcarsko
8. Jamajka
9. Belgie
10. Island
…
17. Slovensko
…
23. ČR
…
39. Francie
40. Velká Británie
…
43. USA
…
52. Itálie
…
54. Polsko
…
148. Rusko
…
155. Turecko
…
165. Írán
…
180. Severní Korea