O víkendu uplynulo 75 lety od chvíle, kdy Slovenský stát vypravil první židovský transport. Do října roku 1942 režim na vlastní náklady poslal do nacistických koncentračních táborů bezmála 60 tisíc lidí. Holocaust celkem nepřežilo na 70 tisíc slovenských Židů.
Smutná likvidace s příplatkem. Slovensko si připomnělo první transporty
75 let od prvních transportů slovenských Židů (zdroj: ČT24)
Jeden osud za všechny – Lýdii Piovarcsyové bylo 9 let, když úřady vyzvaly jejího otce k transportu. Spolu s ním odešla i její matka. Od té doby už je neviděla a také dlouho netušila, co se s nimi stalo. „V devadesátých letech jsem se to dozvěděla – můj otec šel 15. srpna do plynu a mou mámu roztrhali psi na appellplatzu v Osvětimi,“ zmiňuje Piovarcsyová.
Je navíc jednou z mála, jež o 75 let starých událostech může stále mluvit. Od transportu ji zachránilo náhodné rozhodnutí úředníka, poté se před zraky gestapa ukrývala až téměř do konce války. Když ji nacisté odhalili, skončila „naštěstí“ jen v Terezíně a nepokračovala do Osvětimi.
Lýdia Piovarcsyová ‒ jedna z mála, kteří přežili holocaust na Slovensku
Lýdia patří k hrstce slovenských Židů, kteří přežili holocaust. Nacisté jich povraždili na sedmdesát tisíc. Drtivou většinu do vyhlazovacích táborů odvezly transporty, které v roce 1942 dobrovolně organizoval Slovenský stát. První vyjel z Popradu na konci března, s tisícovkou žen.
„Všichni Židé, kteří překročili státní hranici, tak byli automaticky zbavení státní příslušnosti. Další věcí je, že Slovensko za každého deportovaného Žida platilo 500 říšských marek,“ uvedl ředitel tamního Muzea holocaustu Martin Korčok.
Transporty slovenských Židů
Klerofašistický režim v čele s Josefem Tisem se tak chtěl zavděčit svým nacistickým patronům. Zároveň ale na deportacích vydělával – přivlastnil si totiž bezprizorní majetek Židů.
Josef Tiso s Adolfem Hitlerem
Poslední skupinu Židů vypravili Slováci v říjnu 1942. Pak deportace i kvůli intervenci Vatikánu zastavili. Transporty se znovu rozběhly v roce 1944 poté, co německá armáda obsadila Slovensko.
Ze slovenských parlamentních stran se k odkazu válečné republiky hlásí krajně pravicová strana Kotleba ‒ Lidová strana Naše Slovensko. Partaj, která vystupuje také proti Romům a proti členství Slovenska v EU a v NATO, v loňských volbách překvapivě získala osm procent hlasů. To jí ve 150členném slovenském parlamentu vyneslo 14 křesel.
„Na Slovensku bohužel znovu ožívají temní duchové naší minulosti. Znovu tady máme skupiny lidí, dokonce skupiny politiků, kteří segregují na základě náboženství či barvy pleti. Ožívají opět extremisté, protižidovské, protiromské nálady,“ řekl prezident Andrej Kiska při odhalení pamětní desky na místě, kde za války byli shromažďováni Židé před transportem.