Bělorusko podle Lukašenka zadrželo desítky ozbrojených provokatérů

Bělorusové protestovali proti zvláštní dani pro nezaměstnané (zdroj: ČT24)

Běloruská policie podle prezidenta Alexandra Lukašenka zadržela několik desítek „ozbrojených provokatérů“ vycvičených v táborech v Bělorusku a na Ukrajině a financovaných přes Polsko a Litvu. Podle Lukašenka se opoziční síly v zemi aktivizují. Na jeho slova reagoval litevský ministr zahraničí, který obvinění své země označil za prázdná, žádnými fakty nepodložená tvrzení.

„Chystali ozbrojené provokace,“ prohlásil prezident, aniž sdělil podrobnosti o zadržených. Bezpečnostní složky prý reagovaly na udání, které učinila na velvyslanectví Běloruska v některé ze zemí Evropské unie nejmenovaná běloruská občanka. „Zjistili jsme pak velmi zajímavé věci,“ poznamenal podle státní agentury Belta Lukašenko.

Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius obvinění označil za prázdná. Situace v Bělorusku je podle něj složitá a napjatá, ale Litva nemá v úmyslu podnikat žádné akce, které by mohly sousední zemi destabilizovat.

Podle zpráv minského tisku Lukašenko už v pondělí řekl, že se běloruská opozice s využitím finanční pomoci „západních fondů“ a tajných služeb snaží vyostřit napětí v zemi. „Je to pátá kolona, ozbrojení provokatéři, žádná opozice,“ prohlásil běloruský prezident. S „vlasteneckou opozicí“ je ochoten jednat, s nikým jiným se prý bavit nebude.

V pondělí se podle agentury Interfax terénní auto naložené zbraněmi a municí pokusilo násilně překročit ukrajinsko-běloruskou hranici, ale běloruští pohraničníci jej střelbou zadrželi. Při incidentu byly dvě osoby zadrženy, třetí je údajně na útěku. Ostraha hranic byla z obou stran posílena.

Bělorusové vyšli do ulic

Minsk a některá další běloruská města v minulých týdnech zažila vlnu protestních demonstrací, největší za několik posledních let. Jejich účastníci kritizovali prezidentský dekret o zdanění nezaměstnaných osob, který postihuje lidi bez trvalého zaměstnání nehlášené na úřadech práce.

Demonstrace v Bělorusku
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Viktor Drachev

Dekret ukládá lidem, kteří v předešlém roce odpracovali méně než 183 dnů, zaplatit zvláštní daň v přepočtu 6400 korun, pokud nejsou registrováni na úřadu práce. Bělorusové požadují jeho úplné zrušení, prezident platnost dekretu po protestech počátkem března pozastavil. Dnes v Mohylově prohlásil, že kontroverzní nařízení úplně zrušit nehodlá.

Vydáno pod