Turecko má sekulární ústavu od roku 1920. Zakladatel moderní republiky Kemal Atatürk se tehdy stavěl proti zahalování žen. Konkrétně nošení šátků ve veřejných institucích bylo zakázáno v roce 1980. Vždy šlo ale o kontroverzní nařízení, které stále víc rozděluje tureckou společnost, připomíná BBC.
Během poslední dekády zákaz přestal platit pro školy, univerzity, státní správu a naposledy v srpnu pro policii.
Sekularisté považují šátek za symbol náboženského konzervatismu a obvinili prezidenta Erdogana, že se snaží protlačit islamistický program a z veřejných škol udělat náboženské, aby vychoval novou generaci podle svého gusta.
Erdogan a jeho vládní AKP ale tvrdí, že jde o autoritářský pozůstatek minulosti. Konzervativci tvrdí, že šátek je výrazem individuálních svobod a že se na ně veřejnost dlouho dívala jako na druhořadé občany, což se musí změnit.
Armádní opozice je v současné době v Turecku oslabená, protože režim se po nezdařeném červencovém puči snaží dostat ozbrojené síly pod kontrolu.
