Nepovedlo se to carovi, nacistům, ani Stalinovi. Teď se o totéž snaží Putinovo Rusko. Most přes Kerčský průliv, jehož stavba začala po anexi Krymu, má spojit zabraný poloostrov s pevninským Ruskem. Přestože podle prezidenta Putina vše pokračuje podle plánu, někteří kritici se domnívají, že ani tento most nevydrží.
Obrazem: Rusové staví most na Krym. První auta by na něj měla vjet na konci příštího roku
Předpokládá se, že auta vyjedou na most do konce roku 2018 a o rok později také vlaky. Most přes Kerčský průliv by měl být dlouhý devatenáct kilometrů, a stal by se tak nejdelší takovou stavbou v Rusku.
První úvahy o mostu přes Kerčský průliv se objevily už v roce 1870, kvůli nákladnosti se ale od nich upustilo. Cara Mikuláše II. zase zastavila první světová válka. Za druhé světové války zahájili stavbu nacisté. Poté, co byli donuceni k ústupu, most dokončili v roce 1944 Sověti. Hned následujícího roku ho ale zničily ledové kry.
GALERIE
Krymský most bude nejdelší v Rusku – 19 kilometrů. O spojení poloostrova s pevninou přes Kerčský průliv už se pokoušel car i Hitler.
Prezident Putin proto označil stavbu mostu za „historickou misi“ a v prosinci uvedl, že vše pokračuje podle plánu. Kritici si ale myslí, že most kvůli nestabilnímu podloží moc dlouho nevydrží, a objevují se i stížnosti na pracovní podmínky dělníků.
Rusko anektovalo Krym v březnu 2014 po referendu, v němž se drtivá většina obyvatel vyslovila pro připojení k Rusku. Mezinárodní společenství ale považuje referendum za nezákonné a připojení Krymu k Rusku neuznává. Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce.
Moskva tvrdí, že jednala v souladu s vůlí většiny obyvatel a napravila přehmat sovětského vedení, které v padesátých letech administrativně přiřklo poloostrov Ukrajině. Ta považuje Krym nadále za své autonomní území.