Během soudních procesů v Německu s někdejšími členy jednotek SS využívá obžaloba mimo jiné i unikátní 3D model Osvětimi. Pomáhá prokázat, že služba ve vyhlazovacím táboře sama o sobě znamenala spoluvinu na vraždění. Model poslouží třeba také během přelíčení s bývalým sanitářem z Osvětimi Hubertem Zafkem, které začne po Novém roce.
Kriminalisté z Mnichova pomocí fotografií, archivních plánů a laserového měření složili na centimetr přesný model koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Žalobce se může v průběhu soudu podívat prostřednictvím virtuálních brýlí na jakékoli místo tábora. A když obviněný tvrdí, že o vraždění nevěděl, může za použití modelu jeho tvrzení vyvrátit.
„Z právního hlediska to není důkaz sám o sobě. Ale pomáhá ilustrovat, co svědek nebo soudní znalec říká,“ shrnuje přínos 3D modelu ředitel centra pro vyšetřování nacistických zločinů Jens Rommel. Technologická pomůcka už svůj zářez na virtuální pažbě má, v červnu přispěla k odsouzení bývalého dozorce Reinholda Hanninga.
Čtyřiadevadesátiletý Hanning dostal trest pěti let vězení za podíl na vraždě 170 tisíc lidí. V minulosti před soudem přiznal, že jako člen jednotek SS působil v Osvětimi jako dozorce od ledna 1943 do června 1944. Za své činy se omluvil a vyjádřil stud nad tím, že přihlížel bezpráví a nic proti němu neudělal. Jeho obhájci nicméně zdůrazňovali, že neexistují důkazy, že by se obviněný přímo zapojil do vraždění. Proto žádali jeho osvobození, ale neúspěšně.
Soudy s personálem koncentračních táborů končí
Díky modelu má zůstat místo činu navždy uchováno. Podle jeho tvůrce Ralfa Brekera bude z virtuální reality brzy běžný nástroj, bez kterého se kriminalisté neobejdou. „Díky 3D modelům budou místa činu kdykoli v budoucnosti přístupná policistům nebo žalobcům,“ říká.
V Německu se v současnosti konají zřejmě poslední soudní procesy, v nichž se ze svých činů zodpovídají členové personálu nacistických koncentračních táborů. Po jejich skončení by se model mohl stát součástí památníků holocaustu, žádné konkrétní plány ale zatím neexistují. Bavorský kriminální úřad se navíc obává, že by mohl data někdo ukrást a zneužít, například pro počítačové hry.
