Polská pravicová vláda nechala z hrobky na krakovském hradě Wawel exhumovat ostatky Lecha Kaczyńského a jeho manželky. Oba před šesti lety zahynuli při letecké nehodě u Smolensku, spolu s nimi mnoho dalších příslušníků polské elity. Nové vyšetřování by mělo prověřit teorii, zda za vším nebylo polsko-ruské spiknutí.
V Krakově otevřeli hrob s exprezidentem Kaczyńským. Znovu vyšetří smolenskou tragédii
Události s Miroslavem Karasem k exhumaci těl obětí (zdroj: ČT24)
Tento kontroverzní krok se podniká z iniciativy vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), v jejímž čele stojí Kaczyńského bratr – dvojče Jaroslaw. Ten má podezření, že bratr se u Smolenska nestal obětí letecké nehody, jak tvrdily výsledky předchozího vyšetřování, ale atentátu připraveného v polsko-ruském spiknutí.
- Mlhu vytvořili Rusové. V roce 2011 s touto teorií přišel právník, který zastupoval dceru prezidenta Kaczyńského Martu. Podle něj neexistují žádné silné a přesvědčivé důkazy, že by mlha u Smolensku byla přírodní, a ne uměle vytvořená Rusy. Přírodní podmínky mohl podle některých upravit například dříve přilétající ruský letoun, který se také pokoušel přistát.
- Bříza, o kterou mělo zavadit křídlo letadla, byla naříznutá nejméně o pět dní dříve. S touto teorií přišli badatelé v roce 2013. Někdo podle nich na břízu vylezl, bouchal do ní kladivem a sekal sekerou. Části křídla byly prý na strom umístěny posléze, aby tak bylo ovlivněno veřejné mínění o příčině nehody. Navíc by podle stejných výzkumníků zvuk při nehodě vypadal jinak.
- Havárii způsobil výbuch na palubě. Dokládá to mimo jiné podélně prasklý trup letadla, tvrdí experti z týmu exministra obrany Macierewicze.
Podle některých členů vlády tak byla příčinou nehody ve skutečnosti exploze – a právě stopy po výbušnině chtějí zkoumat na pozůstatcích těl obětí. Opětovné uložení rakve do sarkofágu je plánováno na tento pátek. Posléze začnou exhumace dalších desítek ostatků. Celý proces má trvat až do podzimu příštího roku.
První exhumace podle zpravodaje ČT Miroslava Karase začaly po 18. hodině. Expertní tým měl rakve vytáhnout ze sarkofágu a převézt do budovy soudního lékařství Lékařské fakulty Jagellonské univerzity v Krakově.
Jak říká Alexander Pilin, přednosta Ústavu soudního lékařství a toxikologie, po šesti letech bude zřejmě možné zkoumat už jen traumatické změny na kostře, nikoli měkké tkáně.
Pitva trvá zpravidla do dvou hodin, pokud se nejedná o složitý případ, ovšem pak následuje vyšetřování vzorku tkání, expertizy toxikologické a podobně, takže celý proces může trvat okolo šesti, sedmi týdnů.
Je výš pravda, nebo pieta?
Polská veřejnost je ale v této věci silně rozdělená: jedni považují rušení klidu mrtvých za „ostudnou“ součást politického boje nynější konzervativní vlády s liberálními předchůdci, druzí naopak doufají, že exhumace a další vyšetřování povedou k odhalení pravdy o národní tragédii.
GALERIE
Smolenská tragédie nedává Polákům spát
„Je to nesmírně citlivá záležitost. Mnoho rodin chce znát pravdu, jiné by raději neprožívaly tragédii podruhé,“ uvedl již dříve o exhumacích krakovský metropolita, kardinál Stanislaw Dziwisz, který býval nejbližším spolupracovníkem zesnulého polského papeže Jana Pavla II.
Předchozí vyšetřování přičetlo katastrofu špatnému počasí u Smolenska a lidským chybám. Nynější vyšetřování má podle prokuratury napravit „chyby a opomenutí, spáchané před šesti lety“.
obrázek
Exhumace se ale netýká jen někdejšího prvního páru. Část polských rodin obětí si stěžuje, že dodnes neví, kdo v hrobech ve skutečnosti leží. Už před pěti lety bylo provedeno devět exhumací, přičemž v šesti případech se zjistilo, že v rakvích jsou jiná těla.
Z 96 rodin jich sedmnáct s exhumací nesouhlasí. Někteří pozůstalí protestují v otevřeném dopise, který zaslali polské vládě. „Šest let po této strašné události tu stojíme sami a bezmocní tváří v tvář krutému a nemilosrdnému činu – naši milovaní mají být vykopáváni z hrobů,“ stojí v dopise. Rodiny se chtějí obrátit i na mezinárodní soudy. Polské úřady ovšem uvedly, že exhumace se může uskutečnit bez souhlasu rodin.
Prokletá Katyň
K nehodě došlo 10. dubna 2010. Vládní speciál mířil na pietní akt k uctění památky obětí takzvaného Katyňského masakru do západoruského Smolensku. V Katyni za druhé světové války zahynuly tisíce zajatých polských důstojníků, které postřílela sovětská tajná policie.
Letoun Tupolev Tu-154M Lux odstartoval z Letiště Frédérica Chopina ve Varšavě v 7:27, samotný průběh letu byl poměrně klidný. Cílový Smolensk byl ale ve velmi husté mlze.
Podle přepisu rozhovorů z polské pilotní kabiny byli piloti letadla pod tlakem členů prezidentova doprovodu, kteří se je snažili přimět k přistání i přes nepříznivé podmínky a špatnou viditelnost.
V 8:41 letoun těsně před přistáním na vojenském letišti zavadil křídlem o stromy a zřítil se jen pár set metrů před ranvejí. Všech 96 lidí na palubě při nehodě zahynulo.
GALERIE
Fotografie z místa nehody
Tehdejší polská vláda uzavřela případ s tím, že chyboval kapitán
Vyšetřování vedla po katastrofě liberální vláda v čele s Občanskou platformou, jejímž předsedou byl Donald Tusk, a také ruská strana. Obě vyloučily jako příčinu nehody teroristický útok, požár na palubě i technickou závadu 20 let starého ruského tupolevu.
Příčinou bylo podle shodných závěrů obou stran chybné rozhodnutí kapitána přistát na letišti Smolensk-Severnyj, kde byla kvůli husté mlze nebezpečně nízká viditelnost a letiště nebylo vybaveno elektronickým systémem pro přesné navedení na ranvej.
Podle polských expertů chybovali kromě kapitána i kopilot a navigátor. Ignorovali varování dispečerů a včas nepřerušili přistávací manévr. Komunikace mezi posádkou v kokpitu a dispečery navíc probíhala v ruštině, kterou prý dobře ovládal jen kapitán Arkadiusz Protasiuk (35).
- prezident Lech Kaczyński
- první dáma Maria Kaczyńska
- náčelník generálního štábu generál Franciszek Gongor
- místopředsedkyně Senátu Krystyna Bocheneková
- místopředseda Sejmu Krzysztof Putra
- náměstek ministra obrany Stanislaw Komorowski
- náměstek ministra zahraničí Andrzej Kremer
- šéf Národního bezpečnostního úřadu Aleksander Szczyglo
- guvernér centrální banky Slawomir Skrzypek
- plus řada zákonodárců a velitelé polských pozemních, leteckých i námořních sil.
Ten tak musel plnit funkci hlavního pilota i navigátora. Podle některých výkladů se Protasiuk ocitl pod psychickým tlakem i kvůli přítomnosti velitele polských vzdušných sil Andrzeje Blasika na palubě (podle ruské strany byl v době pádu v kokpitu a opilý, což však polské šetření nepotvrdilo).
Jako další faktory, které přispěly k nehodě, uvedlo polské vyšetřování špatnou spolupráci letové posádky a její nedostatečnou přípravu a výcvik. Kapitán, kopilot ani navigátor neměli platné oprávnění k letu s daným typem letadla (měl ho jen palubní technik).
Po zveřejnění zprávy polského vyšetřování v červenci 2011 podal demisi ministr obrany Bogdan Klich a jeho nástupce několik dnů nato oznámil, že ke konci roku rozpouští 36. zvláštní leteckou jednotku, která fungovala od roku 1945 a která zajišťovala přepravu vládních delegací.