500 let od reformace: Papež se ve Švédsku usmiřoval s luterány

Papež František poukázal na pozitivní dopady reformace, za níž stál před 499 lety Martin Luther. Papež se tak ve Švédsku snažil o gesto smíření s luterány, se kterými se Vatikán po reformaci rozešel. František s nimi nyní odsloužil společnou bohoslužbu v katedrále v Lundu. Oslavy 500 let reformace začaly už nyní a budou trvat celý rok.

František navštívil Švédsko jako první papež po téměř třech dekádách. Luteráni a katolíci by podle něj měli napravit chyby z minulosti a usilovat o vzájemné odpuštění. „Nesmíme se smířit s rozkolem a odcizením, které vzniklo v důsledku našeho rozdělení. Máme příležitost napravit rozhodující moment našich dějin,“ uvedl pontifex v lundské katedrále.

„Musíme se na naši minulost dívat s láskou a upřímně, najít chyby a hledat odpuštění, protože jen Bůh je náš soudce,“ prohlásil František. Podle něj mohou katolická a luteránská církev navzdory přetrvávajícím náboženským sporům spolupracovat v takových otázkách, jako je boj proti chudobě či pomoc migrantům.

Mše v Lundu
Zdroj: Osservatore Romano/Reuters

„S vděčností jsme si vědomi toho, že reformace pomohla sehrát stěžejní roli Písmu svatému v životě (katolické) církve,“ řekl papež. Luther byl podle něj „inteligentní člověk“, který měl právo na to být rozrušený korupcí, světskostí, chamtivostí a touhou po moci, jež v té době existovaly v katolické církvi.

Ekumenická bohoslužba se konala ve stejný den, kdy teolog a kazatel Martin Luther podle tradice přibil v roce 1517 na dveře chrámu ve Wittenbergu svých 95 tezí proti odpustkům. Tento okamžik je považován za začátek reformace, i když řada historiků v současnosti pochybuje, že se tak skutečně stalo. Oslavy začínají rok před tímto výročím.

Právě v roce 1517 začalo rozštěpení západní církve na katolíky a protestanty, které později vedlo mimo jiné k třicetileté válce. Sám Luther byl prohlášen za kacíře a jeho spisy byly zakázány.

Tradicionalisté v katolické církvi už dříve Františka kritizovali za to, že vůči luteránům dělá příliš mnoho ústupků. Loni v Římě navštívil luteránský kostel a vyzval tam k usmíření mezi církvemi a k vzájemnému odpuštění za minulé perzekuce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 9 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 9 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 12 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 20 hhodinami

Ozvaly se záhadné rány a nastal chaos, popsali reportéři útok na galavečer

Bezprostředně před útokem na galavečeři s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu, ke kterému došlo v sobotu asi ve 20:35 místního času (v neděli 2:35 SELČ), panovala v sále hotelu Washington Hilton slavnostní atmosféra. Vše se rychle změnilo, když se zvenčí ozvaly rány, popisují náladu v sále přítomní reportéři agentur Reuters a AFP. Na místě byl zadržen podezřelý muž, který bezpečnostním složkám řekl, že cílil na členy Trumpovy administrativy. Prezident, první dáma Melania Trumpová ani členové kabinetu nebyli při střelbě zraněni.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ukrajinský útok poškodil chemickou továrnu v ruské Vologdské oblasti

Ruský dronový útok na severovýchodě Ukrajiny v neděli zabil dva lidi, informovaly podle agentury AFP tamní úřady. Jeden člověk podle tvrzení ruských úřadů zahynul v Sevastopolu při ukrajinském dronovém útoku. Server BBC napsal, že ukrajinské drony útočily také na chemický výrobní areál ve Vologdské oblasti, kde bylo kvůli tomu zraněno několik lidí. Podle agentury Bloomberg zasáhly ukrajinské drony závod na výrobu hnojiv společnosti PhosAgro PJSC v komplexu Apatit JSC. Tato továrna byla terčem ukrajinských dronů tento měsíc již podruhé.
včeraAktualizovánovčera v 08:27

Po bombovém útoku na silnici v Kolumbii je 19 mrtvých

Devatenáct lidí přišlo o život a dalších 38 utrpělo zranění po bombovém útoku v departementu Cauca na západě Kolumbie, uvedly úřady v neděli odpoledne. Původně oznámily sedm mrtvých, později čtrnáct. Výbušnina umístěná v autobusu explodovala na silnici v obci Cajibío. Úřady útok přičítají odštěpené frakci bývalé gerilové skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), píše Reuters. Zpráva přichází jen něco málo přes měsíc před prezidentskými volbami v této jihoamerické zemi.
včeraAktualizovánovčera v 07:53
Načítání...