500 let od reformace: Papež se ve Švédsku usmiřoval s luterány

Papež František poukázal na pozitivní dopady reformace, za níž stál před 499 lety Martin Luther. Papež se tak ve Švédsku snažil o gesto smíření s luterány, se kterými se Vatikán po reformaci rozešel. František s nimi nyní odsloužil společnou bohoslužbu v katedrále v Lundu. Oslavy 500 let reformace začaly už nyní a budou trvat celý rok.

František navštívil Švédsko jako první papež po téměř třech dekádách. Luteráni a katolíci by podle něj měli napravit chyby z minulosti a usilovat o vzájemné odpuštění. „Nesmíme se smířit s rozkolem a odcizením, které vzniklo v důsledku našeho rozdělení. Máme příležitost napravit rozhodující moment našich dějin,“ uvedl pontifex v lundské katedrále.

„Musíme se na naši minulost dívat s láskou a upřímně, najít chyby a hledat odpuštění, protože jen Bůh je náš soudce,“ prohlásil František. Podle něj mohou katolická a luteránská církev navzdory přetrvávajícím náboženským sporům spolupracovat v takových otázkách, jako je boj proti chudobě či pomoc migrantům.

Mše v Lundu
Zdroj: Osservatore Romano/Reuters

„S vděčností jsme si vědomi toho, že reformace pomohla sehrát stěžejní roli Písmu svatému v životě (katolické) církve,“ řekl papež. Luther byl podle něj „inteligentní člověk“, který měl právo na to být rozrušený korupcí, světskostí, chamtivostí a touhou po moci, jež v té době existovaly v katolické církvi.

Ekumenická bohoslužba se konala ve stejný den, kdy teolog a kazatel Martin Luther podle tradice přibil v roce 1517 na dveře chrámu ve Wittenbergu svých 95 tezí proti odpustkům. Tento okamžik je považován za začátek reformace, i když řada historiků v současnosti pochybuje, že se tak skutečně stalo. Oslavy začínají rok před tímto výročím.

Právě v roce 1517 začalo rozštěpení západní církve na katolíky a protestanty, které později vedlo mimo jiné k třicetileté válce. Sám Luther byl prohlášen za kacíře a jeho spisy byly zakázány.

Tradicionalisté v katolické církvi už dříve Františka kritizovali za to, že vůči luteránům dělá příliš mnoho ústupků. Loni v Římě navštívil luteránský kostel a vyzval tam k usmíření mezi církvemi a k vzájemnému odpuštění za minulé perzekuce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...